Cílem studie byla analýza výsledků provádění screeningu vrozených vad (VV), geneticky podmíněných onemocnění (GPO) plodu a preimplantačního genetického testování embryí (PGT). Metodika: Retrospektivní analýza zdravotních služeb u 2637 těhotných z období leden – prosinec 2022. Výsledky: V rámci screeningu vrozených vad a geneticky podmíněných onemocnění plodu byla u 216 žen zjištěna abnormalita vyžadující další klinický management, u 15 (7 %) z nich byla diagnostikována vrozená vývojová vada plodu (Tab. 2). Z 377 punkcí oocytů provedených v rámci IVF cyklu bylo preimplantační genetické testování (PGT) indikováno ve 48 (12,7 %) případech, u 19 (5 %) případů bylo PGT indikováno na základě geneticky podmíněného onemocnění (GPO) (Tab. 3). Závěr: Screening vrozených vývojových vad a geneticky podmíněných onemocnění umožňuje následné řešení zjištěných patologií pomocí preimplantačního genetického testování embryí při plánování dalšího těhotenství či naplánování adekvátní prenatální diagnostiky v budoucím těhotenství.

The aim of the study was to analyze the results of the screening for birth defects, genetically determined diseases and preimplantation genetic testing of embryos. Methods: Retrospective analysis of health services for 2,637 pregnant women from January-December 2022. Results: In screening for birth defects and genetic fetal diseases, 216 woman were found to have an ab- normality requiring further clinical management, 15 (7%) of them were diagnosed with a congenital fetal developmental defect (Tab. 2). Among 377 ovarian punctions performed within IVF cycle, preimplantation genetic testing (PGT) was indicated in 48 (12.7%) cases and in 19 (5%) cases PGT was indicated on account of a genetic disorder (Tab. 3). Conclusion: screening for congenital developmental defects and genetic diseases allows subsequent mana- gement of the detected pathologies through preimplantation genetic testing of embryos when planning the next pregnancy or planning adequate prenatal diagnosis of future pregnancies.

Cíl studie: Zhodnocení ultrazvukového nálezu mimoděložního těhotenství ve skupině žen vyšetřených na našem pracovišti transvaginálním ultrazvukem. Analýza případů mimoděložního těhotenství se týká sledovaného období od 1. 8. 2012. do 31. 9. 2015. Uvádíme i několik kazuistik. Typ studie: Retrospektivní analýza. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. Metodika: Metodika je založena na retrospektivním vyhodnocení anamnestických údajů, laboratorních a ultrazvukových nálezů v souboru 30 pacientek s mimoděložním těhotenstvím. Výsledky: Při první návštěvě bylo diagnostikováno trans­vaginálním ultrazvukem mimoděložní těhotenství v 82 %. Patologie v oblasti adnex byla vizualizovaná u 84 %. Negativní ultrasonografický nález byl popsán u 16 % žen. Výsledky našeho souboru pacientek jsou víceméně srovnatelné s jinými studiemi. Zaznamenány byly stejné rizikové faktory mimoděložního těhotenství. Závěr: Transvaginální ultrazvuk je „zlatým standardem“ v diagnostice mimoděložního těhotenství v kombinaci s dynamikou sérové hladiny β-hCG. Většina ektopických gravidit může být diagnostikována pří prvním vyšetření ještě před zahájením léčby v raném stadiu. KLÍČOVÁ SLOVA: mimoděložní těhotenství, diagnostika, transvaginální ultrazvukové vyšetření, β-hCG

Objective: To evaluate the ultrasound findings of ectopic pregnancy in the group of women examined in our department transvaginal ultrasound. Analysis of ectopic pregnancy cases covers the period from 1. 8. 2012. to 31. 9. 2015. We introduced several case studies. Design: Retrospective analysis. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics, Hospital Jindrichuv Hradec. Methods: The methodology is based on a retrospective evaluation of the history, laboratory and ultrasound findings in a group of 30 patients with ectopic pregnancy. Results: At the first visit were diagnosed by transvaginal ultrasound 82% ectopic pregnancy. A patological adnexal mass was visualised in 84% cases. A negative ultrasound finding was observed in 16% cases. The results of our group of patients are more or less comparable with other studies. We recorded the same risk factors for ectopic pregnancy. Conclusion: Most ectopic pregnancies can be diagnosed at the first examination before starting treatment and treated at an early stage. Transvaginal ultrasound is the “gold standard” diagnostic tool of choice in the diagnosis of ectopic pregnancy in combination with the dynamics of serum levels β-hCG.. KEYWORDS: ectopic pregnancy, diagnostics, transvaginal ultrasound examination, β-hCG

• MeSH
• choriogonadotropin krev   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mimoděložní těhotenství * diagnóza   terapie   ultrasonografie   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• salpingektomie MeSH
• ultrasonografie prenatální metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Atrioventrikulární nodální re-entry tachykardie (AVNRT) je nejčastější formou supraventrikulární tachykardie (SVT), která se vyskytuje v těhotenství a po porodu. Nefarmakologická léčba zahrnuje použití dobře tolerovaných vagových manévrů (Valsalvův manévr, masáž karotid, ponoření obličeje do chladné vody). Adenosin a betablokátory jsou léky první linie k terminaci epizody SVT. Léčba těchto pacientek vyžaduje úzkou mezioborovou spolupráci gynekologa, internisty a intenzivisty. Ideálně by supraventrikulární dysrytmie měly být vyřešeny ještě před vlastní graviditou, například radiofrekvenční ablací. Symptomatická léčba malou dávkou betablokátoru je možná i v průběhu těhotenství.

Atrioventricular nodal re-entrant tachycardia (AVNRT) is the most common supraventricular tachycardia (SVT) detected during pregnancy and labour. Non pharmacological treatment including vagal manoeuvres such as Valsalva manoeuvre, carotid massage and facial ice immersion are well tolerated and aid in diagnosis. Adenosine and beta-blocking agents are the first line drugs of choice to terminate an episode of SVT. The treatment requires interdisciplinary cooperation. Ideally, management of supraventricular arrhythmias should start before conception, for example by radiofrequency ablation. A small dose of beta-blocking agents can be used during pregnancy.

• MeSH
• adenosin terapeutické užití   MeSH
• amiodaron aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antiarytmika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• atrioventrikulární nodální reentry tachykardie * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• beta blokátory terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• kardiovaskulární komplikace v těhotenství * MeSH
• katetrizační ablace MeSH
• lidé MeSH
• poporodní období MeSH
• supraventrikulární tachykardie * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• Valsalvův manévr MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH