Náhradní mateřství (NM) je procedura, kdy asistovanou reprodukci, těhotenství a porod podstoupí žena s cílem vzdát se narozeného dítěte a rodičovská práva a povinnosti převést na někoho jiného, předem domluveného. Složitost procedury s sebou přináší mnoho právních problémů; hlavními jsou určení právního rodičovství, vymahatelnost dohod uzavřených před porodem dítěte či před zahájením léčby, kompenzace nákladů, registrace novorozence, cesty hledání náhradní matky, právo dítěte znát své rodiče. Náš článek je reakcí na článek Náhradní mateřství v právní praxi, uveřejněný v Časopise zdravotnického práva a bioetiky (2015, Vol. 5, No. 2), reagujeme především na problematiku hledání náhradní matky.
Surrogate motherhood (SM) is a procedure, when a woman undergoes assisted reproduction, pregnancy and childbirth in order to give up her child and transfer parental rights and obligations someone else, who she previously agreed with. The complexity of the procedure entails many legal problems; the most important are the determination of legal parenthood, enforceability of agreements concluded before the child's birth or before commencement of treatment, compensation of costs, registration of the newborn, the search for a surrogate mother, the right of the child to know her/his parents. Our article is a response to the article Surrogate motherhood in Legal Practice, published in JMLB (2015, Vol. 5, No. 2), and we mainly address the issue of seeking a surrogate mother.
- Klíčová slova
- surogátní mateřství,
- MeSH
- asistovaná reprodukce MeSH
- lidé MeSH
- náhradní matky MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Náhradní mateřství je (zatím) nejrizikovější procedurou asistované reprodukce. Zatímco ovšem zdravotní rizika jsou stejná jako u běžných procedur asistované reprodukce, psychosociální, etická a právní jsou výrazně vyšší. Aby snížila pravděpodobnost problémů, vypracovala Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS doporučení, koho a za jakých okolností akceptovat jako náhradní matku; k její osobě by se měl vyjádřit právník, psycholog, gynekolog, praktický lékař, případně další specialista. Náš text je analýzou, zda je velký počet odborníků sdílejících odpovědnost za proceduru zárukou snížení rizik. Jako model nám slouží jev známý pod názvem „efekt přihlížejícího“.
Surrogacy is (yet) the most risky assisted reproduction procedure. However, while health risks are the same as for routine assisted reproduction procedures, psychosocial, ethical and legal problems are much bigger. In order to reduce the probability of problems, the Section of Assisted Reproduction of the ČGPS ČLS prepared recommendations on who is acceptable as a surrogate mother and under what circumstances. She should have a recommendation from a lawyer, a psychologist, a psychologist, a gynecologist, a general practitioner, or another specialist. Our text is an analysis of whether the large number of experts sharing responsibility for the procedure will guarantee risk reduction. A phenomenon known as the "bystander effect" serves as a model.
- MeSH
- lidé MeSH
- náhradní matky * psychologie zákonodárství a právo MeSH
- rodičovství MeSH
- určení vhodnosti pacienta zákonodárství a právo MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Náhradní mateřství (NM) je procedura, kdy asistovanou reprodukci, těhotenství a porod podstoupí žena s cílem převést po porodu rodičovská práva a povinnosti na někoho předem domluveného. Podle doporučení Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS má mít adeptka na NM písemné doporučení praktického lékaře. Článek popisuje situaci v ČR, úkoly pro praktického lékaře. Metodika: Prezentované výsledky vycházejí ze čtyř zdrojů dat: 1. komunikace s českými porodnicemi a neonatologiemi o jejich zkušenostech s NM; 2. komunikace s českými centry asistované reprodukce o jejich zkušenostech s NM; 3. analýza webů center asistované reprodukce; 4. analýza diskuzních fór a online portálů. Výsledky: Zájem o NM strmě narůstá. České porodnice se s porody náhradních matek setkávají čím dál častěji, některé mají vypracované vlastní právní postupy. Žadatelé hledají náhradní matku většinou přes internet, bývá to osamělá žena nižší socioekonomické třídy. Po porodu se obvykle jako otec přihlásí partner žadatelky (bez ohledu na genetický původ dítěte), jeho partnerka žádá o adresné osvojení. Závěr: Se společenskou akceptací procedury počty cyklů stále rostou. Praktický lékař se dostává do role odborníka, který je za výsledek procesu spoluodpovědný. Nemůže posuzovat čistě jen zdravotní stav své registrované pacientky, ale měl by zohledňovat také psychosociální, etický a právní kontext situace.
Introduction: Surrogate motherhood (NM in the text) is the procedure whereby a woman undergoes assisted reproduction, pregnancy and childbirth in order to transfer parental rights and obligations, after giving birth, to someone previously appointed. According to the recommendation of the Assisted Reproduction Section of the ČGPS ČLS, a NM adept should have a written recommendation of a GP. The article describes the situation in the Czech Republic, defines tasks of the GP. Methods: The presented results are based on 4 data sources: 1. communication with Czech maternity hospitals and neonatology about their experience with NM; 2. communication with Czech centres of assisted reproduction on their experiences with NM; 3. analysis of websites of Czech centres of assisted reproduction; 4. analysis of forums and online portals. Results: Interest in NM is growing steeply in the Czech Republic. Czech maternity hospitals come together with the births of surrogate mothers, some of them have developed their own legal procedures. Applicants are looking for a substitute mother mostly over the Internet, usually a single or divorced woman from a lower socio-economic class. After delivery, the applicant´s partner is usually registered as a father (regardless of the child´s genetic origin), his partner applies for adoption. Conclusion: With the social acceptance of the procedure, the number of cycles continues to grow. The GP gets into the role of an expert, co-responsible of the process. S/he can not only judge the health status of her/his registered patient, but also take into account the psychosocial, ethical and legal context of the situation.
