Článek dokumentuje vývoj individualizované léčby nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) od roku 2000. V přehledech jsou uvedeny výsledky klinických studií, které dokládají účinnost uvedených individualizovaných léčebných postupů u NSCLC. Individualizovaná chemoterapie dnes vychází z rozdílné citlivosti skvamózních a neskvamózních karcinomů plic k chemoterapii. U neskvamózních karcinomů je v 1. linii léčby volbou kombinace pemetrexed–cisplatina, ve 2. linii pak pemetrexed, nebyl-li podán dříve. U skvamózních karcinomů je naproti tomu vhodnější kombinace gemcitabin–cisplatina v 1. linii a docetaxel v linii druhé. U neskvamózních karcinomů přichází pak ještě v úvahu podání pemetrexedu v léčbě pokračovací. Cílená terapie inhibitory tyrozinkinázy genu EGFR (receptoru epidermálního růstového faktoru) s využitím erlotinibu a gefitinibu je jako účinná indikována především u nemocných s tzv. senzitivními mutacemi uvedeného genu, erlotinib je navíc indikován i ve 2. a 3. linii po selhání chemoterapie u všech typů NSCLC. U nemocných se stabilizací nádoru po chemoterapii přináší významný efekt pokračovací léčba erlotinibem. V terapii NSCLC se na základě publikovaných klinických studií očekává u skvamózních karcinomů se zvýšenou expresí proteinu EGFR i využití cetuximabu v kombinaci s chemoterapií. Z monoklonálních protilátek proti vaskulárnímu endoteliálnímu růstovému faktoru (vascular endothelial growth factor, VEGF) se pro neskvamózní karcinomy stává léčbou prvních linií bevacizumab v doporučené kombinaci cytostatik paklitaxel–karboplatina. Zatím posledním cíleným preparátem, který začíná být využíván v léčbě nemocných s NSCLC, je crizotinib. Tento preparát prokazuje významný léčebný efekt u nemocných s aktivními mutacemi genu anaplastické lymfomové kinázy (ALK).

This article features the development of tailored therapy in non-small cell lung carcinoma (NSCLC) since 2000. A review is presented of the results of clinical trials that provide evidence of the efficacy of the tailored therapy strategies in NSCLC. The tailored therapy is currently based on the variation in the sensitivity to chemotherapy between squamous and non-squamous lung cancer. In non-squamous lung cancer, the first-line therapy is the combination pemetrexed-cisplatin, the second-line therapy is pemetrexed, if not given earlier. In squamous cell lung carcinoma, a more appropriate first-line therapy is the combination gemcitabine-cisplatin while docetaxel is recommended as the second-line therapy. In non-squamous cell lung carcinoma, pemetrexed continuation therapy should also be considered. Targeted therapy with EGFR tyrosine kinase inhibitors eriotinib and gefitinib is indicated primarily in patients with sensitive EGFR mutations, with eriotinib being also indicated as second-line and third-line therapy after chemotherapy failure in all types of NSCLC. Eriotinib continuation therapy is of significant benefit to patients with tumor stabilization after chemotherapy. Based on the data reported from clinical studies, cetuximab in combination with chemotherapy is expected to be effective in squamous NSCLC with enhanced EGFR protein expression. Of monoclonal antibodies to vascular endothelial growth factor (VEGF), bevacizumab in combination with paclitaxel-carboplatin chemotherapy becomes first-line therapy for non-squamous NSCLC. The most recent targeted therapy for NSCLC is crizotinib. This drug has proved significantly effective in patients with active anaplastic lymphoma kinase (ALK) mutations.

Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí FN Plzeň

Tailored therapy in patients with non-small cell lung carcinoma

Literatura