Diagnostika potravinové alergie (PA) se opírá v prvé řadě o podrobnou anamnézu, v druhé řadě o objektivní vyšetření, kožní testy i laboratoř a nakonec, v řadě třetí, o eliminačně-expoziční testy. Potravinová alergie musí mít imunologický podklad. Tato zdánlivě příliš obecná definice si stále udržuje svůj klíčový význam. Jako potravinovou alergii bychom měli chápat pouze takovou podskupinu potravinových přecitlivělostí, u které nejen možné imunologické vysvětlení nabídneme, ale také následně tento pracovní předpoklad hodnověrně potvrdíme. Potravinová alergie postihuje celosvětově 2-4 % populace, přičemž malých dětí s touto nemocí je až 2krát více. Reálná incidence, skutečná prevalence, úspěšná léčba a s tím i související osud pacienta přitom byly, jsou a budou závislé na jediné veličině, a to na správné diagnostice. PA je tak přímo napojena na zkušenosti, znalosti a správný úsudek ošetřujícího lékaře. Přes mnoho nejasností oboru potravinové alergologie by měla zůstat jedna zásada mimo jakoukoli pochybnost - diagnóza by se neměla opírat o průkaz pouhé senzibilizace.
Diagnostics of food allergy (FA) is based primarily on a detailed medical history, in second row on objective tests, skin tests and laboratory and eventually in third row on elimination-exposure tests. Food allergy must have an immunological basis. This seemingly too general definition still maintains its key importance. We should consider a food allergy only such subset of food hypersensitivities, in which we not only have a possible immunological explanation to offer, but we can also plausibly confirm that operating assumption. FA affects 2-4 % of world‘s population, while in small children this percentage is up to 2 times higher. The real incidence, actual prevalence, successful treatment and the related patient‘s fate are dependent on a single variable - correct diagnostics. FA is thus directly connected to the experience, knowledge, as well as right judgment of the treating physician. Despite many uncertainties of the field of food allergology one principle should remain beyond any doubt - the diagnosis should in no way be based on more sensitization detection.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- eozinofilie krev MeSH
- imunoglobulin E diagnostické užití MeSH
- imunologická odpověď na dávku MeSH
- kožní testy metody MeSH
- lidé MeSH
- potravinová alergie diagnóza MeSH
- test degranulace bazofilů MeSH
- tryptasy diagnostické užití MeSH
- žaludeční sliznice patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Definice a přehled možností v oblasti primární, sekundární a terciární prevence alergie a alergických onemocnění. V denní praxi je nejdůležitější včasná identifikace jedinců s vysokým rizikem vzniku alergie, včasný průkaz IgE navozené senzibilizace a zavedení alergen-specifických eliminačních opatření. Primární prevence alergie není dosud spolehlivě dosažitelná. Vysoká prevalence alergií a jejich vztah k životnímu stylu a faktorům prostředí je řadí k věcem veřejného zájmu.
Definition and review of the primary, secondary and tertiary prevention of the allergies and allergic diseases. Early identification of the individuals at high allergy risk, early confirmation of the IgE sensitization and alergen specific avoidance measures. The most important in the daily practice is early identification of individuals at high risk of allergy origination, timely identification of IgE-induced sensitization and introduction of allergen-specific elimination measures. Universal measures for the primary prevention are not yet available. High prevalence of allergies and their connection with life style and environmental factors shift allergy prevention to the object of the public interest.
