- MeSH
- klimakterium MeSH
- životní styl MeSH
- znalosti MeSH
- Check Tag
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- kojení MeSH
- porodnice MeSH
- připoutání k objektu MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Východiska: Až 80% české geriatrické populace má funkčně nevyhovující chrup. Ztráta chrupu s sebou přináší negativní důsledky na funkčnost i estetiku. Nejzávažnějším důsledkem špatného orálního zdraví seniorů je malnutrice. Ztrátou chrupu dochází k předčasné atrofii čelistní kosti, což může mít negativní vliv na zhotovení plně funkční zubní náhrady. Edukace seniorů v oblasti orálního zdraví je dlouhodobě podceňována a v systému preventivní péče by měla být pevně ukotvena. Cíl: Literární přehled relevantních a recentních elektronických zdrojů dotýkající se problematiky orálního zdraví seniorů, péče o dutinu ústní a zubní protetické náhrady prostřednictvím platformy Web of Science. Ověřit teze autorského kolektivu k dané problematice. Metody: Obecně teoretické metody analýzy a generalizace z dohledaných literárních zdrojů s komponentou vlastních myšlenek a úvah.Výsledky a diskuze: Z nalezených dostupných relevantních a recentních zdrojů byla potvrzena nedostatečná pozornost věnována orálnímu zdraví, hygienické péči o dutinu ústní a zubní protetické náhrady v geriatrické populaci. Špatný stav dutiny ústní má v konečném důsledku celou řadu funkčních a estetických omezení, které seniorovi mohou přinést zhoršení orálního a potažmo i celkového zdraví. Nedostatečná úroveň orálního zdraví je více pozorována u seniorů trpících demencí. Znalosti ošetřovatelského personálu v klinické a sociální péči patří - společně s preventivní péčí - mezi hlavní cíle, jak orální zdraví seniorů z dlouhodobého hlediska zlepšit. Závěry: Stárnutí je významným rizikovým faktorem pro rozvoj zdravotních potíží. Celkový somatický zdravotní stav má širokou interakci s orálním zdravím. Orálnímu zdraví a hygienické péči o dutinu ústní u seniorů není věnována dostatečná pozornost, ať už ze strany samotného seniora, ošetřovatelského personálu či systému preventivní péče spadajícího do resortu veřejného zdravotnictví. U seniorů je zvýšené riziko vzniku zubního kazu, onemocnění parodontu a sliznic dutiny ústní v důsledku nedostatečné ústní hygieny, zvýšené akumulaci plaku a zubního kamene. Zlepšením dostupnosti stomatologické péče, osobní hygienické péče o dutinu ústní a zubní náhrady, možnosti profesionální dentální hygieny včetně edukace jak seniorů, tak zdravotnického personálu, lze negativní důsledky na orální zdraví seniorů uspokojivě eliminovat.
Background: Approximately 80% of the Czech geriatric population has functionally deficient dentition. Tooth loss brings with it negative consequences on functionality and aesthetics. The most serious consequence of poor oral health of the elderly is malnutrition. Loss of dentition causes early atrophy of the jawbone and can negatively affect the construction of fully functional dentures. Education and motivation of seniors in oral health has also long been underestimated. It should be a fixed component of the preventive care system. Aim: Finding relevant and recent literature in electronic information sources related to the oral health of the elderly and the care of the oral cavity and dental prosthetics through the Web of Science platform, and verifying the thesis of the author's collective on the given issue. Methods: In general, theoretical methods of analysis and generalization based on literary sources obtained, topped with a component of own thoughts and reflections.Results and discussion: From the available relevant and recent sources, it was confirmed that insufficient attention is paid to oral health and hygienic care of the oral cavity and dental prosthetics in the geriatric population. The bad state ofthe oral cavity ultimately has a number of functional and aesthetic limitations that can lead to a deterioration of the oral and, by extension, overall health of the elderly. Inadequate levels of oral health are more commonly seen in seniors suffering from dementia. The knowledge of the nursing staff in clinical and social care is - together with preventive care - among the main goals of how to improve the oral health of seniors in the long term. Conclusions: Aging is a significant risk factor for the development of health problems. General health has a wide interaction with oral health. Oral health and hygienic care of the oral cavity in the elderly is not given sufficient attention, whether by the elderly themselves, the nursing staff or the system of preventive care falling under the department of public health. Removable dentures can increase the risk of tooth decay, periodontal disease and oral mucosal disease due to insufficient oral hygiene, increased accumulation of plaque and tartar. By improving access in the areas of dental care availability, professional dental hygiene, personal hygiene care of the oral cavity and dentures, education and motivation of seniors and medical personnel, the negative consequences on the oral health of seniors can be satisfactorily eliminated.
- MeSH
- orální hygiena výchova MeSH
- primární prevence MeSH
- senioři MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- zubní náhrady MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východiská: Artériová hypertenzia je hlavným rizikovým faktorom pre vznik ochorení srdca, obličiek a náhlej cievnej mozgovej príhody. V prevencii a liečbe artériovej hypertenzie ľudia potrebujú získavať relevantné informácie predovšetkým zo strany zdravotníckych pracovníkov, a teda aj sestier. Tieto sú však schopní implementovať do správania a konania zameraného na podporu zdravia iba v prípade, že majú istú úroveň zdravotnej gramotnosti. Cieľ: Článok je zameraný na prezentáciu výsledkov pilotnej štúdie v jednotlivých doménach zdravotnej gramotnosti pacientov s artériovou hypertenziou vo vzťahu k veku respondentov. Metódy: Zber údajov v rámci pilotnej štúdie bol uskutočnený prostredníctvom slovenskej verzie štandardizovaného meracieho nástroja Health Literacy Questionnaire (HLQ) na vzorke 96 respondentov. Výsledky: Z dátového setu pilotnej štúdie boli extrahované výsledky podľa jednotlivých domén meracieho nástroja HLQ vo vzťahu k veku respondentov. Nakoľko vek je dôležitým atribútom pri vnímaní kvality života a postojov ku zdraviu, rozdelili sme súbor respondentov do štyroch tried. V rámci pilotnej štúdie sme sa zamerali na vzťah medzi úrovňou domény a jednotlivými štyrmi triedami vekových kategórií respondentov. Diskusia: Zdravotná gramotnosť pacientov s diagnostikovanou artériovou hypertenziou je významný fenomén, ktorý determinuje kompenzáciu ochorenia a prevenciu často veľmi závažných komplikácií. HLQ ako komplexný merací nástroj zameraný na deväť domén zdravotnej gramotnosti umožňuje koncipovať detailný profil zdravotnej gramotnosti respondenta a identifikovať problematické oblasti, na ktoré je vhodné zamerať odporúčania či intervencie smerujúce k zlepšeniu zdravotnej gramotnosti. Záver: Artériová hypertenzia predstavuje rizikový faktor ochorení srdca, ciev a životne dôležitých orgánov. V prevencii aj liečbe artériovej hypertenzie má nezastupiteľné miesto zdravotná gramotnosť ako schopnosť človeka získavať, chápať a využívať zdravotné informácie pre správne rozhodovanie v prospech svojho zdravia. Významné postavenie v podpore zdravotnej gramotnosti majú sestry, ktoré predstavujú početnú skupinu zdravotníckych pracovníkov, a ich vplyv v oblasti zdravotnej gramotnosti môže byť silný a výrazne pozitívny.
Background: Arterial hypertension is the main risk factor for heart disease, kidney disease and sudden stroke. In the prevention and treatment of arterial hypertension, you will receive relevant information from healthcare professionals, including nurses. However, these are aimed at implementing behaviors and actions to promote health only if they have a certain level of health literacy. Aim: The article is aimed at presenting the results of a pilot study in individual areas of health literacy with arterial hypertension in relation to the age of the respondents. Methods: Data collection within the pilot study was carried out using the Slovak version of the standardized measuring instrument Health Literacy Questionnaire (HLQ) on a sample of 96 respondents. Results: Results were extracted from the data set of the pilot study according to individual domains of the HLQ measuring instrument in relation to the age of the respondents. As age is an important attribute in the perception of quality of life and attitudes towards health, we divided the group of respondents into four classes. As part of the pilot study, we focused on the relationship between the domain level and each of the four age categories of the respondents. Discussion: Health literacy of patients diagnosed with arterial hypertension is an important phenomenon that determines the compensation of the disease and the prevention of often very serious complications. The HLQ, as a complex measurement tool focused on nine domains of health literacy, allows to conceive a detailed profile of the respondent's health literacy and to identify problematic areas on which it is appropriate to focus recommendations or interventions aimed at improving health literacy. Conclusion: Arterial hypertension is a risk factor for diseases of the heart, blood vessels and vital organs. In the prevention and treatment of arterial hypertension, health literacy has an irreplaceable place as a person's ability to acquire, understand and use health information for making the right decisions in favor of his health. Nurses, who represent a large group of healthcare professionals, have an important position in the promotion of health literacy, and their influence in the field of health literacy can be strong and significantly positive.
Cíl: Cílem práce bylo zjistit rozsah psychosomatické zátěže u zdravotnických pracovníků nelékařů pomocí Meisterova standardizovaného dotazníku s doplněním pomocných otázek pro srovnání všech zatěžujících faktorů. Metodika: Pro metodiku získání a zpracování dat byl použitý kvantitativně orientovaný průzkum, pracující s číselnými údaji, čímž bylo umožněno hlubšího poznání skutečnosti v její racionalitě. Číselné data jsou matematicky zpracována s použitím metod matematické statistiky. Lze předpokládat, že je možné do jisté míry takto měřit i zatížení personálu. K zhodnocení vlivu pracovní zátěže byl použit strukturovaný Meisterův dotazník od autora W. Meistera, doplněný o konkretizující otázky pro hlubší analýzu. Skupinový výběr tvořily dvě skupiny respondentů ze zdravotnických zařízení, celkem bylo rozdáno 600 dotazníků. Pro účel průzkumu a následného vzájemného posouzení výsledků byly dotazníky totožné pro obě skupiny, pouze do dotazníku zaměřeného na dobu zátěže při epidemii, byla vložena otázka, zda pracují respondenti na covidovém oddělení. Výsledky: Záměrem práce, bylo poskytnout ucelený náhled zdravotnického nelékařského personálu na psychosomatickou zátěž v jejich náročné profesi. Poslední dva roky byly zatížené vzniklou epidemií a ovlivnily komplexní péči ve zdravotnictví. Prvotní získaná data byla rozšířená o sběr dat z i doby pandemie. Čímž byla zanalyzována zátěž zdravotnického nelékařského personálu z doby před a v době epidemie. Provedli jsme dva kvantitativní průzkumy s časovým odstupem. Výsledky průzkumu poukázaly na přetíženost nelékařského zdravotnického personálu v kontextu jednotlivých faktorů, s porovnáním dvou odlišných období se významně nelišily. Rozbor jednotlivých oblastí zátěže a posouzení důležitosti nastavených hypotéz s komplexními výsledky, předkládá empirická část. Závěr: Závěr práce obsahuje doporučení pro praxi, které je vypracované na základě faktů průzkumného šetření. Analýza dat a výsledky šetření budou prezentovány v odborném periodiku.
Aim: The aim was to provide a comprehensive view of non-medical health care staff on the psychosomatic strain. The structured Meister questionnaire by the author S. Meister was used to assess the impact of workload. Methodology: A quantity-oriented survey was used, working with numerical data, thus allowing a deeper understanding of reality in its rationality. Numerical data are mathematically processed via using methods of mathematical statistics. It can be assumed that it is possible to measure staff workload to some extent in this way. To assess the impact of workload, the structured Meister questionnaire by the author S. Meister was used, supplemented with more specific questions for a deeper analysis. The group selection consisted of two respondent groups from health care institutions, and a total of 600 questionnaires were distributed. The questionnaires were identical for both groups for the survey and the subsequent peer review of the results. Only the question of whether the respondents worked in the covid-19 Department was inserted into the questionnaire focused on the period of the epidemic burden. Results: The results of the thesis present a comprehensive look at the high workload of non-medical health workers. The last two years have been burdened by the resulting epidemic and have affected comprehensive care in healthcare. The initial data obtained was extended by data collection from the time of the pandemic. Collected data enable an analysis of the burden on non-medical medical personnel from before and during the epidemic. We conducted two quantitative surveys with a time lag. The results of the survey indicated that the workload of non-medical health workers was extremely increased, comparing two different periods did not differ significantly. Analysis of individual areas of strain and assessment of the importance of set hypotheses with complex results is presented in the empirical part. Conclusion: The conclusion of the thesis contains recommendations for practice, which are prepared based on the facts of the exploratory investigation. The data analysis and the results of the survey will be presented in a professional periodical.
- Klíčová slova
- mental strain, physical strain, overload, burnout - psychological monotony, nursing care, psychická zátěž, stres, fyzická zátěž, syndrom vyhoření, ošetřovatelská péče,
- MeSH
- nelékařská zdravotnická povolání MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- profesionální vyhoření MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres MeSH
- tělesná námaha MeSH
- zdravotničtí pracovníci MeSH
Úvod: U pacientov s onkologickým ochorením sú poruchy výživy rizikovým faktorom, ktoré komplikujú protinádorovú liečbu a výrazne skracujú prežívanie pacientov. V praxi je kľúčovou podmienkou úspechu posúdenie stavu výživy a včasná nutričná intervencia. Cieľ: Hlavným cieľom príspevku je objasniť postupy ošetrovateľských intervencií pri zabezpečení výživy pacienta s malnutríciou. Metódy: Hlavnou metódou je prípadová štúdia (case study). Výber respondenta bol zámerný. Kritériami výberu boli: pacient s onkologickou diagnózou a malnutríciou, ochotný spolupracovať. Do štúdie sme zaradili 68 ročného pacienta s karcinómom pažeráka. Pacient nám poskytol informácie o svojom zdravotnom stave dobrovoľne a súhlasil s ich spracovaním. Výsledky: Na základe nutričnej anamnézy, antropometrických meraní a laboratórnych vyšetrení bol nutričný stav pacienta vyhodnotený ako malnutrícia. V priebehu štyroch mesiacov sme ordinovanými nutričnými intervenciami - podávaním diéty č.1, tekutín, a nutridrinkov 6 až 8 denne cez perkutánnu endoskopickú gastrostómiu zabezpečovali uspokojovanie potreby výživy u pacienta. Telesnú hmotnosť pacienta sa nám podarilo stabilizovať na hodnote 65-62kg za sledované obdobie 4 mesiacov. Záver: Malnutrícia je najčastejšou sprievodnou diagnózou u onkologických pacientov. Napriek nutričným intervenciám sa stav výživy pacienta zhoršil a po 4 mesiacoch javil známky nádorovej kachexie, čo potvrdili laboratórne parametre.
Introduction: In patients with oncological disease are nutritional disorders a risk factor, which complicate anti-tumor treatment and significantly shorten the survival of patients. In practice, the key condition for success is the assessment of the nutritional status and early nutritional intervention. Objective: The main objective of the paper is explain the procedures of nursing interventions in ensuring the nutrition of a malnourished patient. Methods: The main method is a case study. The choice of the respondent was deliberate. These lection criteria were: a patient with an oncological diagnosis and malnutrition, willing to cooperate. We included a 68-year-old patient with esophageal cancer in the study. The patient provided us with information about his health condition voluntarily and agreed to its processing. Results: Based on nutritional anamnesis, anthropometric measurements and laboratory tests, the patient's nutritional status was evaluated as malnutrition. Over thecourse of five months, we ensured that the patient's nutritional needs were met through a percutaneous endoscopic gastrostomy through prescribed nutritional interventions - administration of diet No. 1 and, liquids, 6 to 8 nutridrinks per day. We managed to measure the patient's body weight stabilize at a value of 65-62kg for the monitored period of 4 months. Conclusion: Malnutrition is the most common accompanying diagnosis in oncology patients. Despite nutritional interventions with the nutritional status of the patient worsened and after 4 months showed signs of tumor cachexia, which was confirmed by laboratory parameters.
- Klíčová slova
- Perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG),
- MeSH
- enterální výživa MeSH
- gastrostomie metody MeSH
- hodnocení stavu výživy MeSH
- metody výživy MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
- nádory klasifikace MeSH
- nutriční podpora MeSH
- nutriční stav MeSH
- nutriční terapie MeSH
- podvýživa diagnostické zobrazování diagnóza ošetřování terapie MeSH
- protein-energetická malnutrice diagnostické zobrazování diagnóza ošetřování terapie MeSH
