Cíl: Retrospektivně zhodnotit výsledky léčby nemocných s refraktemím ascitem pomocí metody TIPS v období od září 1992 do konce března 2000. AutoH sledovali následující parametry: etiologie cirhózy, technická úspěšnost TIPS perioperační mortalita a morbidita, SOdenní mortalita, doba přežití nemocných po TIPS, vliv pokročilosti hepatopatie podle Childovy-Pughovy klasifikace na přežití nemocných po TIPS, nutnost reintervencí pro stenózu v TIPS, výskyt portosystémové encefalopatie po TIPS. Soubor nemocných a metodika: Soubor nemocných tvořilo 56 pacientů, kteří byli přijati s diagnózou refraktemího ascitu v době od října 1992 do března 2000. Jednalo se o 17 žen průměmého věku 51,8 let (věkové rozmezí od 27,9 do 65,3 let) a 38 mužů průměmého věku 51,6 let (věkové rozmezí od 18,5 do 78,4 let). Nejčastější příčinou jatemí cirhózy byl abúzus alkoholu u 26 nemocných (47 %), další v pořadí byly virové hepatitídy - 10 nemocných (18 %), Buddův-Chiariho syndrom mělo 7 nemocných (13 %) a u 1 nemocného (2 %) cirhóza vznikla na podkladě autoimunní hepatitídy. U 11 nemocných (21 %) byl nález uzavřen jako kryptogenní cirhóza. Indikací k provedení TIPS byl u 46 nemocných (83 %) refraktemí ascites. Refríďtterní ascites a krvácení z jícnových varixů bylo indikací pro TIPS u 9 nemocných (16 %). U 1 nemocného (2 %) šlo o kombinaci refraktemího ascitu s hydrothoraxem. TIPS byl zaváděn standardní metodou podle Rosche a Uchidy. Nemocní byli následně sledováni klinicky, laboratorně a sonografickým vyšetřením v 3měsíčních intervalech. Výsledky: Technická úspěšnost zavedení TIPS byla 98 %, 30denní mortalita byla 8,9 %. Za 12 měsíců po TIPS žilo 64 % nemocných, ve skupině Child-Pugh B žilo 75 % nemocných, ve skupině C 35 % (p = 0,01). Dobrý efekt TIPS na ascites byl zaznamenán u 56 % nemocných. . K recidíve ascitu pro stenózu ilPb došlo u 23 % nemocných. U 5 % nemocných nebyl pozorován efekt TIPS na ascites. 58 % nemocných nemělo projevy zhoršení encefalopatie po TIPS, přechodnou encefalopatii měla 2 % nemocných, 11 % nemocných mělo trvalou mírnou encefalopatii, závažnou formu encefalopatie 11 % nemocných a těžkou formu vyžadující redukci zkratu mělo 5 % nemocných.

Objective: To evaluate retrospectively results of TIPS treatment of patients with refractory ascites betw between September 1992 and end of March 2000. Authors recorded the following parameters: Etiology of liver cirrhosis, technical success of TIPS, mortality and morbidity during procedure, 30-day mortality, period of survival after TIPS, influence of hepatopathy grade according to Child-Pugh classification and patients' survival after TIPS, necessity of TIPS revisions for stenosis in the shunt, and incidence of portosystemic encephalopathy after TIPS. Material and methods: The study included 56 patients hospitalized with the diagnosis of refractory ascites from October 1992 until March 2000. 17 women (average age 51.8 years - age range 27.9 to 65.3 years) and 38 men (average age 51.6 years - range 18.5 to 78.4 years). The most frequent cause of liver cirrhosis was alcohol in 26 patients (47%), viral hepatitis in 10 patients (18%), Budd-Chiari syndrome in 7 patients (13%), and autoimmune hepatitis in 1 patient (2%). Indication for TIPS was refractory ascites in 46 patients (83%) and refractory ascites with oesophageal varicose bleeding in 9 patients (16%). One patient was treated for combined refractory ascites and hydrothorax. TIPS was implemented by the standard Rosch-Uchida method. All patients had clinical, laboratory and ultrasound follow-up for a 3-month period. Results: Technical success of TIPS was 98% and 30-day mortality was 8.9%. 64% patients survived 12 months after TIPS, 75% from group B Child-Pugh classification and 35% from group C Child-Pugh classification (p=0.01). A good effect of TIPS on ascites was recorded in 56% patients. Relapse of ascites because of TIPS stenosis was observed in 23% of patients. TIPS did not show any effect on ascites in 5% of patients. 58% patients did not develop deterioration of encephalopathy after TIPS, 2% of patients suffered from moderate transient encephalopathy, and 11% patients developed severe encephalopathy. 5% patients required shunt reduction because of severe encephalopathy. Conclusion: TIPS proved a safe method leading to reduction or disappearance of ascites in 79% patients. To assess the long-term TIPS survival effects, futher controlled studies are needed.

Radiologická klinika FN Hradec Králové

Transjugular intrahepatic portosystemic shunt in the treatment of refractory ascites

Transjugulární intrahepatální portosystémová spojka (TIPS) v léčbě refrakterního ascitu = Transjugular intrahepatic portosystemic shunt in the treatment of refractory ascites /

Transjugular intrahepatic portosystemic shunt in the treatment of refractory ascites /

Lit: 13

Souhrn: eng