Úvod a cíl: Plně digitální workflow začíná ovládat naše ordinace. Přesnost a správnost některých intraorálních skenerů je nejenom dostatečná, ale výrazně překonává klasickou technologii otiskování (sádrový model) pro účely malých protetických rekonstrukcí. U velkých rekonstrukcí je ale situace zcela jiná. Cílem tohoto přehledu bylo shrnout současné poznatky o používaných technologiích intraorálních skenerů a měření jejich přesnosti. Dalším cílem bylo zhodnocení pomůcek/přípravků a postupů zpřesňujících intraorální skenování u velkých fixních protetických rekonstrukcí. Metodika: V databázích PubMed/Medline, Scopus a Embase bylo provedeno vyhledávání na základě klíčových slov: „Intraoral scanner“, „CAD/CAM“, „Trueness“, „Precision“, „Optical impression“, „Custom-made measuring device“, „Guided implant scanning“, „Continuous scan strategy“. Výsledky byly omezeny na články publikované v anglickém jazyce v letech 2010–2024. Výsledky: Kritéria pro zařazení do našeho článku splňovalo 37 publikací. Článků popisujících technologie, se kterými pracují dostupné intraorální skenery, bylo velmi málo. Publikací, které se zaměřovaly na zpřesnění intraorálního skenovaní pomocí nových postupů nebo přípravků, bylo 21. Zbylé zahrnuté články se zabývaly srovnáváním přesnosti intraorálních skenerů mezi různými výrobky nebo srovnáním s tradičními výrobními postupy. Většina studií porovnávajících přesnost intraorálních skenerů dříve využívala měření vzdálenosti a úhlové chyby. V novějších studiích převládá metoda překrývání povrchových dat získaných 3D skenery. Pouze jedna studie využívá pyramid replacement method s Prokrustovou analýzou. Závěr: Článků zabývajících se principem intraorálních skenerů je velmi málo a ve stomatologických časopisech jde o raritu. Z analýzy dostupné literatury vyplývá, že možností zpřesnění intraorálního skenu je více. Jedná se zejména o optimalizaci trasy skenování a zapojení jiných přístrojů bez skládací chyby do protetických postupů. Nadějně vypadají zejména extraorální skenery, a hlavně zapojení protetických laboratorních skenerů. Zmenšení deformace intraorálních skenů pomocí různých přípravků pravděpodobně nepřinese požadované zpřesnění.
Introduction and aim: A fully digital workflow is increasingly dominating our surgeries. For small prosthetic reconstructions on teeth or implants, the precision and trueness of certain intraoral scanners are not only sufficient, but significantly better than the conventional technology – dental impression/plaster model. A completely different situation arises with large reconstructions. The aim of this literature review was to summarize the current knowledge on intraoral scanner technologies and their accuracy measurements. Another aim was to evaluate devices and procedures for improving the accuracy of intraoral scans in large fixed prosthetic reconstructions. Methods: The PubMed/Medline, Scopus, and Embase databases were searched using the following keywords: “Intraoral scanner”, “CAD/CAM”, “Trueness”, “Precision”, “Optical impression”, “Custom-made measuring device”, “Guided implant scanning”, “Continuous scan strategy”. The results were limited to articles published in the English language between 2010 and 2024. Results: Thirty-seven publications met the inclusion criteria. There are very few articles describing the technology used by currently available intraoral scanners. Twenty-one publications focused on improving the accuracy of intraoral scanning using new procedures or devices. The remainder of the included articles compared the accuracy of intraoral scanners across different products or compared to traditional prosthetic procedures. Most of the older studies comparing the accuracy of intraoral scanners used distance measurements and angular errors. In more recent studies, the method of superimposing surface data obtained by 3D scanners was predominant. Only one study employed the pyramid replacement method with Procrustean analysis. Conclusion: Articles addressing the principles of intraoral scanners are scarce and rarely found in dental journals. An analysis of the available literature shows that there are multiple options to improve the accuracy of intraoral scanning. These strategies primarily involve optimizing the scanning path and incorporating additional devices to avoid merging errors in the prosthetic workflow. Extraoral scanners and the use of prosthetic lab scanners are especially promising. Reducing the merging error of intraoral scans using different devices probably does not have the potential to ensure the required accuracy.
- MeSH
- čelisti diagnostické zobrazování MeSH
- design s pomocí počítače MeSH
- implantace zubů * metody přístrojové vybavení MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- osteotomie metody přístrojové vybavení MeSH
- počítačová tomografie s kuželovým svazkem MeSH
- resorpce alveolární kosti * MeSH
- stomatochirurgické předprotetické výkony metody přístrojové vybavení MeSH
- stomatologická protetika metody přístrojové vybavení MeSH
- zubní protéza - design MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Vnímání barev lidským okem je velmi subjektivní. V klinických podmínkách je výběr barvy obvykle prováděn subjektivním porovnáváním zubu se vzorníky vyrobenými z různých materiálů. Pro klinický i pro materiálový výzkum je velice důležité tento vjem objektivizovat. V článku je uveden stručný přehled systémů pro objektivní popis barev (CIE,Munsellův atd.) a jejich historický vývoj. Jsou popsány používané metody měření barevné změny jak pro tělíska z různých náhradních materiálů, tak systémy, které byly navrženy pro měření barevnosti zubů in vivo. Detailně jsou diskutovány některé problémy spojené s měřením (např. Edge loss error) a je uveden souhrn výsledků které byly publikovány v odborném tisku.
The color perception of the human eye is highly subjective. In clinical conditions, the color selection is usually performed by subjective comparison of teeth with shade standards made from various materials. The objective discernment of color is very important for material as well as for clinical research in dentistry. The article presents an overview of the commonly used systems for color description (CIE, Munsell systems) and their historical development. The applicable methods for determination of color change for prosthetic materials and for measurement of the tooth in vivo are described.Problems of measurement (e.g.Edge Loss Error) are discussed in detail and published results are reviewed.
- MeSH
- barva MeSH
- spektrofotometrie metody MeSH
- zubní materiály MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
