Práce je věnována úloze magnetické rezonance (MR) v diagnostice a nalézání patolo­gickoanatomických korelátů u roztroušené sklerózy mozkomíšní (RS). Magnetická rezo­nance je nejdůležitější z podpůrných vyšetřovacích metod pro diagnostiku RS. V práci je shrnut přehled měnících se MR kritérií a srovnání jejich výtěžnosti. Jsou zde uvedeny techniky, které se používají k monitorování průběhu choroby a především k predikci pro­grese onemocnění. tyto metodiky se dělí na konvenční MR, kam patří sledování objemu ložisek, měření úbytku mozkové tkáně a zjišťování přítomnosti poruchy hematoencefa­lické bariéry, a na nekonvenční MR. Mezi nekonvenční MR se řadí vyšetření s magneti­začním transferem, difuzně vážený obraz, spektroskopie, perfuze, funkční magnetická rezonance a relaxometrie, z nichž některé jsou doposud užívány pouze experimentálně a jejich přínos pro klinickou praxi není zcela jednoznačný, především vzhledem k časové náročnosti vyšetřovacího protokolu.

The article focuses on the role of magnetic resonance imaging (MRI) in the diagnosis of multiple sclerosis (MS). MRI plays a major role in the diagnosis of MS; it is the most important paraclinical test and is irreplaceable in detecting the activity of the disease. Standard techniques used for MS monitoring are presented in the article, such as lesion load and brain atrophy, together with the new criteria. Briefly discussed are unconven­tional MRI techniques, such as magnetization transfer, diffusion-weighted imaging, per­fusion-weighted imaging, functional MR imaging, relaxometry and magnetic resonance spectroscopy.

Radiodiagnostická klinika Oddělení MR 1 LF UK a VFN Praha

Multiple sclerosis and magnetic resonance imaging: present status and new trends

Lit.: 61