Alopecia areata je autoimunitní onemocnění, které způsobuje nezjizvené vypadávání vlasů. Rozsah alopecie se liší od malé skvrnky po úplnou ztrátu vlasů na hlavě a těle, což může mít velký psychosociální dopad na postižené osoby. Dosud používané léčebné metody zahrnovaly nespecifická imunosupresiva, jako jsou kortikosteroidy, cyklosporin a metotrexát, nebo topické imunomodulátory, jako jsou difencypron, dithranol a dibutylester kyseliny skvarové. Nedostatek konzistentních výsledků, nepříznivý profil vedlejších účinků a obtíže s aplikací jsou hlavními problémy těchto léčebných postupů, což omezuje jejich použití. S rostoucími poznatky o patogenezi onemocnění se objevují nové léčebné možnosti s nadějnými výsledky. Cílem tohoto přehledu je shrnout roli, účinnost a bezpečnost moderních metod, které jsou již ve využití nebo jsou předmětem klinických studií u alopecia areata.

Alopecia areata is an autoimmune disease that causes unscarred hair loss. The extent of alopecia varies from small patches to complete loss of hair on the head and body, which can have a major psychosocial impact on the affected person. Treatment methods used so far have included non-specific immunosuppressants such as corticosteroids, cyclosporine and methotrexate, or topical immunomodulators such as diphencypron, dithranol and squaric acid dibutylester. The lack of consistent results, the adverse side-effect profile and the difficulty of application are the main problems of these treatments, which limit their use. With increasing knowledge of the pathogenesis of the disease, new treatment options are emerging with promising results. The aim of this review is to summarize the role, efficacy and safety of modern treatments already in use or under clinical development in alopecia areata.

Dermatovenerologická klinika 3 LF UK a FNKV Praha

New options for treatment of alopecia areata

Literatura