x
x
- MeSH
- Mass Casualty Incidents MeSH
- Delivery of Health Care, Integrated organization & administration manpower MeSH
- Disasters MeSH
- Disaster Planning MeSH
- Systems Integration MeSH
- Emergency Medical Services classification organization & administration MeSH
- Outcome and Process Assessment, Health Care methods organization & administration trends utilization MeSH
- Rescue Work MeSH
Po zvládnutí a vyhodnocení mimořádné události se ex post projeví aktuální úroveň připravenosti zasahujících složek integrovaného záchranného systému. Jednotlivé disproporce v činnostech jsou následně odstraňovány, například formou aktualizace krizové dokumentace. Vzhledem k činnostem, které poskytuje zdravotnická záchranná služba, majícím přímý dopad na záchranu života a zdraví osob, je nutné eliminovat tyto disproporce v co největší míře ex ante. Vystává potřeba najít mechanismy, postupy, případně kritéria, které umožní hodnotit úroveň připravenosti zdravotnické záchranné služby před vznikem mimořádné události. V příspěvku je proto pozornost zaměřena na pracoviště krizové připravenosti, které plní významnou úlohu při přípravě ZZS také na zvládání MU. Jsou navržena hodnotící kritéria a indikátory, které je možné využít pro hodnocení připravenosti uvedeného pracoviště.
The current level of preparedness of the Integrated Rescue System intervening components becomes evident after the management and evaluation of a mass casualty incident. Individual disproportions in the actions taken are subsequently eliminated, e.g. in the form of updating the emergency documentation. In view of the activities provided by the Emergency Medical Services, which have a direct effect on saving lives and health of people, it is necessary to eliminate these disproportions to the largest extent possible before an emergency event occurs. It is very important to find mechanisms, procedures or, if needed, criteria that will enable the assessment of the preparedness level of the Emergency Medical Services before the occurrence of a mass casualty incident. This paper is, therefore, focused on the emergency preparedness units that play an important role in the training of the Emergency Medical Services to deal with mass casualty incidents. The paper proposes evaluation criteria and indicators that can be used for assessing preparedness within the Emergency Medical Services.
Příspěvek předkládá možný návrh metodického postupu pro hodnocení úrovně krizové připravenosti zdravotnické záchranné služby (ZZS) na mimořádné události. Z rozboru současného stavu vyplynulo, že přístupy jednotlivých ZZS krajů České republiky nejsou k naplňování úloh krizové připravenosti na mimořádné události ve stanovených oblastech identické. Aktuální způsob v hodnocení i ve zvyšování kvality krizové připravenosti ZZS je nesourodý a není komplexně kontrolován. Jsou sice vymezeny standardy stanovující závazná doporučení pro zvládání mimořádné události s hromadným postižením osob, ale v současnosti neexistují vhodné nástroje využitelné pro komplexní hodnocení krizové připravenosti.
The paper presents a draft methodology for evaluating emergency preparedness of emergency medical services (EMS). Evaluation of the current state of emergency preparedness has shown that procedures used by regional EMS in the Czech Republic in executing emergency preparedness tasks are not identical in all stipulated areas. Current procedures used to evaluate and improve the quality of emergency response preparedness of the EMS are neither harmonized nor comprehensively controlled. While standards establishing binding recommendations for dealing with mass casualty incidents are in place, no suitable instruments currently exist for a comprehensive evaluation of emergency preparedness.
V příspěvku jsou porovnány vybrané části činnosti ZZS při mimořádné události s velkým počtem obětí v zemích Norského království, Spojeného království, Španělska a České republiky. Plány krizové připravenosti, metodologie postupu u mimořádných událostí s velkým počtem obětí teoreticky stanovují, jak mají postupovat zasahující záchranné složky. Správnost a akceschopnost plánů prověří až nastalá mimořádná událost. Z provedených rozborů a publikovaných studií vyplynuly nejen pozitivní odezvy na činnost ZZS při mimořádných událostech, ale jsou zde rovněž uvedeny nedostatky buď v legislativě daného státu nebo v technickém vybavení či ve zvládání MU na místě zásahu. Předkládané informace mohou být také impulsem pro stanovení vhodných metrik využitelných při hodnocení kvality připravenosti ZZS na mimořádné události.
The author compares some selected activities of Emergency Medical Services in mass-casualty emergencies in Norway, the UK, Spain and the Czech Republic. Emergency preparedness plans, procedural steps applied in emergencies with a large number of victims give rescue teams a theoretical framework for their work at the scene of injury. The correctness and practicality of such plans will only be tested under real emergency conditions. The analysis of published studies showed not only positive responses to EMS performance during emergencies, but also shortcomings in the legislation, equipment availability or on-site intervention management of individual countries. The submitted information may also be the impetus for establishing appropriate metrics applicable to the assessment of the quality of EMS preparedness for emergencies.
- MeSH
- Mass Casualty Incidents * psychology statistics & numerical data MeSH
- Emergency Medical Service Communication Systems organization & administration MeSH
- Quality of Health Care MeSH
- Humans MeSH
- Emergency Medical Services * organization & administration statistics & numerical data MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
