• Something wrong with this record ?

Pneumocystová pneumonie
[Pneumocystic pneumonia]

Jana Skřičková

. 2005 ; 19 (2) : 106-110.

Language Czech, English Country Czech Republic

Document type Review

„Pneumocystová pneumonie“ se vyskytuje především u imunokompromitovaných nemocných s útlumem T-lymfocytů a nebo méně často u nemocných s těžkou hypogamaglobulinémií. U nemocných bez poruchy imunity se předpokládá, že Pneumocystis jiroveci (P. jiroveci), dříve známá jako Pneumocystis carinii (P. carinii), je ubikvitární patogen, což podporuje nález protipneumocystových protilátek již u čtyřletých dětí. Pomocí srovnávací DNA analýzy bylo zjištěno, že Pneumocystis jiroveci patří mezi houby. Diagnostika pneumocystové pneumonie je založena na identifikaci mikroorganizmu v biologickém materiálu z plic. Jedná se především o sputum, jehož vykašlání však nejsou schopni všichni nemocní. V posledních letech se k diagnostice pneumocystové pneumonie využívá bronchoalveolární tekutina (BAT), kterou získáváme bronchoalveolární laváží (BAL). Dále je možno identifikovat Pneumocystis jiroveci v indukovaném sputu po inhalaci hypertonického fyziologického roztoku. Ve fázi cyst můžeme zjistit mikroorganizmus při mikroskopickém vyšetření po „stříbření“. Po obarvení podle Giemsy můžeme identifikovat trofozoity s itracystickými tělísky. K diagnostice se využívají i monoklonální protilátky a v poslední době i amplifikační metody. Za základní příznak pneumocystové pneumonie je považována dušnost, která je zpočátku námahová, ale v pozdějších stadiích i klidová. S kašlem a horečkami se setkáváme asi u poloviny nemocných. Bolesti na hrudníku a pískoty nejsou příliš časté. Chrůpky můžeme slyšet asi u jedné třetiny nemocných. Přítomnost tachypnoe a cyanózy závisí na pokročilosti onemocnění. Za typický rentgenový nález jsou považovány oboustranné infiltráty, které se šíří z plicních hilů do periferie. V současnosti je za lék volby považován trimetoprim v kombinaci se sulfametoxazolem ve vysokých dávkách a v úvodu je doporučováno jeho intravenózní podání, pokud chceme předejít gastrointestinálním potížím. Jakmile dojde ke zlepšení příznaků, je možné přejít na léčbu perorální. Parenterální podání pentamidinu je alternativou pro nemocné s nežádoucími účinky po trimetoprimu se sulfametoxazolem a pro ty, u kterých léčba trimetrimem se sulfametoxazolem po 7–10 dnech selhává.

Pneumocystis jiroveci (carinii) pneumonia occurs in immunosuppressed patients, mostly those with depression of T-lymphocyte immunity, or, less commonly, in those with severe hypogammaglobulinaemia. In individuals with no immune derangement, Pneumocystis jiroveci (carinii) is considered to be a harmless ubiquitous pathogen; the frequent occurrence of anti-pneumocystis antibodies in four-year-olds seems to corroborate this opinion. Comparative DNA analysis has confirmed that Pneumocystis jiroveci (carinii) is a fungal organism. The diagnosis of Pneumocystis jiroveci (carinii) is established by identification of the organism in lung samplings. As sputum is only seldom produced by the patients, the most commonly used samplings include saline lavage samples obtained via fiberoptic bronchoscopyand sputum induced by inhaled nebulized hypertonic saline. The cyst phase of the organism may be identified on microscopy after methamine silver staining, Giemsa staining may demonstrate the small punctated nuclei of trophozoites and intracystic sporozoites, and fluorescent-tagged monoclonal antibodies may also be used. More recently, DNA amplification has been developed for diagnosis. The principal symptom is almost invariably dyspnoea, which is exertional initially, but eventually presents at rest. Cough occurs in approximately half of the cases. Febrile symptoms are present in half of the cases. Chest pain and wheeze are not among the typical features. Crackles may be heard in about a third of cases. The presence of tachypnoea and cyanosis depends on the severity of the disease. The chest X-ray shows diffuse bilateral radiological changes in the great majority of cases. At present, trimethoprim with sulfamethoxazole is considered to be the therapy of choice for pneumocystis pneumonia. The intravenous route is preferred at the start; as soon as clinical improvement occurs, oral therapy is possible unless prevented by gastrointestinal problems. Parenteral application of pentamidine is an alternative for patients with such untoward reactions after trimethoprim with sulfamethoxazole and for patients failing to improve after trimethoprim and sulfamethoxazole within 7–10 days.

Pneumocystic pneumonia

Pneumocystová pneumonie = Pneumocystic pneumonia /

Pneumocystic pneumonia /

Bibliography, etc.

Lit. 25

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc05009790
003      
CZ-PrNML
005      
20130516112953.0
008      
051004s2005 xr u cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $a eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Skřičková, Jana, $d 1952- $4 aut $7 nlk20000083656
245    10
$a Pneumocystová pneumonie = $b Pneumocystic pneumonia / $c Jana Skřičková
246    11
$a Pneumocystic pneumonia
314    __
$a Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, LF MU a FN, Brno-Bohunice, CZ
504    __
$a Lit. 25
520    3_
$a „Pneumocystová pneumonie“ se vyskytuje především u imunokompromitovaných nemocných s útlumem T-lymfocytů a nebo méně často u nemocných s těžkou hypogamaglobulinémií. U nemocných bez poruchy imunity se předpokládá, že Pneumocystis jiroveci (P. jiroveci), dříve známá jako Pneumocystis carinii (P. carinii), je ubikvitární patogen, což podporuje nález protipneumocystových protilátek již u čtyřletých dětí. Pomocí srovnávací DNA analýzy bylo zjištěno, že Pneumocystis jiroveci patří mezi houby. Diagnostika pneumocystové pneumonie je založena na identifikaci mikroorganizmu v biologickém materiálu z plic. Jedná se především o sputum, jehož vykašlání však nejsou schopni všichni nemocní. V posledních letech se k diagnostice pneumocystové pneumonie využívá bronchoalveolární tekutina (BAT), kterou získáváme bronchoalveolární laváží (BAL). Dále je možno identifikovat Pneumocystis jiroveci v indukovaném sputu po inhalaci hypertonického fyziologického roztoku. Ve fázi cyst můžeme zjistit mikroorganizmus při mikroskopickém vyšetření po „stříbření“. Po obarvení podle Giemsy můžeme identifikovat trofozoity s itracystickými tělísky. K diagnostice se využívají i monoklonální protilátky a v poslední době i amplifikační metody. Za základní příznak pneumocystové pneumonie je považována dušnost, která je zpočátku námahová, ale v pozdějších stadiích i klidová. S kašlem a horečkami se setkáváme asi u poloviny nemocných. Bolesti na hrudníku a pískoty nejsou příliš časté. Chrůpky můžeme slyšet asi u jedné třetiny nemocných. Přítomnost tachypnoe a cyanózy závisí na pokročilosti onemocnění. Za typický rentgenový nález jsou považovány oboustranné infiltráty, které se šíří z plicních hilů do periferie. V současnosti je za lék volby považován trimetoprim v kombinaci se sulfametoxazolem ve vysokých dávkách a v úvodu je doporučováno jeho intravenózní podání, pokud chceme předejít gastrointestinálním potížím. Jakmile dojde ke zlepšení příznaků, je možné přejít na léčbu perorální. Parenterální podání pentamidinu je alternativou pro nemocné s nežádoucími účinky po trimetoprimu se sulfametoxazolem a pro ty, u kterých léčba trimetrimem se sulfametoxazolem po 7–10 dnech selhává.
520    9_
$a Pneumocystis jiroveci (carinii) pneumonia occurs in immunosuppressed patients, mostly those with depression of T-lymphocyte immunity, or, less commonly, in those with severe hypogammaglobulinaemia. In individuals with no immune derangement, Pneumocystis jiroveci (carinii) is considered to be a harmless ubiquitous pathogen; the frequent occurrence of anti-pneumocystis antibodies in four-year-olds seems to corroborate this opinion. Comparative DNA analysis has confirmed that Pneumocystis jiroveci (carinii) is a fungal organism. The diagnosis of Pneumocystis jiroveci (carinii) is established by identification of the organism in lung samplings. As sputum is only seldom produced by the patients, the most commonly used samplings include saline lavage samples obtained via fiberoptic bronchoscopyand sputum induced by inhaled nebulized hypertonic saline. The cyst phase of the organism may be identified on microscopy after methamine silver staining, Giemsa staining may demonstrate the small punctated nuclei of trophozoites and intracystic sporozoites, and fluorescent-tagged monoclonal antibodies may also be used. More recently, DNA amplification has been developed for diagnosis. The principal symptom is almost invariably dyspnoea, which is exertional initially, but eventually presents at rest. Cough occurs in approximately half of the cases. Febrile symptoms are present in half of the cases. Chest pain and wheeze are not among the typical features. Crackles may be heard in about a third of cases. The presence of tachypnoea and cyanosis depends on the severity of the disease. The chest X-ray shows diffuse bilateral radiological changes in the great majority of cases. At present, trimethoprim with sulfamethoxazole is considered to be the therapy of choice for pneumocystis pneumonia. The intravenous route is preferred at the start; as soon as clinical improvement occurs, oral therapy is possible unless prevented by gastrointestinal problems. Parenteral application of pentamidine is an alternative for patients with such untoward reactions after trimethoprim with sulfamethoxazole and for patients failing to improve after trimethoprim and sulfamethoxazole within 7–10 days.
650    _2
$a pneumocystová pneumonie $x diagnóza $x etiologie $x terapie $7 D011020
650    _2
$a Pneumocystis carinii $x patogenita $7 D045363
650    _2
$a příznaky a symptomy $7 D012816
650    _2
$a HIV infekce $x diagnóza $x farmakoterapie $7 D015658
650    _2
$a imunosupresivní léčba $7 D007165
650    _2
$a biopsie $7 D001706
650    _2
$a monoklonální protilátky $x diagnostické užití $7 D000911
650    _2
$a polymerázová řetězová reakce $7 D016133
650    _2
$a kombinace léků trimethoprim a sulfamethoxazol $x aplikace a dávkování $x farmakologie $x škodlivé účinky $7 D015662
650    _2
$a pentamidin $x aplikace a dávkování $7 D010419
655    _2
$a přehledy $7 D016454
773    0_
$w MED00011460 $t Klinická farmakologie a farmacie $g Roč. 19, č. 2 (2005), s. 106-110 $x 1212-7973
856    41
$u https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2005/02/06.pdf $y plný text volně přístupný
910    __
$a ABA008 $b B 1908 $c 220 b $y 0
990    __
$a 20051013 $b ABA008
991    __
$a 20130516113308 $b ABA008
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2005 $b 19 $c 2 $d 106-110 $i 1212-7973 $m Klinická farmakologie a farmacie $x MED00011460
LZP    __
$b přidání abstraktu

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...