Anální a rektální traumata jsou relativně vzácná (s výjimkou iatrogenních poškození) díky anatomické poloze anorekta. Častěji bývá poraněn řitní kanál vzhledem k jeho povrchnějšímu uložení, ale traumata extraperitoneálního rekta, ačkoliv daleko méně častá, jsou mnohem závažnější a mohou postihovat i okolní orgány. Poranění intraperitoneálního rekta je spojeno s krvácením či perforací vedoucí k peritonitidě a difuzní kontaminaci dutiny břišní. Rozhodujícím faktorem je včasné rozpoznání poranění a tím i včasné zahájení léčby. Prvním krokem v chirurgické léčbě rozsáhlých anorektálních poranění je zástava masivního krvácení a oběhová stabilizace. Cílem chirurgické léčby kromě záchrany života je zamezení vzniku infekce, zachování kontinence a evakuační funkce rekta.

Anal and rectal traumas are relatively rare (with the exception of iatrogenic damage) due to the anatomical position of the anorectum. The anal canal is injured more frequently due to its relatively superficial position, but injuries involving the extraperitoneal rectum, although more rare, tend to be much more severe and may affect the surrounding organs. Intraperitoneal rectal injury is associated with bleeding or perforation and may lead to peritonitis and diffuse contamination of the abdominal cavity. The decisive factor is the early detection of the injury and early initiation of treatment. The first step in surgical treatment of severe anorectal injury is the control of massive bleeding and volume resuscitation. The aim of the surgery is to preserve life, control infections and to preserve the patient’s anal continence and evacuation function.

Chirurgická klinika l LF UK nemocnice Na Bulovce Praha

Anorectal injury