U asymptomatických pacientů v primární péči se běžně setkáváme s mírným zvýšením koncentrací jaterních enzymů alaninaminotransferázy a aspartátaminotransferázy. Údajů, jimiž se můžeme řídit v rámci diagnostiky těchto stavů, je poskrovnu. Jestliže podezření na příčinu nevyplyne z anamnézy ani z fyzikálního vyšetření, měli bychom zahájit postupné vyšetřování se zřetelem na prevalence onemocnění, která mírné zvýšení koncentrací aminotransferáz vyvolávají. Nejběžnější příčinou je nealkoholová steatóza jater (NAFLD), jež může postihovat až 30 % populace. Mezi další běžné příčiny patří alkoholové postižení jater, poškození jater související s medikací, virové hepatitidy a hemochromatóza. Méně často se vyskytují defi cit α1-antitrypsinu, autoimunitní hepatitida a Wilsonova nemoc. Zvýšení koncentrací jaterních aminotransferáz mohou být vyvolána také extrahepatálními chorobami (jako jsou poruchy funkce štítné žlázy, celiakie, hemolýza, svalová onemocnění). Vstupní vyšetření by mělo zahrnovat zhodnocení lipidového profilu nalačno, stanovení glykémie, sérové koncentrace železa a feritinu, celkové vazebné kapacity pro železo a povrchového antigenu viru hepatitidy B i protilátek proti viru hepatitidy C. Jsou-li výsledky těchto testů normální, měli bychom zkusit úpravu životosprávy s observací, případně dle okolností pátrat po méně častých příčinách. Další diagnostika může zahrnovat ultrasonografii, měření koncentrací α1-antitrypsinu a ceruloplasminu, elektroforézu sérových proteinů a stanovení antinukleárních protilátek, protilátek proti hladké svalovině a protilátek proti mikrosomům jater a ledvin prvního typu. Zůstanou-li koncentrace aminotransferáz zvýšeny po dobu šesti měsíců či déle, doporučuje se odeslat pacienta k podrobnějšímu vyšetření a ke zvážení biopsie jater.

Mild elevations in levels of the liver enzymes alanine transaminase and aspartate transaminase are commonly discovered in asymptomatic patients in primary care. Evidence to guide the diagnostic workup is limited. If the history and physical examination do not suggest a cause, a stepwise evaluation should be initiated based on the prevalence of diseases that cause mild elevations in transaminase levels. The most common cause is nonalcoholic fatty liver disease, which can aff ect up to 30% of the population. Other common causes include alcoholic liver disease, medication-associated liver injury, viral hepatitis, and hemochromatosis. Less common causes include α1-antitrypsin deficiency, autoimmune hepatitis, and Wilson disease. Extrahepatic conditions (e.g., thyroid disorders, celiac disease, hemolysis, muscle disorders) can also cause elevated liver transaminase levels. Initial testing should include a fasting lipid profi le; measurement of glucose, serum iron, and ferritin; total iron-binding capacity; and hepatitis B surface antigen and hepatitis C virus antibody testing. If test results are normal, a trial of lifestyle modifi cation with observation or further testing for less common causes is appropriate. Additional testing may include ultrasonography; measurement of α1-antitrypsin and ceruloplasmin; serum protein electrophoresis; and antinuclear antibody, smooth muscle antibody, and liver/kidney microsomal antibody type 1 testing. Referral for further evaluation and possible liver biopsy is recommended if transaminase levels remain elevated for six months or more.

Departmenr of family Medicine at Tripler Army Medical Center Honolulu

Tripler Army Medical Center Family Medicine Residency Program Honolulu Hawaii

Uniformed Services University of the Health Sciences University of the Health Sciences Bethesda

Causes and evaluation of mildly elevated liver transminase levels

Urbánek, Petr,. Příčiny a diagnostika mírného zvýšení koncentrací jaterních aminotransferáz - komentář. 2012.

Vojtíšková, Jana. Přístup k pacientům se zvýšenými jaterními testy - komentář. 2012.

Obsahuje 3 tabulky

Literatura