The aim of this study was to determine the neurocognitive and neuropsychiatric effects of continuous positive airway pressure treatment on patients with obstructive sleep apnea. This cross-sectional, prospective, observational study included 126 patients with sleep apnea. The following tests were performed: the Montreal Cognitive Assessment for the evaluation of cognitive impairment, the Beck Depression Inventory, and the State-Trait Anxiety Inventory, together with the Epworth Sleepiness Scale for the evaluation of neuropsychiatric symptoms and a person's general level of daytime sleepiness. The first measurement did not show neurocognitive impairment or a higher level of depressive and anxiety symptoms in 126 patients with obstructive sleep apnea in comparison to normative standards. After the 3-month treatment indicated for 43 patients with obstructive sleep apnea, we did not find any significant improvement in cognitive performance (p = .213). However, patients with sleep apnea with continuous positive airway pressure treatment did show significantly less daytime sleepiness, anxiety and depressive symptoms (all p < .001). In conclusion, short-term (3 months) treatment of patients with obstructive sleep apnea can substantially alleviate their daytime sleepiness, as well as depressive and anxiety symptoms.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy etiologie   patologie   MeSH
• neuropsychologické testy normy   MeSH
• obstrukční spánková apnoe patofyziologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průřezové studie MeSH
• trvalý přetlak v dýchacích cestách metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Srdeční zástava (SZ) s následnou cerebrální hypoxií vede k multifaktoriálnímu poškození mozku. Kognitivní deficit a vyšší míra depresivních projevů jsou nejčastěji popisovanými psychickými důsledky SZ. Cílem předkládané studie je charakterizovat psychosociální důsledky SZ. Metody: Průzkumného šetření se účastnilo 113 osob. K 62 pacientům po SZ bylo dle demografických charakteristik a premorbidní inteligenční úrovně přiřazeno 51 zdravých jedinců. Účastníkům byly předloženy testy kognitivní výkonnosti (Montreal Cognitive Assessment, MoCA), depresivních (Beck Depression Inventory-II, BDI-II) a úzkostných projevů (State-Trait Anxiety Inventory, STAI) a sociálních faktorů krize středního věku (Škála faktorů krize středního věku, ŠKSV). Výsledky: Analýza ukázala, že pacienti po SZ vykazují nižší kognitivní výkonnost (p = 0,016) a vyšší míru symptomů aktuální úzkosti (p = 0,023). V úrovni depresivních symptomů (p = 0,435) a v dlouhodobé úzkostnosti (p = 0,542) se pacienti po SZ nelišili od kontrolního souboru. Ex-post facto analýza založená na logistické regresi poukazuje na to, že nejsilnějším psychologickým prediktorem SZ je pohlaví (OR = 4,45) a míra aktuálně prožívané úzkosti (OR = 0,50). Analýza diskriminační funkce ukazuje, že predikce vzniku SZ je závislá na věku, kognitivní výkonnosti a na míře aktuální úzkosti (λ = 0,81, p = 0,028). Závěr: Výsledky studie ukazují, že SZ má významný vliv na rozvoj nežádoucích kognitivních a neuropsychiatrických projevů. Zařazení psychosociální péče a neuropsychiatrické léčby do komplexní péče o pacienty po SZ je žádoucí.

Background: Cardiac arrest (CA) leads to cerebral hypoxia resulting in multifactorial brain injury. Cognitive impairment and a higher degree of depressive symptoms are the most frequently described mental health problems after CA. The aim of the present study is to characterize psychosocial sequelae of CA. Methods: The study population included 113 subjects. 62 patients after CA were matched to 51 healthy controls according to demographic characteristics and premorbid intelligence level. Cognitive test (MoCA), inventories of depressive (BDI-II) and anxiety symptoms (STAI) and midlife crisis scale (MCS) were administrated to study participants. Results: The analysis showed that CA patients have a decreased level of cognitive performance (p = 0.016) and a higher degree of state anxiety symptoms (p = 0.023). There was no significant difference between CA patients and control subjects in the degree of depressive (p = 0.435) and trait anxiety symptoms (p = 0.542). Ex-post facto analysis based on logistic regression indicated that the strongest predictors of being classified as having had a cardiac arrest was male gender and state anxiety (OR = 4.45 and 0.50). Discriminant function analysis showed that group prediction was sensitive to age, cognitive performance, and state anxiety (λ = 0.81, p = 0.028). Conclusions: Our results show that CA has significant cognitive and neuropsychiatric sequelae. The integration of psychosocial care and neuropsychiatric treatment into the complex medical care of CA patients seems to be justified.

• MeSH
• deprese * etiologie   MeSH
• kognitivní poruchy * etiologie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mozková hypoxie etiologie   komplikace   MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• přežívající MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční zástava * psychologie   MeSH
• úzkost etiologie   MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH