Cíl: Posoudit přínos měření kalciového skóre při stratifikaci rizika pomocí zátěžového perfuzního gated SPECT vyšetření u pacientů s diabetem (DM), resp. s ledvinným selháním v dialyzačním programu (CHSL- HD). Metodika: Retrospektivní analýza souboru 67 pacientů (40 mužů, průměrný věk 59 +/-12 let, 28 s DM, 22 s CHSL- HD, 17 současně DM a CHSL- HD), kteří měli zátěžové gated SPECT vyšetření a kvantifikaci kalciového skóre. Sumační perfuzní zátěžové a rozdílové skóre (SSS, resp. SDS), ejekční frakce (EF) a enddiastolické, resp. endsystolické objemy levé komory (EDV/ ESV) byly automaticky stanoveny programem 4D- MSPECT. Závažná kardiální příhoda byla definována jako náhlá srdeční smrt nebo nefatální infarkt myokardu (IM) a dále byly evidovány obtíže vyžadující revaskularizaci. Výsledky: Během průměrného sledovacího období 18 +/- 10 měsíců jsme evidovali 8 úmrtí, 4 nefatální IM a 7 revaskularizací. V podskupině 19 pacientů s kardiální příhodou byla v porovnání se 48 pacienty bez příhody signifikantně horší perfuze (SSS 9 +/- 11 vs 2 +/- 3 a SDS 6 +/- 9 vs 1 +/- 2, P < 0,05), funkce levé komory (pozátěžová EF 53 % +/- 13 % vs 59 % +/- 13 %, klidová EF 55 % +/- 14 % vs 59 % +/- 12 %, pozátěžové EDV/ ESV 144 ml/ 71 ml vs 128 ml/ 59 ml, P < 0,05) a vyšší kalciové skóre (1 965 +/- 1 772 vs 387 +/- 740, P < 0,05). U pacientů bez reverzibilní poruchy perfuze (SDS < 2) byla v porovnání s pacienty s SDS >/= 2 nižší roční incidence závažných příhod (8 % vs 19,6 %, P < 0,05) a revaskularizací (4 % vs 19,6 %, P < 0,05). Vyšší incidence závažných příhod byla u pacientů s pozátěžovým poklesem EF > 5 % a/ nebo s extenzivními kalcifikacemi s kalciovým skóre > 709 (23,8 % vs 1,9 % u pacientů s SDS < 2 a 26,7 % vs 9,5 % u pacientů s SDS >/= 2, P < 0,05). Závěr: Nález výrazně zvýšeného kalciového skóre obdobně jako průkaz poischemického omráčení levé komory umožňuje další stratifikaci rizika u pacientů s reverzibilní poruchou perfuze i bez perfuzní abnormality.
Aim: The aim of this study was to evaluate added value of coronary artery calcium score (CAC) measurement as an adjunct to cardiac gated SPECT for risk stratification in population of patients with diabetes mellitus (DM) and/ or chronic renal failure on hemodialysis (CHRF‑ HD). Methods: Retrospective analysis of 67 patients, who were referred for stress gated myocardial perfusion SPECT and CAC. Characteristics of study population: 40 men, mean age 59 ± 12 years, DM (n = 28), CHRF‑ HD (n = 22), DM and CHRF‑ HD simultaneously (n = 17). Perfusion summed stress and different scores (SSS, SDS), the left ventricle ejection fraction (LVEF) and enddiastolic/ endsystolic volumes (EDV/ ESV) were automatically calculated using 4D‑ MSPECT software. The hard cardiac event was defined as sudden cardiac death or myocardial infarction (MI); angina or other symptoms requiring coronary revascularization were also calculated. Results: During the average period of 18 ± 10 months, we registered 8 cardiac deaths, 4 nonfatal MI and 7 patients underwent revascularization. In the subgroup of 19 patients with cardiac events, the observed parameters were significantly worse concerning perfusion (SSS 9 ± 11 vs 2 ± 3 and SDS 6 ± 9 vs 1 ± 2, P < 0.05), the left ventricle function (stress LVEF 53% ± 13% vs 59% ± 13 %, rest LVEF 55% ± 14% vs 59% ± 12%, stress EDV/ ESV 144 ml/ 71 ml vs 128 ml/ 59 ml, P < 0.05), and CAC score (1 965 ± 1 772 vs 387 ± 740, P < 0.05) in comparison with patients without cardiac event. In patients without a reversible perfusion abnormality (SDS < 2), we observed lower annual hard event rate (8% vs 19.6%, P < 0.05) and revascularization procedures (4% vs 19.6%, P < 0.05) in comparison with patients with SDS ≥ 2. In patients with or without reversible defects, we registered significantly higher annual hard event rate in the setting of post‑stress worsening of the LVEF > 5% and/ or severe CAC score ≥ 709 (23.8% vs 1.9% in patients with SDS < 2, and 26.7% vs 9.5% in patients with SDS ≥ 2, P < 0.05). Conclusion: The findings of highly elevated CAC score as well as the post‑stress left ventricle stunning enable further risk stratification in patients with or without reversible perfusion abnormalities.
- MeSH
- Ventricular Function, Left MeSH
- Risk Assessment MeSH
- Myocardial Ischemia MeSH
- Calcinosis MeSH
- Diabetes Complications MeSH
- Coronary Vessels MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Death, Sudden, Cardiac MeSH
- Coronary Artery Disease complications MeSH
- Renal Insufficiency complications MeSH
- Cardiac-Gated Single-Photon Emission Computer-Assisted Tomography MeSH
- Exercise Test MeSH
- Myocardial Perfusion Imaging MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
Cíl: Cílem práce bylo ověřit senzitivitu a specificitu gated SPECT-zobrazení myokardu a posoudit přínos metodou zjištěných kvantitativních parametrů perfuze a funkce levé komory pro detekci rizikových pacientů s nemocí více koronárních tepen. Metodika: Byl analyzován soubor 582 pacientů (412 mužů, průměrný věk 62 ± 10 let, 164 pacientů po předchozím infarktu myokardu a 125 po revaskularizaci) vyšetřených pomocí zátěžového gated SPECT myokardu, jejichž nález byl následně ověřen koronarograficky. Pro kvantifikaci sumačního zátěžového skóre (SSS), ejekční frakce (EF) a poměru tranzientní ischemické dilatace (TID) levé komory byl použit software 4D-MSPECT. Výsledky: Na základě vizuálního hodnocení obrazů perfuze byla senzitivita a specificita SPECT 93% (389/417) a 79% (130/165). Kvantitativní analýza perfuze ukázala nárůst SSS podle počtu postižených povodí: SSS 9, 13 a 16 při postižení jednoho, dvou, resp. tří povodí. Známky poischemického omráčení levé komory (pozátěžové zhoršení EF > 5 % a/nebo zvýšený poměr TID > 1,17) mělo 46 %, 52 % a 66 % pacientů s nemocí jedné, dvou, resp. tří tepen. Závěr: Kvantitativní parametry perfuze a funkce (vysoké SSS nebo známky poischemického omráčení) umožňují identifikaci rizikových pacientů, u nichž lze předpokládat nemoc více tepen.
Aim: The aim of this study was to analyze the sensitivity and specificity of cardiac gated SPECT imaging and to assess the diagnostic potential of quantitative perfusion and the left ventricular function parameters to identify high-risk patients with multivessel coronary artery disease (CAD). Methods: 582 patients (412 men, mean age 62 ± 10 years, 164 after previous myocardial infarction, 125 after revascularization) underwent a stress gated SPECT study followed by coronary angiography. A summed stress score (SSS), poststress and rest left ventricular ejection fraction (LVEF) and transient ischemic dilatation ratio (TID) were obtained through the use of 4D-MSPECT software. Results: In visual assessment, the sensitivity and specificity of SPECT were 93% (389/417), and 79% (130/165), respectively. In quantitative perfusion analysis, SSS rose with the number of diseased vessels: SSS were 9, 13 and 16 in patients with 1-, 2- and 3-vessel disease, respectively. We observed signs of postischemic left ventricular stunning (worsening of LVEF by exercise > 5% and/or TID ratio > 1.17) in 46%, 52%, and 66% of patients with 1-, 2-, and 3-vessel disease, respectively. Conclusion: Quantitative perfusion and function parameters (high SSS or signs of postischemic stunning) enable the identification of high-risk patients with multivessel CAD.
