JavaScript NENÍ povolen !

Úvod: Multidisciplinární týmy (MDT) se staly standardní součástí péče o onkologické nemocné. V léčbě kolorektálního karcinomu (KRK) dle dostupných údajů vedou k signifikantnímu zlepšení přežívání. Mezi negativy se uvádějí možné prodloužení intervalu mezi stanovením diagnózy a zahájením adekvátní terapie a taktéž absence hodnocení kvality činnosti MDT. Cílem sdělení je zhodnotit přínos MDT na vlastní sestavě za rok 2017. Metody: V roce 2010 byl ustanoven v Ústřední vojenské nemocnici – Fakultní vojenské nemocnici v Praze MDT s povinnou referencí nemocných s KRK před zahájením terapie. Po standardizaci zápisu jsme v roce 2017 zavedli jednoduchý postup ke sledování kvality činnosti našeho MDT a přínosu pro pacienta: počet pacientů, počet referování s návrhem diagnosticko-terapeutického postupu, četnost a důvody změn původních plánů a četnost odchylky od závěrů MDT. Výsledky: V roce 2017 bylo v MDT referováno 405 pacientů s KRK, u kterých jsme zaznamenali 499 referencí. V souboru převažovali muži (61 %), věkový průměr byl 63 let (21–91), medián 64,5 roku. Nejčastěji navrhovaným postupem byla chirurgická léčba (59 %), dále systémová léčba, ev. radioterapie. Ve 24 % závěr neodpovídal původnímu navrhovanému postupu. Nejčastější změnou byl ústup od navrhované chirurgické léčby (66 %). Zaznamenali jsme rozdíl v kvalitě reference u nemocného, kterého referující osobně vyšetřil oproti pacientovi, u kterého byla pouze zaslána zdravotnická dokumentace. Terapeutickou odchylku v realizaci závěru MDT jsme nalezli u necelých 5 % pacientů. Závěr: Analýzou našich dat u nemocných s KRK referovaných MDT v roce 2017 jsme zjistili, že u 24 % nemocných vede MDT ke změně původního návrhu diagnosticko-terapeutického postupu. Shoda členů MDT na léčbě nemocného s KRK je zárukou optimálního postupu. Znalost konkrétního pacienta referujícím lékařem je zásadní. Soustavné sledování výstupů činnosti je podmínkou udržení kvality MDT a podkladem k hodnocení přínosu pro nemocné.

Introduction: Multidisciplinary teams (MDTs) have become a standard part of treating oncological patients. Based on the available data, they have lead to significantly higher survival rates in the treatment of colorectal cancer (CRC). Reported negatives include potentially longer times between diagnoses and the start of appropriate treatment, and the lack of quality controls over the MTDs‘ actions. This report aims to assess the benefits of MDTs using our own data set for 2017. Methods: Year 2010 saw the institution of an MDT at the Central Military University Hospital in Prague, with the obligation to refer CRC patients to the MDT before the start of treatment. Having standardized the registration, we have implemented a simple procedure to track the quality of our MDT’s involvement and its patient benefits: number of patients, number of referrals with proposed diagnostic and therapeutic procedure, frequency and reason of changes to original strategies, and the frequency of variations from the MDT’s conclusions. Results: 405 CRC patients were referred to the MDT in 2017; we have found 499 referrals in this group. The data set was formed predominantly by men (61%), with the mean age of 63 (21-91), and the median age of 64.5 years. Surgical treatment was the most commonly proposed procedure (59%), followed by systemic treatment or, as the case may be, radiotherapy. In 24% of the cases, the conclusion did not match the originally proposed procedure. The decision not to go through with the proposed surgical treatment was the most common change (66 %). We have found a difference in the quality of referral in patients examined specifically by the referring doctor, as opposed to patients whose medical records have just been sent in. We have found therapeutic variation in the MTD’s conclusions in less than 5% of patients. Conclusion: Having analyzed our data for CRC patients referred to the MDT in 2017, we have found out that in 24% of the patients, the MDT referral leads to a change in the originally proposed diagnostic and therapeutic procedure. Consensus among the MDT’s members on the CRC patient’s treatment guarantees an optimum procedure. What is fundamental is that the referring doctor knows the patient. Constant tracking of the MDT’s outputs forms a condition for sustaining the quality of its work and a base for assessing its benefits to the patients.

Článek

Fluorescenční angiografie při nízké resekce rekta pro karcinom
[Fluorescence angiography in low rectum rectal surgery for cancer]

Miniinvazívna chirurgia a endoskopia, chirurgia súčasnosti. 2018 ; 22 (4) : 16-22.

ISSN 1336-6572
Medvik
Zdroj

Úvod: Anastomotický leak představuje v kolorektální chirurgii jednu z nejzávažnějších komplikací. Adekvátní perfuze paří ke klíčovým faktorům nekomplikovaného hojení. Fluorescenční angiografie indocyaninovou zelení nabízí možnost zobrazit perfuzi v reálném čase. Cíl: Cílem studie bylo posouzení možností peroperační fluorescenční angiografie jako nástroje pro snížení incidence anastomotického leaku při nízké resekci rekta pro karcinom. Materiál a metody: Peroperační fluorescenční angiografie byla provedena postupně u 79 pacientů při nízké resekci rekta pro karcinom s totální excizí mezorekta, primární anastomózou a s protektivní ileostomií. Výsledky byly srovnány s kontrolní skupinou 82 pacientů se stejným výkonem bez použití fluorescenční angiografie. Výsledky: Soubory byly srovnatelné v základních demografických a klinických parametrech. Peroperačního zobrazení perfuze fluorescenční angiografii bylo dosaženo u všech pacientůbez nežádoucích účinků. U devíti pacientů (11 %) byla na základě fluorescenční angiografie posunuta resekční linie. Incidence anastomotického leaku byla nesignifikantně nižší ve skupině s fluorescenční angiografií (16 % vs. 6 %, p = 0,0552). Závěr: Fluorescenční angiografie indocyaninovou zelení je bezpečná a efektivní metoda s potenciálem redukce anastomotického leaku při resekci rekta pro karcinom.

Introduction: Anastomotic leak is one of the most feared complications following colorectal surgery. Adequate perfusion to the anastomosis had been shown to be one of the keys to anastomotic healing. Indocyanine green fluorescence angiography allows real-time tissue perfusion assessment. Aim: The aim of this study was to evaluate the efficacy of intraoperative fluorescence angiography to reduce the anastomotic leak rate after low anterior resection for rectal cancer. Material and Methods: Intraoperative fluorescence angiography was performed in consecutive 79 patients undergoing low anterior rectal resection with total mesorectal excision and protective ileostomy for cancer. Results were compared to a control group of 82 patients operated for the same indication but without the use of fluorescence angiography. Results. The groups were comparable in terms of basic demographics and clinical data. Intraoperative fluorescence angiography was successfully in all cases without adverse events. The intraoperative fluorescence angiography led to change the resection line in nine patients (11%). Anastomotic leak rate was non-significantly (16 % vs. 6 %, p = 0.0552) reduced for the florescence angiography group. Conclusion: Intraoperative indocyanine green fluorescence angiography is effective and safe technique that can reduce anastomotic leak after low anterior resection for rectal cancer.