Východiská: Jednou z možností kontroly efektívnosti modelu pregraduálneho vzdelávania v odbore ošetrovateľstvo je jeho hodnotenie absolventmi. Schopnosť kriticky posúdiť a zaujať objektívne stanovisko k obsahu a forme vzdelávania sa s odstupom času zvyšuje. Dôvodom sú postupne nadobudnuté praktické skúsenosti absolventov, pracovné podmienky, možnosti ďalšieho vzdelávania a i. Ošetrovateľstvo je profesijne orientovaný študijný program. Jadrom úspechu výkonu profesie je harmonizácia teórie a praxe. V minulosti veľa štúdií malo za cieľ prioritne analyzovať iba výučbu v klinických podmienkach. Sme toho názoru, že prediktorom autonómnej praxe v klinických podmienkach sú teoretické vedomosti, kvalitné vzdelávanie v laboratórnych podmienkach a vedenie mentorom. Je nesprávne tento vzťah podceniť. Cieľ: retrospektívne hodnotiť vybrané zložky modelu pregraduálneho vzdelávania v odbore ošetrovateľstvo. Súbor a metódy: Do výskumu bolo zapojených 176 absolventov – bakalárov v odbore ošetrovateľstvo. 38 (21,6 %) respondentov absolvovalo štúdium na odbornej vysokej škole a 138 (78,4 %) respondentov absolvovalo toto štúdium na univerzite. Dáta boli získané vybranými sekciami štandardizovaného dotazníka The Clinical Learning Environment, Supervision and Nurse Teacher scale (CLES+T test). Vnútornú konzistenciu dotazníka sme zisťovali pomocou Cronbachovej alfy. Respondenti svoj názor vyjadrili na 5 stupňovej Likertovej škále. Dotazník bol sprístupnený online za spolupráci Slovenskej komory sestier a pôrodných asistentiek (SK SaPA). Obdobie zberu dát: február-máj 2021. Výsledky boli spracované deskriptívnou štatistikou. Výsledky: Absolventi pozitívnejšie hodnotili teoretickú výučbu (skóre 3,88). Hodnotenie klinickej výučby absolventmi univerzít bolo skoro identické s absolventmi odborných vysokých škôl. Z analýzy dát klinickej výučby vyplynulo zistenie, že mentori neboli zdrojom spätnej väzby pre študenta, študenti sa nepovažovali za členov tímu. Výsledky preukázali vysokú prioritu roly mentora. Pozitívny interpersonálny vzťah medzi mentorom a študentom má podľa absolventov silný motivačný význam. Názory absolventov univerzít na pregraduálne vzdelávanie je porovnateľná s názormi absolventov odborných vysokých škôl. Celkove hodnotenie pregraduálneho vzdelávania dosahovalo priemerné skóre 3,56. Záver: Výsledky hodnotenia slovenských absolventov je porovnateľná s hodnotením študentov a absolventov ostatných európskych krajín patriacich k signatárom Európskeho vysokoškolského priestoru - European Higher Education Area (EHEA). To potvrdzuje vysoký štandard slovenských vysokých škôl, porov
Background: One way of checking the ef fectiveness of the undergraduate nursing education model is through its evaluation by graduates. The ability to critically assess and take an objective stance on the content and form of education increases with the passage of time. This is due to the graduates' practical experience, working conditions, opportunities for further education, etc. Nursing is a professionally oriented study programme. The harmonisation of theory and practice is at the heart of the success of the profession. In the past, many studies have had the priority of analysing only teaching in clinical settings. We believe that the predictors of autonomous practice in clinical settings are theoretical knowledge, quality education in laboratory settings, and mentor guidance. It is wrong to underestimate this relationship. Objective: to retrospectively evaluate selected components of the undergraduate nursing education model. Set and Methods: 176 undergraduate nursing students were included in the study. 38 (21.6%) of the respondents had completed their studies at a vocational college and 138 (78.4%) of the respondents had completed their studies at a university. Data were collected by selected sections of the standardized questionnaire The Clinical Learning Environment, Supervision and Nurse Teacher scale (CLES+T test). Internal consistency of the questionnaire was measured using Cronbach’s alpha. Respondents expressed their opinion on a 5-point Likert scale. The questionnaire was made available online with the cooperation of the Slovak Chamber of Nurses and Midwives (SK SaPA). Data collection period: February- -May 2021.The results were processed by descriptive statistics. Results: Graduates rated theoretical teaching more positively (score 3.88). The evaluation of clinical teaching by university graduates was almost identical to that of graduates of professional colleges. Analysis of the clinical teaching data 3/202464Suplementum revealed the finding that mentors were not a source of feedback for the student; students did not consider themselves as team members. The results demonstrated the high priority of the mentor role. The positive interpersonal relationship between mentor and student is considered by the alumni to have a strong motivational significance. The views of university graduates on undergraduate education is comparable to those of graduates of vocational colleges. The overall rating of undergraduate education achieved a mean score of 3. 56. Conclusion: the results of the evaluation of Slovak graduates is comparable to the evaluation of students and graduates of other European countries belonging to the signatories of the European Higher Education Area (EHEA). This confirms the high standard of Slovak higher education institutions, comparable
Vysoce specializovanou metodu resuscitační péče u pacientů se závažným selháním plicních funkcí reprezentuje mimotělní membránová oxygenace (Extracorporeal Membrane Oxygenatiom, ECMO). U některých velmi těžkých stavů nemocných s respiračním selháním je obvykle využíván způsob venovenózní ECMO, kdy protektivní umělá plicní ventilace nedokáže zajistit dostatečnou výměnu krevních plynů. Tato metoda umožní překlenout nejkritičtější období nemocných se závažným plicním selháváním. Během období pandemie COVID – 19 (Coronavirus Disease 2019) došlo k výraznému navýšení aplikace této metody. Autor představuje provedení software k výpočtu skóre predikující přežití pacienta před zahájením ECMO u respiračního selhání v souvislosti s COVID – 19. Skórovací systémy jsme testovali u pacientů ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM).
Extracorporeal Membrane Oxygenation (ECMO) represents a highly specialised technique of resuscitation care in patients with respiratory failure. In critically ill patients with respiratory failure, the venovenous ECMO technique is typically used as protective lung ventilation fails to provide adequate gas exchange. This method allows for bridging the most critical period of patients with severe respiratory failure. During the COVID-19 pandemic (Coronavirus Disease 2019), we saw a significant increase in the application of this technique. The practical part of the thesis describes the implementation of software for calculating scoring systems used in mortality risk valuation in patients with COVID- -19-related acute respiratory distress syndrome before starting ECMO therapy. These scoring systems were verified in patients hospitalised at the University Hospital Ostrava in The Department of Anesthesiology, resuscitation and intensive medicine.
Karcinóm prsníka je najčastejšie sa vyskytujúci zhubný nádor u žien a najčastejšou príčinou úmrtia žien na zhubné ochorenie. Jeho výskyt vo sveta narastá a postihuje stále mladšie vekové skupiny žien. Štandardnou liečbou je chirurgická liečba doplnená chemoterapiou a rádioterapiou. Často sa vyskytujúcou komplikáciou je pre odobratie regionálnych axilárnych lymfatických uzlín vznik sekundárneho lymfedému hornej končatiny a priľahlých kvadrantov, ktoré sa dajú správne nastavenou komplexnou fyzioterapiou a kompresívnou liečbou ovplyvniť. Redukciou lymfedému sa obmedzí progresia ochorenia, zlepší sa kvalita života a psychický stav ženy. Napriek tomu patrí karcinóm prsníka medzi ochorenia so závažným celospoločenským, ekonomickým a medicínskym dopadom.
Breast cancer in the most frequent malignant tumor in women and it is the most frequent cause of malignancyrelated death in women. The world occurrence increases and affect eve younger age groups of women. Surgery accompanied by chemotherapy and radiotherapy in a standard treatment. The often complication observed after removing regional axillary lymphatic nodes is the development of secondary lymphedema of the upper extremity and adjacent quadrants, which can be influenced by a complex physiotherapy and compressive treatment. Reduction of lymphedema limits progression of the disease, improves the quality of life and psychic state of the women. In spite of that breast cancer belongs to diseases with serious social, economic and medical consequences.
Cíl studie: Paliativní léčba se stala nedílnou součástí intenzivní medicíny. Cílem prezentované práce je objektivizovat reálně probíhající proces změny intenzivní léčby na léčbu paliativní u pacientů v terminálním stavu, kteří nejsou schopni vyjádřit svoji vůli a popsat faktory, které tento proces v praxi ovlivňují. Typ studie: Monocentrická retrospektivní analýza dokumentů. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Celkový výzkumný vzorek představoval zdrojovou dokumentaci 100 nemocných splňujících předem stanovená kritéria. Zkoumány byly písemné záznamy v lékařské a ošetřovatelské dokumentaci popisující proces změny intenzivní léčby na léčbu paliativní. Statistické zpracování zjištěných dat bylo realizováno pomocí statistického softwaru STATISTICA 12 na hladině významnosti 5 %. Výsledky: Rozhodnutí o kategorizaci léčby bylo zrealizováno u 60 % nemocných do 5. dne hospitalizace. V 59 % případů se jednalo o kategorii nerozšiřování orgánové podpory. Rozhovor s příbuznými byl realizován u 93 % nemocných, do 5. dne hospitalizace u 58,10 % pacientů. V nižší míře, u 38 %, byla zjištěna realizace konference ošetřovatelského týmu a pouze v 13 % i přítomnost sester. Závěr: Zdravotnická praxe se řídí aktuálními doporučeními, která jsou dle našich zjištění v praxi na daném pracovišti uplatňována. Výsledná zjištění tak mohou být přínosná pro další zkvalitnění zdravotnické péče.
Objective: Palliative care has become an integral part of intensive care medicine. The goal of the study was to map the actual process of change from active intensive care to palliative care in terminal patients unable to express their will in the ICU setting, and to describe the factors influencing this process in practice. Design: Monocentric, retrospective analysis of documents. Setting: Department of Anesthesiology and Intensive Care Medicine, University Hospital. Materials and methods: The sample included medical records of 100 patients meeting the predefined study criteria. Written records of medical and nursing documentation describing the process of changing active intensive treatment into palliative care were examined. The data were processed by the STATISTICA 12 statistic software at significance level of 5 %. Results: The decision to change the management objective was made within 5 days of hospitalization in 60 % of patients. In 59 % of the cases, organ support was withheld. The change of the management objective was discussed with the next of kin in 93 % of the patients, in 58 % of patients it was discussed within 5 days of hospitalization.A multidisciplinary team meeting was held less frequently. Nurses took part in 13 % of the case discussion. Conclusion: Patient care changes its objectives and processes. Our department has adopted palliative care into the management of critically ill patients which contributes to further improvement of the quality of patient care. More frequent involvement of multidisciplinary teams and nurses would be beneficial.
Objectives: The goals of this study were to examine relationships among health literacy and outcomes for sub-populations identified within a large, multi-dimensional Omaha System dataset. Specific aims were to extract sub-populations from the data using Latent Class Analysis (LCA); and quantify the change in knowledge score from pre- to post-intervention for common sub-populations. Design: Data-driven retrospective study using statistical modeling methods. Sample: A set of admission and discharge cases, captured in the Omaha System, representing 65,468 cases from various health care providers. Measures: Demographic information and the Omaha System terms including problems, signs/symptoms, and interventions were used as the features describing cases used for this study. Development of a mapping of demographics across health care systems enabled the integration of data from these different systems. Results: Knowledge scores increased for all five sub-populations identified by latent class analysis. Effect sizes of interventions related to health literacy outcomes varied from low to high, with the greatest effect size in populations of young at-risk adults. The most significant knowledge gains were seen for problems including Pregnancy, Postpartum, Family planning, Mental health, and Substance use. Conclusions: This is the first study to demonstrate positive relationships between interventions and health literacy outcomes for a very large sample. A deeper analysis of the results, focusing on specific problems and relevant interventions and their impact on health literacy is required to guide resource allocation in community-based care. As such, future work will focus on determining correlations between interventions for specific problems and knowledge change post-intervention.
Cíl: Cílem studie bylo analyzovat výskyt dekubitů u pacientů hospitalizovaných na I. chirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně v letech 2015-2017, zjistit závislost na neurologických komorbiditách a u u osmi nemocných s výskytem pozičních dekubitů zhodnotit možnosti ovlivnění jejich vzniku. Metodika: Retrospektivnívní analýza dat z nemocničního informačního systému a elektronického nástroje (i-hojeni.cz). Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu, hladina významnosti 0,05. Výsledky: V období 2015-2017 podstoupilo operační výkon 9 550 nemocných z 11 028 hospitalizovaných pacientů. Nově se vytvořil dekubitus u 115 pacientů, kteří byli hospitalizováni (62 žen a 53 mužů), z toho 104 operovaných. Průměrný věk těchto pacientů byl 81,61(36-97) let; průměrný index tělesné hmotnosti (body mass index; BMI) 24,93; průměrná doba hospitalizace 23,4 dní. Doba od přijetí nemocných k operaci byla 2,82 (0-16) dní. Průměrně byl výskyt 1,41 dekubitů na pacienta. Nejčastější lokalizace dekubitů byly na hýždích a patách. Nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi BMI a vznikem dekubitů (p > 0,05). Věk pacientů a délka hospitalizace naopak souvisely s výskytem dekubitů (p < 0,05). Neprokázali jsme statistickou závislost mezi vznikem dekubitu u operovaných nemocných a přítomností neurologické anamnézy v předchorobí. Celkem zemřelo 15 nemocných, ale 9 z nich zemřelo na příznaky sepse bez přímé souvislosti s dekubitální lézí. Zvláštní skupinu s dekubity tvořilo osm nemocných, kteří byli přijatí k hospitalizaci s pozičními traumaty, z nichž šest zemřelo na rozvoj septického stavu v důsledku dekubitálních lézí. Závěr: Přes všechna preventivní opatření vznikají dekubity u chirurgicky léčených pacientů zejména v souvislosti s anamnézou neurologické diagnózy (71,30 %). Prevenci vzniku dekubitů je třeba uplatňovat nejen v nemocnicích a v zařízeních sociálních služeb, ale i v domácnostech. Následky pádů, zejména seniorů s velmi nekvalitním sociálním zázemím, jsou mnohdy zcela fatální.
Aim: Target of this study was to analyse occurrence of pressure ulcers (PUs) in patients hospitalized at First Department of Surgery of St. Anne’s University Hospital between 2015 and 2017, identify their dependency on neurological comorbidities. Especially in group of eight patients with developed position PUs to analyse the possibility to influence their origin. Methodology: Retrospective analysis of the data from the hospital information system and an electronic tool (i-hojeni.cz). Statistical analysis was carried out by means of Pearson’s chi-square test, level of significance 0.05. Results: In the period 2015– 2017 in total 9,550 patients out of 11,028 hospitalized patients underwent surgery. The PUs developed during hospitalization in 115 hospitalized patients (62 women and 53 men), out of which 104 underwent surgery. Average age of these patients was 81.61 (36– 97) years of age, the average body mass index (BMI) was 24.93 and average length of hospitalization was 23.4 days. The time between admission to hospital and surgery was 2.82 (0– 16) days. On average, there occurred 1.41 PUs per patient. The most frequent location of PUs were heels and buttocks. We found no statistically significant relation between BMI and occurrence of PUs (p > 0.05). On the contrary, the patients’ age and length of hospitalization related to the occurrence of PUs (p < 0.05). We proved non-statistic relation between development of pressure ulcer in operated patients and existence of neurological anamnesis. In total, 15 patients died, nevertheless 9 of them died with symptoms of sepsis with no direct relation to the PU lesions. A special group of evaluated patients were eight patients who had PUs after position trauma. The six of them died (75%) of septic development due to PUs. Conclusion: In spite of all preventive measure, PUs develop in surgically treated patients, especially those with neurological diseases in patient history (71.30%). Measures preventing development of PUs need to be applied not only in hospitals and institutes of social care but also in home care. Consequences of falls - especially of elderly with frequently insufficient social background may be ultimately fatal.
Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit proces péče u pacientů s dekubitem, kteří byli indikováni k plastické operační intervenci a faktorů ovlivňujících recidivu dekubitu. Metodika: Retrospektivní analýza uzavřené dokumentace pacientů indikovaných k plastické operaci realizované na klinice plastické chirurgie. Výsledky: Statisticky významnými faktory, které souvisely s výskytem recidivy dekubity, byly index tělesné hmotnosti (body mass index; BMI) a tělesná lokalizace dekubitů u sledované populace 46 pacientů s 55 dekubity. Závěr: Ve sledované populaci byly BMI a tělesná lokalizace dekubitu identifikovány jako statisticky významné faktory související s recidivou dekubitů. Vyšší BMI bylo spojeno s častějším výskytem recidivy. Dekubitus v ischiadické oblasti byl spojen s častější recidivou, bez ohledu na průměrnou velikost dekubitu.
Aim: The aim of the study was to evaluate the therapy process in patients with pressure ulcers indicated for plastic surgery intervention and to determine the factors influencing recurrence of pressure ulcers. Methods: Retrospective analysis of patients ́ documentation indicated for plastic surgery performed in a plastic surgery unit. Results: Body mass index (BMI) and body site of the pressure ulcers were identified as the significant factors influencing the rate of the recurrence of the lesion in the analyses of 46 patients with 55 pressure ulcers. Conclusion: In the monitored patients ́ population, BMI and the site of pressure ulcers were identified as statistically significant parameters responsible for the recurrence of the lesions. The higher the BMI, the more frequent recurrence had occurred. The presence of pressure ulcers in the ischiatic area was related to the increased recurrence rate, regardless of the average size of the lesion.
- Klíčová slova
- plánované rodičovství, dotazníkové šetření, přirozené metody,
- MeSH
- reprodukční zdraví MeSH
- retrospektivní studie MeSH
