Úvod: Pilonidální sinus je onemocnění převážně mladých pacientů, při nesprávném ošetření způsobující dlouhodobé omezení v běžném životě a pracovní neschopnost. Cílem sdělení bylo zjistit, jaké jsou výsledky a současné možnosti léčby pilonidálního sinu. Materiál a metodika: Jedná se o retrospektivní analýzu 67 pacientů z Chirurgické kliniky 2. LF UK a FN Motol z let 2010−2013. Byl hodnocen typ chirurgického výkonu a infekční komplikace v ráně, dále věk, pohlaví, BMI, kouření, zaměstnání nemocných, doba drenáže rány, délka hospitalizace, doba nutná k úplnému zhojení operační rány, erudice operatéra a recidiva onemocnění. Výsledky: U 50 (75 %) pacientů byla po exstirpaci sinusu provedena primární sutura ve střední čáře, u 15 (22 %) pacientů bylo užito Limbergova laloku. U 2 (3 %) pacientů byla rána ponechána bez sutury. Ve skupině nemocných, u kterých nebyla užita rekonstrukce lalokem, došlo k sekundárnímu hojení rány u 20 (40 %) pacientů. Ve skupině pacientů, u kterých byl užit lalokový posun, došlo sekundárnímu hojení u 3 (20 %) pacientů. K recidivě onemocnění do jednoho roku došlo ve skupině pacientů s primární suturou ve střední čáře u 4 (8 %) nemocných, u ostatních nemocných k recidivě nedošlo. Závěr: Dle vlastní zkušenosti i dle literárních údajů je při chronickém pilonidálním sinu doporučena exstirpace celého ložiska s primární suturou mimo střední čáru za využití některé z lalokových rekonstrukcí. Klíčová slova: pilonidální sinus − rekonstrukce lalokem – komplikace

Introduction: Pilonidal sinus predominantly affects young patients. Improper treatment results in long-term restrictions in everyday life and incapacity for work. The aim of the study was to find out what the results and current treatment options of pilonidal sinus are. Material and methods: This is a retrospective analysis of 67 patients treated at the Department of Surgery of the Second Medical Faculty of Charles University and Motol Hospital in the period 2010−2013. We evaluated the type of surgery and infectious complications in the wound, as well as age, sex, BMI, smoking, employment of the patients, duration of wound drainage, length of hospital stay, time required to complete healing of the surgical wound, the surgeon’s erudition and disease recurrence. Results: 50 (75%) patients underwent primary closure in the midline, Limberg flap was used in 15 (22%) patients. In 2 (3%) patients, the wound was left without suture. In the group of patients who had not undergone flap reconstruction, secondary wound healing occurred in 20 (40%) patients. In the group of patients where flap reconstruction was used, secondary healing occurred in 3 patients (20%). Relapse of the disease within one year occurred in the group of patients with primary suture in the midline in 4 (8%) patients; other patients had no recurrence. Conclusion: According to our experience as well as literary data, the treatment of choice is the extirpation of the sinus with primary suture beyond the midline using a flap reconstruction technique. Key words: pilonidal sinus − flap reconstruction − complication

Chirurgická klinika 2 LF UK a FN Motol

Oddělení plastické chirurgie Chirurgická klinika 2 LF UK a FN Motol

Pilonidal sinus – diagnosis at the intersection of general and plastic surgery