V posledních letech roste počet indikací chirurgické terapie nemocí extrapyramidového systému. Nejčastějšími indikacemi jsou Parkinsonova nemoc, esenciální tremor a dystonie. V současnosti je nejčastěji využívána metoda hluboké mozkové stimulace.
The number of indications for the surgical intervention in movement disorders grows in recent years. Most frequent indications comprise the Parkinson‘s disease, essential tremor and dystonia. Currently the deep brain stimulation is the most frequently used method.
Dystonie je termín, který označuje mimovolní trvalou kontrakci jedné nebo několika svalových skupin, která uvádí končetiny nebo jiné části těla do abnormálního nedobrovolného postavení. Dystonické pohyby a držení jsou pomalé, kroutivé tonické stahy měnlivé intenzity, obvykle se aktivující pohybem. Podle lokalizace se dystonie dělí na fokální, segmentální, mutifokální a generalizované formy. Většina dystonických syndromů je idiopatických, je vždy nutno pátrat po sekundaritě. V posledních letech je patrný nárůst znalostí genetiky dystonií. Léčba byla v minulosti často svízelná, používala se řada léků (antiepileptika, anticholinergika, antidopaminergní i dopaminergní léky), často s nízkou účinností a větším rizikem rozvoje vedlejších účinků. U části pacientů se používala chirurgická léčba (selektivní periferní denervace a myek tomie, dorzální rizotomie, stereotaktické lezionální zákroky v oblasti bazálních ganglií) s různým efektem a variabilní dobou jeho trvání. Botulotoxin A je dnes považován za lék volby v léčbě fokálních dystonií. V případě selhání léčby botulotoxinem A (zejména v souvislosti s rozvojem proti látek proti botulotoxinu A) je možné použít botulotoxin B. U generalizovaných dystonií se stále více prosazuje indikace hluboké mozkové stimulace, kterou je možné použít po splnění indikačních kritérií i u fokálních dystonií refrakterních na léčbu botulotoxinem.
Dystonia is characterized by sustained muscle contractions frequently causing repetitive twisting movements or abnormal postures. Based on the distribution of the symptoms, we classify the dystonias as focal, segmental, multifocal and generalized. Majority of dystonic syndromes is idiopathic, differential diagnosis of the secondary forms of dystonias is always needed. There is increasing knowledge about the genetics of dystonias lately. Treatment of dystonias was regarded as complicated and limited. The various drugs were used (antiepileptic, cholinergic, dopaminergic as well as antidopaminergic drugs) were introduced in the treatment with limited efficacy and increased side effects. Some patients underwent surgical procedures (selective peripheral denervation and myectomy, dorsal rhizotomy, stereotactic lesions in the basal ganglia) with different outcome. Botulinum toxin A is currently the treatment of choice in the management of focal dystonias. Botulinum toxin B is reserved for patients with botulinum toxin A failure (the occurence of the antibodies against botulinum toxin A). Deep brain stimulation is more widely used for generalized dystonias and focal dystonias refractory to botulinum toxin treatment when indication criteria were met.
- MeSH
- antagonisté dopaminu terapeutické užití MeSH
- antikonvulziva terapeutické užití MeSH
- baklofen analogy a deriváty MeSH
- botulotoxiny typu A terapeutické užití MeSH
- cholinergní antagonisté terapeutické užití MeSH
- dystonie farmakoterapie chirurgie klasifikace MeSH
- financování organizované MeSH
- hluboká mozková stimulace MeSH
- levodopa terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Akutní stavy s extrapyramidovou symptomatikou (movement disorder emergency; MDE) jsou akutní nebo subakutní stavy, u kterých selhání přesné diagnostiky a léčby pacienta může mít za následek významnou morbiditu nebo dokonce mortalitu. Nejčastěji se jedná o syndromy vyvolané podáním určitých léků nebo naopak jejich vysazením, ale příčinou mohou být infekce, toxiny, ložiskové mozkové léze, metabolické poruchy nebo autoimunitní onemocnění. Časté jsou MDE u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Diferenciálně diagnosticky je třeba uvažovat o možnosti psychogenní poruchy hybnosti či o psychiatrické etiologii akutního stavu. V textu je detailněji popsán serotoninový syndrom, neuroleptický maligní syndrom, syndrom parkinsonizmu s hyperpyrexií, status dystonicus a akutní hemichorea-hemibalizmus.
A movement disorder emergency (MDE) is an acute or subacute state, in which failure to accurately diagnose and manage the patient may result in significant morbidity or even mortality. The syndromes are most frequently caused by certain drugs administration, or conversely their withdrawal, but the etiology may also include infections, toxins, focal brain lesions, metabolic disturbances, or autoimmune disorders. MDEs are frequent in patients with Parkinson’s disease. With respect to differential diagnosis, psychogenic movement disorder or psychiatric etiology of an acute state should be considered. Further in the text, serotonine syndrome, neuroleptic malignant syndrome, parkinsonism-hyperpyrexia syndrome, status dystonicus, and acute hemichorea-hemibalism with be described in more details.
- MeSH
- akutní nemoc klasifikace terapie MeSH
- cerebrovaskulární nemoci bazálních ganglií etiologie terapie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dyskineze etiologie terapie MeSH
- dystonie etiologie terapie MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- maligní neuroleptický syndrom etiologie terapie MeSH
- parkinsonské poruchy etiologie terapie MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody MeSH
- serotoninový syndrom etiologie chemicky indukované terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
