Rezistentní arteriální hypertenze je definována nemožností normalizace krevního tlaku, kdy i přes užívání alespoň trojkombinace antihypertenziv (včetně diuretik) jsou hodnoty krevního tlaku 140/90 mm Hg nebo vyšší. U všech pacientů je vhodné vyloučit potenciálně reverzibilní sekundární formy hypertenze. Vedle fenoménu bílého pláště je častou, ale obtížně prokazatelnou příčinou pseudorezistence hypertenze částečné nebo úplné neužívání doporučené medikace. Stupeň adherence k farmakoterapii je ovlivněn mnoha faktory, zejména jde o chyby na straně pacienta, vlastní medikace a vzácně předepisujícího lékaře. Metod k ověření compliance byla navržena celá řada, dosud však nebyl definován zlatý standard. V posledních letech je k dispozici metoda kvantitativního stanovení sérových koncentrací antihypertenziv pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní detekcí (LC-MS/MS). Jde o vysoce senzitivní a specifickou analytickou metodu, která v sobě spojuje separační schopnosti kapalinové chromatografie a vysoce selektivní detekci hmotnostním spektro­metrem v tandemovém uspořádání. V současné době lze na Toxikologickém oddělení Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN kvantitativně stanovit následující antihypertenziva: amlodipin, verapamil, metoprolol, betaxolol, bisoprolol, hydrochlorothiazid, losartan, telmisartan, doxazosin, rilmenidin, ramiprilát a perindoprilát. Kvalitativně lze prokázat přítomnost metabolitu spironolaktonu (kanrenon). Pro správnou interpretaci naměřených dat je nutné znát farmakokinetické údaje, na jejichž základě je navržena vhodná doba odběru krve. V letech 2009–2010 jsme vyšetřili 120 hospitalizovaných pacientů s rezistentní hypertenzí (48 žen) a 73 ambulantních pacientů odeslaných ke konziliárnímu vyšetření s rezistentní hypertenzí (35 žen). Zatímco u hospitalizovaných pacientů byla všechna antihypertenziva prokázána v 83 %, u ambulantních pacientů pouze v 39 %. Non-compliance je tedy velmi častým fenoménem. Vyšetření koncentrací antihypertenziv v séru je u těžké hypertenze potenciálně užitečnou metodou posouzení non-compliance k antihypertenzní terapii a v indikovaných případech (zejména rezistentní hypertenze) by mělo najít uplatnění v naší klinické praxi i přes finanční nákladnost.

Resistant arterial hypertension is defined by impossibility to normalize blood pressure to normal limits (140/90 mmHg) using at least combination of three antihypertensive drugs including a thiazide diuretic. Exclusion of potentially reversible secondary hypertension is needed in patients with resistant hypertension. Partial or total non-compliance of patients with regularly intake antihypertensive drugs is, besides white coat phenomenon, a frequent form of pseudoresistance to the treatment. There are many factors which contribute to the level of adherence, including the characteristics of the patients, prescribed medication and rarely prescribing physicians. Although many methods for assessment of compliance have been used in our practice, no golden standard was determined. A rapid and sensitive method using liquid chromatography–tandem mass spectrometry (LC-MS/MS) for determination of antihypertensive drugs in human serum has been developed recently. Quantitative determination of following antihypertensive drugs is currently available at the Institute of Forensic Medicine and Toxicology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague: amlodipine, verapamil, metoprolol, betaxolol, bisoprolol, hydrochlorothiazide, losartan, telmisartan, doxazosine, rilmenidine, ramiprilate a perindoprilate. Qualitative determination of canrenoate is also available. For correct interpretation of measured data, good knowledge of pharmacokinetic characteristics of the drugs is needed to be able to determine appropriate timing of blood sampling. 120 hospitalized patients (48 females) with resistant hypertension admitted for exclusion of a secondary cause and 73 out-patients (35 females) with resistant hypertension investigated in our out-patient department were investigated during 2009–2010. While in hospitalized patients all antihypertensive drugs were positive in 83%, we observed a surprisingly very low compliance with the antihypertensive treatment among investigated out-patients with severe hypertension – all drugs were positive only in 39% of them. In conclusion, the evaluation of antihypertensive drugs concentrations is a useful and very precise method for assessment of a possible non-compliance with the antihypertensive treatment and should be, despite its expensiveness, more widely used in our practice to reveal non-compliance in patients with resistant hypertension.

Centrum pro výzkum diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze 3 interní klinika Všeobecná fakultní nemocnice a 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy Praha

How to assess non-compliance with the pharmacotherapy in severe resistant hypertension?

Citace poskytuje Crossref.org

Lit.: 20