Introduction: Venous thrombosis is a common cause of flap failure. Performing a second vein anastomosis provides a backup channel for draining. However, this may not be useful in circumstances of vessel kinking and compression. When a flap is compromised, there is a decrease in glucose levels and an increase in anabolic metabolites like lactate. In our study, we measured the ratio of flap/peripheral sugar levels (glucose index – GI) as a metabolic indicator and assessed flap perfusion after the second vein anastomosis. Materials and methods: This was a single-centre prospective cohort study. Based on the inclusion criteria, eligible patients reconstructed with a free flap (anterolateral thigh flap / radial forearm flap / fibula flap) were included in the study. Results: In our series, the mean flap sugar levels after the first and the second vein anastomoses were 116.60 mg/dL and 131.5 mg/dL, respectively. There was an increase in the flap sugar level after the second vein anastomosis. This increase was found statistically significant (P = 0.009), suggestive of better perfusion. In this study, the flap/peripheral glucose level (GI) ratios after the first and the second vein anastomoses were 0.90 and 0.99, respectively. The increase in this ratio after the second vein anastomosis indicated better flap perfusion after a double vein anastomosis. Conclusion: The study concluded that there is a better perfusion after a double vein anastomosis.
- MeSH
- anastomóza chirurgická metody MeSH
- chirurgické laloky * chirurgie krevní zásobení statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- krevní glukóza * analýza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- perfuze MeSH
- prospektivní studie MeSH
- vény chirurgie metabolismus MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
V rokoch 2004−2013 bolo na našom pracovisku hospitalizovaných 2 320 pacientov s termickým poranením, z nich 87 utrpelo popáleniny elektrickým prúdom (3,75 %). Väčšinu elektricky popálených tvorili muži v počte 67 (76,74 %), potom deti v počte 18 (20,94 %) nakoniec 2 ženy (2,32 %). Mechanizmus popálenia v skupine mužov bol v 54,1 % priamy kontakt zo zdrojom prúdu, v 37,9 % popálenina elektrickým oblúkom, v 6,1 % vznietenie šatstva a následné popálenie plameňom, v 1,5 % prípadu popálenina bleskom. Mechanizmus popálenia v skupine detí bol v 83,4 % kontaktné poranenie, 16,6 % popálenie elektrickým oblúkom, v tejto skupine sa nevyskytol prípad vznietenia alebo popálenia bleskom. V skupine žien (2 prípady) u oboch došlo ku kontaktnej popálenine, nevyskytol sa úraz elektrickým oblúkom, vznietením alebo bleskom. Priemerný rozsah popáleninovej plochy v skupine mužov bol 11,7 % plochy tela, v skupine detí 5,8% plochy tela a 2 % plochy tela v skupine žien. Chirurgickú liečbu (nekrektómia, kožná transplantácia, laloková plastika, amputácia) si vyžiadalo 41 prípadov v skupine mužov, 15 prípadov v skupine detí a v oboch (2) prípadoch skupiny žien.
Background: There were totally 2320 patients during the period 2004–2013 hospitalised in our workplace with thermal injury, 87 of which were electric burns (3.75%). Results: The majority of electric burns occurred to men − 67 cases (76.74%), then to children - 18 cases (20.94%) and the rest to women – 2 cases (2.32%). The mechanism of injury to the group of men was direct contact with the source of current (54.5%), electric arc injury (37.9%), ignition of clothes and subsequently flame (6.1%), and lightning injury (1.5%). The cause of injury to the group of children was contact injury (83.4%), electric arc injury (16.6%); no ignition or lightning injury occurred. The cause of injury in the group of women (2 cases) was contact injury for both; no arc, ignition or lighting injury occurred. The average extent of burn wounds was 11.7% in the group of men, 5.83% in the group of children and 2% in the group of women. Surgical treatment (necrectomy, skin grafting, flap, and amputation) was necessary in 41 cases in the group of men, in 15 cases in the group of children and in 2 cases in the group of women. Discussion and conclusion: Electric injury is a common problem in modern world. Some authors reported a 16.9% contribution of electric injuries of all hospitalised burn patients. There were 3.75% electric injury cases of all hospitalised burn patients in our department in the last nine years. The occurrence varies from year to year.
- MeSH
- amputace statistika a číselné údaje MeSH
- chirurgické laloky statistika a číselné údaje MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- popálení elektrickým proudem * epidemiologie chirurgie MeSH
- transplantace kůže statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Úvod: Pilonidální sinus je onemocnění převážně mladých pacientů, při nesprávném ošetření způsobující dlouhodobé omezení v běžném životě a pracovní neschopnost. Cílem sdělení bylo zjistit, jaké jsou výsledky a současné možnosti léčby pilonidálního sinu. Materiál a metodika: Jedná se o retrospektivní analýzu 67 pacientů z Chirurgické kliniky 2. LF UK a FN Motol z let 2010−2013. Byl hodnocen typ chirurgického výkonu a infekční komplikace v ráně, dále věk, pohlaví, BMI, kouření, zaměstnání nemocných, doba drenáže rány, délka hospitalizace, doba nutná k úplnému zhojení operační rány, erudice operatéra a recidiva onemocnění. Výsledky: U 50 (75 %) pacientů byla po exstirpaci sinusu provedena primární sutura ve střední čáře, u 15 (22 %) pacientů bylo užito Limbergova laloku. U 2 (3 %) pacientů byla rána ponechána bez sutury. Ve skupině nemocných, u kterých nebyla užita rekonstrukce lalokem, došlo k sekundárnímu hojení rány u 20 (40 %) pacientů. Ve skupině pacientů, u kterých byl užit lalokový posun, došlo sekundárnímu hojení u 3 (20 %) pacientů. K recidivě onemocnění do jednoho roku došlo ve skupině pacientů s primární suturou ve střední čáře u 4 (8 %) nemocných, u ostatních nemocných k recidivě nedošlo. Závěr: Dle vlastní zkušenosti i dle literárních údajů je při chronickém pilonidálním sinu doporučena exstirpace celého ložiska s primární suturou mimo střední čáru za využití některé z lalokových rekonstrukcí. Klíčová slova: pilonidální sinus − rekonstrukce lalokem – komplikace
Introduction: Pilonidal sinus predominantly affects young patients. Improper treatment results in long-term restrictions in everyday life and incapacity for work. The aim of the study was to find out what the results and current treatment options of pilonidal sinus are. Material and methods: This is a retrospective analysis of 67 patients treated at the Department of Surgery of the Second Medical Faculty of Charles University and Motol Hospital in the period 2010−2013. We evaluated the type of surgery and infectious complications in the wound, as well as age, sex, BMI, smoking, employment of the patients, duration of wound drainage, length of hospital stay, time required to complete healing of the surgical wound, the surgeon’s erudition and disease recurrence. Results: 50 (75%) patients underwent primary closure in the midline, Limberg flap was used in 15 (22%) patients. In 2 (3%) patients, the wound was left without suture. In the group of patients who had not undergone flap reconstruction, secondary wound healing occurred in 20 (40%) patients. In the group of patients where flap reconstruction was used, secondary healing occurred in 3 patients (20%). Relapse of the disease within one year occurred in the group of patients with primary suture in the midline in 4 (8%) patients; other patients had no recurrence. Conclusion: According to our experience as well as literary data, the treatment of choice is the extirpation of the sinus with primary suture beyond the midline using a flap reconstruction technique. Key words: pilonidal sinus − flap reconstruction − complication
- Klíčová slova
- rekonstrukce lalokem, Limbergův lalok,
- MeSH
- chirurgické laloky * statistika a číselné údaje MeSH
- délka pobytu statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- drenáž MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- infekce chirurgické rány MeSH
- klinické kompetence MeSH
- kouření MeSH
- lidé MeSH
- pilonidální sinus * chirurgie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- recidiva MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- šicí techniky * metody statistika a číselné údaje MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Úvod: Autor prezentuje současné poznatky o léčbě pilonidálního sinu a porovnává je s vlastní zkušeností se souborem pacientů léčených pro toto onemocnění v letech 2007−2014. Materiál a metodika: Bylo ošetřeno 169 pacientů s projevy pilonidální choroby, u 72 bylo pro recidivu či chronický průběh indikováno operační řešení. V letech 2007−2012 byla u 42 pacientů provedena excize s přímou suturou ve střední čáře. V letech 2012−2014 bylo řešeno 30 pacientů excizí s uzávěrem defektu rotačním fasciokutánním lalokem. Výsledky: Při porovnání obou metod uzávěru se ukázalo, že druhý postup je spojen s významně nižším počtem ranných infektů, zkrácením doby drenáže, hospitalizace i celkové doby léčby. Závěr: Uzávěr defektu pomocí fasciokutánního laloku se autorovi jeví jako optimální postup v operačním řešení pilonidální choroby. Klíčová slova: sinus pilonidalis – fasciokutánní rhombický lalok − Limbergův lalok
Introduction: The author presents current knowledge about the therapy of pilonidal disease and compares it to his own experience with a group of patients treated for this disease in the period 2007−2014. Material and methods: 169 patients with symptoms of pilonidal disease were treated; in 72 cases, surgery was indicated because of chronic state or recurrence of the disease. In 2007−2012, radical excision of sinus with primary suture of the defect was performed in 42 cases. In the period 2012−2014, 30 patients were operated on and the defect after excision was closed by rhomboid fasciocutaneous flap. Results: When both methods of defect closure were compared, the second method showed significantly less surgical site infections, shorter time of drainage and hospitalization and overall healing. Conclusion: Closing the defect with rhomboid flap seems to be the optimal method for the surgical approach to pilonidal disease. Key words: pilonidal disease – fasciocutaneous rhomboid flap – Limberg flap
- Klíčová slova
- fasciokutánní rhombický lalok, Limbergův lalok, rotační fasciokutánní lalok,
- MeSH
- ambulantní chirurgické výkony statistika a číselné údaje MeSH
- chirurgické laloky * statistika a číselné údaje MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dospělí MeSH
- drenáž statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pilonidální sinus * etiologie chirurgie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- recidiva * MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- šicí techniky * statistika a číselné údaje MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Retrospektivní analýza rekonstrukčních výkonů volným mikrovaskulárním lalokem provedených na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN u svaté Anny v Brně za 10leté období od roku 2002 do roku 2011. Celkem bylo v tomto období přeneseno 87 volných laloků s vysokou mírou úspěšnosti (97,7%), pouze lx bylo hojení komplikované totální nekrózou laloku. Nejčastěji používané byly laloky muskulokutánní z m. lattissimus dorsi 43 (49 %) a fasciokutánní předloketní čínský lalok 34 (39 %). Převažovalo vykrývání defektů po maxilektomiích (29) a glosektomiích (18). Naprostá většina primárních nádorů byla rozsahem lokálně pokročilá T3+T4 (94 %). 5letý DSS (disease specific survival) byl v celém souboru bez ohledu na lokalizaci 53%. Považujeme za úspěch, že více než polovina našich nemocných po extenzivních resekcích s krytím volným lalokem nepodlehla 5 let lokálně velmi pokročilým nádorům, pro něž byly výkony provedeny. Recidiva pod lalokem byla při pooperační dispenzarizaci zachycena u 23 (26 %) nemocných.
The following study presents a retrospective analysis of microvascular free flap closure of postoperative defects at ENT clinic of St. Anne's hospital in Brno in years 2002-2011. 87 free flaps were transferred with success rate 97.7%; only one flap underwent a total necrosis. The most frequent were free musculocutaneous flaps from m. latissimus dorsi – 43 and fasciocutaneous forearm Chinese flaps – 34. Postoperative defect closures (after previous maxillectomy -29 and glossectomy -18) for advanced tumors T3+T4 (94%) were predominating. The oncologic success rate can be considered as relatively high (5-year DSS 53%); local recurrence underneath the flap was confirmed in 23(26%) cases.
- Klíčová slova
- volný lalok,
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- chirurgické laloky * statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- hojení ran MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru epidemiologie MeSH
- mikrochirurgie metody MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory hlavy a krku * chirurgie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- zákroky plastické chirurgie * metody statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Východisko: Pacientky s dědičným rizikem mají pravděpodobnost až 85 %, že onemocní karcinomem prsu do svého věku 70 let. Oboustranná mastektomie radikálně snižuje riziko onemocnění, ale je pro většinu pacientek pro svůj mutilující charakter nepřijatelná. Mastektomie v kombinaci s rekonstrukčním výkonem se může stát pro některé pacientky vhodným východiskem z onkologicky tíživé situace. Z hlediska dlouhodobých výsledků se pro některé pacientky jeví jako nejvýhodnější rekonstrukce prsů vlastní živou tkání z břicha pomocí perforátorových laloků. Cíl: Cílem studie bylo zjistit dotazníkovou metodou, jak pacientky vnímají a hodnotí výsledek oboustranné mastektomie a rekonstrukce prsů dvěma perforátorovými břišními laloky. Metody a výsledky: V letech 2002–2006 se podrobilo oboustranné rekonstrukci perforátorovými břišními laloky 55 pacientek. Byl jim zaslán anonymní dotazník týkající se vlivu mastektomie a rekonstrukce na kvalitu života a hodnocení estetických výsledků. Návratnost dotazníku byla 98,2%. Většina pacientek (88 %) hodnotila estetické výsledky rekonstrukce jako dobré nebo výborné a 54 pacientek (96 %) by operaci podstoupilo znovu, případně by ji doporučilo ostatním. Závěr: Oboustranná rekonstrukce dvěma DIEP laloky je pacientkami velmi dobře přijímána a estetické výsledky kladně hodnoceny. Spokojenost s rekonstrukcí je vysoká i u skupiny zdravých, na prsech dosud neoperovaných pacientek – nosiček genové mutace BRCA.1, 2. Výsledky studie potvrzují, že oboustranná profylaktická mastektomie následovaná okamžitou rekonstrukcí vlastní živou tkání z břicha je pro některé pacientky i v našich podmínkách reálnou cestou primární chirurgické prevence karcinomu prsu.
Background: Patients with hereditary risk have an up to 85 % probability of developing breast cancer before the age of 70. Bilateral mastectomy significantly decreases the risk of developing the disease but is considered too drastic a measure for most patients. For some patients, mastectomy followed by immediate reconstruction can be a solution in difficult oncological situations. From the point of long-term results, reconstruction with living tissue from the abdomen with perforator flaps seems to be most advantageous. Aim: This study aims to find out, using a questionnaire, how patients perceive and evaluate the results of a bilateral mastectomy followed by two abdominal perforator flaps from abdomen breast reconstruction. Method and results: A total of 55 patients underwent bilateral breast reconstruction with abdominal perforator flaps (DIEP) during the years 2002–2006. A questionnaire relating to the influence of mastectomy and reconstruction on the quality of life and aesthetic evaluation was sent to patients. 98.2 % of the patients returned the questionnaire. The majority of patients (88 %) evaluated the aesthetic results as good or excellent and 54 patients (96 %) would undergo this procedure again and they would also recommend it to other women. Conclusion: Bilateral DIEP breast reconstruction is well accepted and aesthetic results positively appreciated by patients who have undergone this operation. There is high satisfaction even in the group of unaffected women-carriers BRCA 1, 2 mutation. The results of this study support the idea, that bilateral prophylactic mastectomy followed by immediate DIEP reconstruction can also serve as primary surgical breast carcinoma prevention in our country.
