Přítomnost bolesti vyvolává úzkost, neklid, poruchy spánku, zhoršuje schopnost nemocného spolupracovat, způsobuje stavy zmatenosti a může vést až k agresivitě verbální či fyzické. Bolest má komplexní vliv na kvalitu života nejen samotného seniora, ale přeneseně působí negativně i na jeho pečovatele. Bolest chronického charakteru se vyskytuje u desítek procent starších nemocných a tento výskyt dále stoupá s narůstajícím věkem – jedna třetina seniorů ve vlastním prostředí a dvě třetiny institucionalizovaných seniorů trpí chronickou bolestí. Práh bolesti se u starších nemocných zvyšuje, práh tolerance bolesti se naopak snižuje. Přes tato obecně uznávaná fakta je bolest u nemocných vyššího věku nedostatečně diagnostikována a léčena. Jednou z příčin diagnostických obtíží je klesající kognitivní výkon, u těchto nemocných je nutné začít včas využívat nástroje objektivního hodnocení bolesti. Důležitým aspektem je vztah bolesti a deprese, přítomnost chronické bolesti potencuje vznik či zhoršení deprese, přítomnost deprese zhoršuje vnímání a důsledky přítomnosti chronické bolesti. V léčbě chronické bolesti u seniorů je vhodné využít i pozitivního ovlivnění jejího psychosociálního rozměru a léčbu plánovat s ohledem na aktuální complianci nemocného.

The presence of pain causes anxiety, restlessness, impairs the patient‘s ability to cooperate, causes states of confusion and can lead to verbal or physical aggression. Pain has a complex effect on the quality of life not only of the senior himself, but also negatively affects his caregiver. Tenths percent of seniors suffer from chronic pain and its appearance increases further at higher age. About one third sniors living in their owm environment and two thirds of social facility residents are considered to experience long term chronic pain. While the pain threshold increases in elderly patients, the pain tolerance threshold decreases. Despite the obvious consequences of its presence, pain is very often underdiagnosed and insufficiently treated in elderly patients. One of diagnostic difficulties is the cognitive decline, there is necessary to incorporate objective diagnostic tools into pain evaluation on time. An important aspect is the relationship between chronic pain and depression. Chronic pain potentiates the onset or worsening depression, the presence of depression worsens the perception and consequenes of chronic pain. In the treatment of chronic pain in the elderly, it is appropriate to use the positive influence of its psychosocial dimension and to plan the treatment with regard to the patient‘s current compliance.

Klinika interní geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno

Effective chronic pain management can improve quality of life and compliance of elderly patients

Literatura