Cílem této screeningové prevalenční studie bylo vyhodnotit funkci svalů pánevního dna (SPD) a výskyt dysmenorey v populaci žen u rodiček a nerodiček. V rámci vyhodnocení funkce SPD byla sledována jejich vytrvalostní, rychlostní složka a schopnost relaxace. Součástí této studie bylo také zhodnocení zkušeností žen se cvičením SPD, výskyt dysmenorey a endometriózy. Do výzkumného souboru bylo zařazeno celkem 362 žen, z nichž 297 (82 %) tvořily rodičky a 65 žen (18 %) nerodičky. Průměrný věk výzkumného souboru byl 37,4 ± 9,9 let. Měření a sběr dat byly realizovány na pracovištích nestátního zdravotnického zařízení REHASPRING centra v Praze. K získání výzkumných dat byl použit protokol gynekologicko-urologického konceptu Palascakova Pelvic Approach (PPA) pro ženy. Pro vyhodnocení funkce SPD byla použita škála PERFECT-SM-R. Hodnoty funkce SPD byly zaznamenány na základě vyšetření per vaginam a biofeedbacku funkce SPD pomocí 2D ultrazvuku. Dle výsledků analýzy dat dosáhlo normy funkce vytrvalostních kontrakcí SPD pouze 53 % zkoumaných žen v poloze vleže na zádech a 60 % žen v poloze ve stoji. Pro rychlostní kontrakce stanovenou normu splňovalo 55 % žen v poloze vleže na zádech a 59 % žen ve stoji. Dysmenorea, častý příznak endometriózy, se přitom objevuje u téměř poloviny žen (48 %), převážně u nerodiček (74 %). Endometriózu, její symptomy a důsledky nezná > polovina žen (53 %) z našeho výzkumného souboru. Se cvičením SPD uvedlo zkušenost pouze necelých 20 % žen.
The aim of this screening prevalence study was to evaluate pelvic floor muscle (PFM) function and the prevalence of dysmenorrhea in a population of parturient and non-parturient women. The PFM function was evaluated for its endurance, speed component, and ability to relax. This study also included evaluation of women‘s experience with PFM exercises, and the prevalence of dysmenorrhea and endometriosis. A total of 362 women were included in the study population, of which 297 (82%) were parturients and 65 women (18%) were non-parturients. The mean age of the study population was 37.4 ± 9.8 years. Measurements and data collection were performed at the workplaces of the non-state medical facility REHASPRING centre in Prague. The protocol of the gynaecological-urological concept of Palascak Pelvic Approach (PPA) for women was used to obtain the research data. The PERFECT-SM-R scale was used to evaluate the PFM function. PFM function values were recorded by per vaginam examination and biofeedback of PFM function using 2D ultrasound. According to the results of the data analysis, only 53% of the women studied in the supine position and 60% of the women in the standing position achieved the norm of the PFM endurance contraction function. For velocity contractions, 55% of the women in the supine position and 59% of the women in the standing position met the established norm. Dysmenorrhoea, a common symptom of endometriosis, is present in almost half of the women (48%), mostly in non-parents (74%). More than half of the women (53%) in our study group were unaware of the symptoms and the consequences of endometriosis. Only less than 20% of the women reported experience of PFM exercises.
Cílem studie bylo zjistit, jak využití biofeedbacku v rámci transabdominálního ultrazvuku ovlivňuje aktivaci svalů pánevního dna. Studie se zúčastnilo 25 zdravých žen, z toho 17 nullipar a 8 rodiček, ve věku 26,7 ± 4,9 let. Měření bylo realizováno pomocí transabdominálního ultrazvuku Mindray M5 Ultrasound system ver. 1.0. Hodnocena byla distance liftu báze močového měchýře vypovídající o aktivaci svalů pánevního dna. Měření probíhalo v poloze vleže na zádech a ve stoji. K aktivaci svalů pánevního dna byly použity povely v rámci analytické metody, metody Akrální koaktivační terapie a hypopresivní techniky. Výsledné hodnoty sledovaných parametrů liftu báze močového měchýře neprokázaly při využití biofeedbacku statisticky významné rozdíly u jednotlivých metod. Ke statisticky významnému výsledku pro terapeutické využití biofeedbacku k nácviku aktivace svalů pánevního dna se nejvíce přiblížila analytická metoda vleže na zádech.
The aim of the study was to evaluate how the use of biofeedback in the form of transabdominal ultrasound affects the pelvic floor muscle activation. The research group consisted of 25 healthy women, 17 nulliparous and 8 parous, aged 26.7 ± 4.9. The pelvic floor muscles activation rate was measured by transabdominal ultrasound Mindray M5 Ultrasound system ver. 1.0. The bladder base lift was evaluated, which indicates pelvic floor muscle activation. The measurement took place in a supine and standing position. In each position, the woman tried to activate the pelvic floor muscles using the analytical method, the Acral coactivation therapy, and the hypopressive technique. The resulting values of the lift of the bladder base did not show statistically significant differences in favour of the use of biofeedback with any method. However, the close to being statistically significant effect for the therapeutic use of biofeedback was shown in the supine position when using the analytical method.
Úvod: Nevratné degenerativní změny pohybového aparátu, především nosných kloubů, můžeme bez pochyby označit za civilizační onemocnění. V konečném stadiu těchto změn je pacient indikován k implantaci totální endoprotézy postiženého kloubu. Jedná se o invazivní operační zákrok, při kterém nevyhnutelně dochází k poškození měkkých tkání. Po operaci trpí pacienti silnými bolestmi, které standardně řešíme indikací farmakologické terapie (multimodální postup analgetizace, femorální blok, epidurální infuze) s cílem snížit bolesti. Pooperační péče o pacienta je bez diskuse multioborovou záležitostí, do níž neodmyslitelně patří i řízená rehabilitace vedená kvalifikovaným fyzioterapeutem. Moderní medicína neustále hledá nová alternativní řešení, a to jak operační, tak i pooperační problematiky. To nás vedlo k myšlence, zda je možné snížit subjektivní vnímání bolesti pomocí řízené rehabilitace. Cíl studie: V této intervenční, randomizované (adaptivně) jednou zaslepené, prospektivní, původní studii, jsme se zabývali otázkou, jestli je možné pomocí vzpěrných cvičení v polohách ontogenetického vývoje snížit subjektivní vnímání bolesti pacientů po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu (v akutním stadiu). Metodika: Studie se zúčastnilo 30 pacientů, kteří byli rozděleni do 2 skupin. Skupina A absolvovala pooperační rehabilitaci podle principů Akrální koaktivační terapie, skupina B byla kontrolní a rehabilitovala podle standardu SMN Přerov. Pacienti vyplnili před operací a po ukončení rehabilitace (10. pooperační den) upravený ACD dotazník, který obsahoval VAS stupnici. Výsledky: Výstupní měření dokázala, že skupina A udávala prokazatelně nižší bolesti VAS = 2,1) v porovnání se skupinou B (VAS = 4,7). Závěr: Výsledky prokázaly, že řízená rehabilitace vedená podle principů Akrální koaktivační terapie má vliv na urychlení snížení subjektivního vnímání bolesti u pacientů po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu v akutním pooperačním období..
Introduction: Irreversible degenerative changes in the musculoskeletal system, in particular weight-bearing joints, can be designated as lifestyle disease without any doubt. In the final stage of these changes a patient is recommended to undergo the total hip replacement of the affected joint. It is invasive surgery during which the soft tissue is inevitably damaged. After the surgery the patient suffers from severe pain, which is commonly treated by means of pharmacological agents (multimodal analgesia, femoral nerve block, and epidural infusion) aimed at pain reduction. No doubt that postoperative care of patients is a multiple-field affair and managed rehabilitation care controlled by a qualified healthcare professional is part and parcel. The modern medicine keeps seeking new alternative solutions in both operative and postoperative issues. That has resulted in an idea: is it possible to reduce subjective perception of pain by means of managed rehabilitation? Study objective: In this intervention, (adaptive) randomized, single-blind, prospective, original study we dealt with the issue whether it was possible to reduce subjective perception of pain of the patients after the total hip replacement (in the acute stage) by means of practising prop up exercises in ontogenetic development positions. Methods: Thirty patients divided into two groups took part in the study. Group A underwent postoperative rehabilitation treatment based on the Acral Coactivation Therapy principles. Group B was a control group following the rehabilitation standards of Středomoravská nemocniční a.s. Přerov. Before the surgery and after completion of the rehabilitation treatment (10 days after the surgery) the patients filled in customizable ACD questionnaires including the VAS scale. Results: The output measure proved that the patients from the group A had experienced demonstrably less severe pain (VAS = 2.1) compared to the group B (VAS = 4.7). Conclusion: The results proved that the managed rehabilitation following the Acral Coactivation Therapy principles influenced acceleration of reduction of the patients´ subjective perception of pain after total hip replacement in the acute postoperative stage.
- Klíčová slova
- akrální koaktivační terapie,
- MeSH
- analgetika terapeutické užití MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- měření bolesti metody MeSH
- náhrada kyčelního kloubu * rehabilitace MeSH
- pooperační bolest * farmakoterapie rehabilitace MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rehabilitace metody MeSH
- senioři MeSH
- techniky cvičení a pohybu metody MeSH
- vizuální analogová stupnice MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
