V posledním desetiletí jsou akademičtí pracovníci a vědci zahlcováni maily z méně kvalitních a komerčních časopisů, aby v nich publikovali. Jelikož je vědecká kvalita autorů posuzována podle metrik jako je impakt faktor, autoři stále hledají nové příležitosti k publikování. Tato situace nahrává vydavatelům, kteří používají nekalé praktiky. Pokud autoři do takového časopisu práci pošlou, nejenže nemají článek v kvalitním časopise, ale také přijdou o nemalé finance.
In the last decade, academics and researchers have been flooded with emails from lower-quality and commercial journals to publish in them. As the scientific quality of authors is judged according to metrics such as impact factors, authors are always looking for new opportunities to publish. This situation is an advantage for publishers using unfair practices. If the authors send their work to such a journal, not only do they not have an article in a quality magazine, but they also lose a considerable amount of money.
- MeSH
- periodika jako téma MeSH
V současné době se klade stále větší důraz na to, aby vědec nejen publikoval, ale hlavně na to, aby byl citován. Svět akademického výzkumu a publikací je v posledních letech napaden nekvalitními a komerčními časopisy, které napodobují seriózní recenzované vědecké časopisy. Tyto časopisy často parazitují na jménech prestižních odborných časopisů a uvádějí, že mají vysoký impakt faktor. Cílem práce je představit, co to je impakt faktor a jak ho lze ověřit, aby publikující autor neodeslal článek do časopisu, do kterého nechtěl.
Currently, more and more emphasis is placed on the scientist not only to publish but mainly on being cited. In recent years, the world of academic research and publication has been invaded by low-quality and commercial journals that imitate serious peer-reviewed scientific journals. These journals often parasitize on the names of prestigious journals and state that they have a high impact factor. The work aims to present what the impact factor is and how it can be verified so that the publishing author does not send an article to an undesired journal.
- Klíčová slova
- kvalita vědeckých publikací,
- MeSH
- periodika jako téma MeSH
V souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19 v klinické praxi často vyvstává potřeba podávat pacientům léčivé přípravky takzvaně off label, tj. způsobem neodpovídajícím souhrnu údajů o léčivém přípravku (SPC). Nejčastěji půjde o použití léčiva registrovaného pro jinou indikaci. Cílem článku je přehledná analýza podmínek, za kterých je off label použití léčivého přípravku u pacienta s COVID-19 z právního hlediska bezpečné. Pokud poskytovatel zdravotních služeb tyto podmínky naplní, vyhne se právní odpovědnosti za případnou nemajetkovou újmu vzniklou pacientovi.
During the epidemic of COVID-19, there often arises an urgent need for the so-called off-label use of medicinal products, i.e. use of a medicinal product that is not in accordance with its Summary of Product Characteristics (SPC). Most often, a medicinal product registered for a different indication is used. The goal of this paper is to provide the reader with an analysis of legal conditions under which the off-label use of medicinal products in COVID-19 patients is legally safe. If the provider of health services fulfils these conditions, they will not be held liable for immaterial harm that could potentially occur to the patient.
Dárcovství orgánů od dárců po nevratné zástavě oběhu (DCD) má potenciál významně zvýšit dostupnost orgánů k transplantaci. Typickým DCD dárcem je pacient s katastrofickým poškozením mozku, který však nesplňuje kritéria mozkové smrti. V České republice je pro DCD dárcovství legislativní rámec a vydaný doporučený postup. Rutinně se však zatím provádí jen na několika pracovištích. Článek má edukativní charakter, shrnuje a diskutuje etické, medicínské a logistické výzvy, které jsou s DCD programem spojeny.
Implementation of donation after circulatory death (DCD) program has a potential to significantly increase the pool of transplantable organs. A typical DCD donor is a patient with unsurvivable brain injury, who does not fulfil formal criteria of brain death. The DCD implementation is supported by Czech legislature and guidelines are available. Yet, only few hospitals have implemented it. This educational paper summarises ethical, medical and logistical challenges related to DCD organ donation program.
- Klíčová slova
- COVID-19,
- MeSH
- koronavirové infekce MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- zajištění dýchacích cest MeSH
- Klíčová slova
- COVID-19,
- MeSH
- koronavirové infekce MeSH
- plicní ventilace MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
Cíl studie: Paliativní léčba se stala nedílnou součástí intenzivní medicíny. Cílem prezentované práce je objektivizovat reálně probíhající proces změny intenzivní léčby na léčbu paliativní u pacientů v terminálním stavu, kteří nejsou schopni vyjádřit svoji vůli a popsat faktory, které tento proces v praxi ovlivňují. Typ studie: Monocentrická retrospektivní analýza dokumentů. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Celkový výzkumný vzorek představoval zdrojovou dokumentaci 100 nemocných splňujících předem stanovená kritéria. Zkoumány byly písemné záznamy v lékařské a ošetřovatelské dokumentaci popisující proces změny intenzivní léčby na léčbu paliativní. Statistické zpracování zjištěných dat bylo realizováno pomocí statistického softwaru STATISTICA 12 na hladině významnosti 5 %. Výsledky: Rozhodnutí o kategorizaci léčby bylo zrealizováno u 60 % nemocných do 5. dne hospitalizace. V 59 % případů se jednalo o kategorii nerozšiřování orgánové podpory. Rozhovor s příbuznými byl realizován u 93 % nemocných, do 5. dne hospitalizace u 58,10 % pacientů. V nižší míře, u 38 %, byla zjištěna realizace konference ošetřovatelského týmu a pouze v 13 % i přítomnost sester. Závěr: Zdravotnická praxe se řídí aktuálními doporučeními, která jsou dle našich zjištění v praxi na daném pracovišti uplatňována. Výsledná zjištění tak mohou být přínosná pro další zkvalitnění zdravotnické péče.
Objective: Palliative care has become an integral part of intensive care medicine. The goal of the study was to map the actual process of change from active intensive care to palliative care in terminal patients unable to express their will in the ICU setting, and to describe the factors influencing this process in practice. Design: Monocentric, retrospective analysis of documents. Setting: Department of Anesthesiology and Intensive Care Medicine, University Hospital. Materials and methods: The sample included medical records of 100 patients meeting the predefined study criteria. Written records of medical and nursing documentation describing the process of changing active intensive treatment into palliative care were examined. The data were processed by the STATISTICA 12 statistic software at significance level of 5 %. Results: The decision to change the management objective was made within 5 days of hospitalization in 60 % of patients. In 59 % of the cases, organ support was withheld. The change of the management objective was discussed with the next of kin in 93 % of the patients, in 58 % of patients it was discussed within 5 days of hospitalization.A multidisciplinary team meeting was held less frequently. Nurses took part in 13 % of the case discussion. Conclusion: Patient care changes its objectives and processes. Our department has adopted palliative care into the management of critically ill patients which contributes to further improvement of the quality of patient care. More frequent involvement of multidisciplinary teams and nurses would be beneficial.
- Klíčová slova
- fast-track,
- MeSH
- anestezie MeSH
- perioperační péče MeSH
