Kontroly kvality měřidel aktivity jsou nedílnou součástí rutinní praxe na pracovištích nukleární medicíny. Technický způsob jejich provádění je do jisté míry variabilní. Námi navržený způsob vychází z požadavků klinické praxe a z potřeby způsob provádění kontrol co nejvíce zefektivnit. Popisované technické řešení umožňuje přímé vyčtení dat z měřiče aktivity do počítače (tabletu, chytrého telefonu a podobně) a jejich následné okamžité zpracování. Pro komunikaci mezi měřicím přístrojem a počítačem byla zkonstruována převodní jednotka využívající technologii Bluetooth. Práce s ionizační komorou je řízena přes makro psané ve VBA (Excel). Data načtená do Excelu jsou následně zpracována a vyhodnocena dle požadavků uživatele. Předkládané řešení je levné a snadno modifikovatelné, jeho velkou výhodou je využívání MS Office, které je v současné době snadno dostupné všem uživatelům na pracovištích nukleární medicíny.
Quality control tests of dose calibrators are an integral part of routine practice in all departments of nuclear medicine. They should be carried out regularly to ensure their optimum performance at all times and to determine the rate and extend of any deterioration in time. However, when there is no additional software purchased for these particular purposes, data collecting, and subsequent processing could sometimes be a tedious and time-consuming process. Based on the requirements of clinical practice an efficient method was developed to facilitate data handling. The described technical solution enables direct reading of data from the dose calibrator to a computer (tablet, smartphone, etc.) and their subsequent immediate processing. A conversion unit using Bluetooth technology was designed for communication between the measuring device and the computer. Communication with the ionization chamber is controlled by a macro written in VBA (Visual basic for applications). The data loaded into Excel are subsequently processed and evaluated according to the user's requirements. The presented solution is cheap and easy to modify, its big advantage is the compatibility with MS Office, which is currently easily accessible to all users at nuclear medicine workplaces.
Úvod: V návrhu doporučení SÚJB jsou pro měřidla aktivity předepsány tyto zkoušky zajištění kvality: pozadí, krátkodobá stabilita, dlouhodobá stabilita, linearita, geometrická účinnost (objemová závislost). U zkoušky linearity systému je v doporučení jen metoda založená na rozpadu zdroje nicméně AtomLab 500 obsahuje vestavěné testy linearity jak pro tuto metodu, tak i pro metodou s atenuačními trubicemi (lineátorem). Účelem článku je porovnání obou vestavěných metod a poukázání na vzájemné výhody a nevýhody. Metoda: Automatizovaná zkouška linearity založená na rozpadu zdroje, a zkouška linearity s atenuačními trubicemi (lineátorem) podle pokynů výrobce AtomLabu 500 (Biodex). Výchozí aktivity 99mTc u první metody byly 13,08 GBq a dodatečná 37,4 MBq, intervaly měření 6 h a ukončení testu pod 0,37 MBq, u druhé metody byly aktivity 99mTc pro 2 různé kombinace trubic lineátoru 11,53 GBq a 1811 MBq a provedení testu do 6 minut. Naměřená data byla vyhodnocena pomocí software měřiče aktivity (grafy, tabulky, odchylky od linearity – přípustné jsou ±5 %). Výsledky: Tabulky a semilogaritmické grafy s naměřenými hodnotami zkoušky linearity založené na rozpadu zdroje pro dvě výchozí aktivity (druhá nízká byla dodatečná, viz dále) a tabulky s hodnotami zkoušky linearity s lineátorem pro dvě aktivity a vypočtenými odchylkami od linearity systému. Test s druhou nízkou aktivitou (37,4 MBq 99mTc) u první metody byl doplněn kvůli nevyhovující poslední hodnotě testu s vysokou aktivitou (13,08 GBq 99mTc) – přístroj celkově prošel. Závěr: Test linearity prováděný u AtomLabu 500 dle pokynů výrobce 1× za 3 měsíce se zkracuje z původních 3–4 d u metody založené na rozpadu zdroje na zhruba 25 min (i s přípravou vzorků) u metody s lineátorem a přístroj není zbytečně blokován. Nevýhodou je nutnost kalibrace lineátoru před jeho 1. použitím, po výměně, poškození, po zásahu do přístroje a prokázání linearity systému výchozí metodou založenou na rozpadu zdroje před započetím využívání metody s lineátorem.
Introduction: In the draft recommendation of the State Office for Nuclear Safety (SÚJB) the following quality assurance tests are prescribed for radionuclide calibrators: background, short-term stability, long-term stability, linearity, geometric efficiency (volume dependence). For the system linearity test, only the method based on source decay is recommended, however AtomLab 500 includes built-in linearity tests for both this method and the method with attenuation tubes (lineator). The purpose of the article is to compare both built-in methods and point out mutual advantages and disadvantages. Method: Automated linearity test based on source decay and linearity test with attenuation tubes (lineator) according to the manufacturer's instructions AtomLab 500 (Biodex). Initial 99mTc activities for the first method were 13.08 GBq and additional 37.4 MBq, measurement intervals of 6 h and test completion below 0.37 MBq, for the second method, 99mTc activities for 2 different combinations of lineator tubes were 11.53 GBq and 1811 MBq and test execution within 6 minutes. The measured data were evaluated using radionuclide calibrator software (graphs, tables, deviations from linearity – ±5 % are allowed). Results: Tables and semilogarithmic graphs of measured linearity test values based on source decay for two default activities (second low one was additional, see below) and tables of linearity test values with lineator for two activities and calculated deviations from system linearity. The test with the second low activity (37.4 MBq 99mTc) in the first method was supplemented due to the unsatisfactory last value of the test with high activity (13.08 GBq 99mTc) – the device passed overall. Conclusion: The linearity test performed with the AtomLab 500 according to the manufacturer's instructions once every 3 months is shortened from the original 3–4 d for the method based on the decay of the source to approximately 25 min (including sample preparation) for the lineator method and the device is not blocked unnecessarily. The disadvantage is the necessity of calibrating the lineator before its 1st use, after replacement, damage, after intervention in the device and proving the linearity of the system by the default method based on the decay of the source before starting to use the lineator method.
Úvod: Potíže pacientů se syndromem diabetické nohy jsou nejčastěji způsobeny periferní neuropatií a vaskulopatií. Tyto poruchy mohou mít za následek zvýšenou tvorbu intersticiální tekutiny, která může stav tkání dále zhoršovat. Lymfodrenáž je metoda, která usnadňuje odtok tekutiny z končetin cestou lymfatického systému. Proto jsme se v této práci zaměřili na efekt lymfodrenáže na subjektivní potíže. Materiál a metoda: Lymfodrenáž podstoupilo 8 pacientů. Jednalo se o 5 žen a 3 muže průměrného věku 60 let. Lymfodrenáž byla provedena standardním způsobem, většinou přístrojově, pouze v jednom případě manuálně. U pacientů jsme sledovali klinický efekt (zlepšení pocitu těžkých nohou a otoku) a jeho závislost na transportní kapacitě lymfatického systému a přítomnosti kožních kolaterál (dermal backflow). Pro srovnání jsme použili párový t-test. Výsledky: Subjektivní zlepšení potíží po lymfodrenáži referovali 3 pacienti (38 %) (skupina 1), 2 z nich (66 %) měli přítomný dermal backflow. 5 pacientů (62 %) (skupina 2) nepociťovalo žádný nebo sporný efekt, dermal backflow jsme prokázali pouze u 2 pacientů (40 %). Transportní kapacita lymfatického systému se mezi oběma skupinami nelišila ani celkově (p = 0,989), ani pro jednotlivé končetiny. Závěr: Provedená lymfodrenáž dolních končetin (DK) zlepšila subjektivní potíže pouze u třetiny našich pacientů, dvě třetiny z nich však mělo přítomný dermal backflow. Přitom rozdíl v transportní kapacitě lymfatického systému nebyl mezi oběma skupinami statisticky významný. Domníváme se tedy, že transportní kapacita lymfatického systému DK dosáhla svého maxima a ani lymfodrenáž ji nezvýší. Léčba by tedy měla být zaměřena na omezení tvorby intersticiální tekutiny.
Introduction: Peripheral autonomic neuropathy and vasculopathy are the most frequent causes of the difficulties in patients with a diabetic foot syndrome. These disorders can cause the increased accumulation of interstitial fluids and, thus, the worsening of tissue condition. Lymphodrainage is a procedure, which increase the interstitial fluid outflow from the extremities via the lymphatic system. Therefore, we investigated an effect of lymphodrainage on subjective feeling of patients with a diabetic foot syndrome. Material and methods: Lymphodrainage was performed in 8 patients. There were 5 female and 3 male, average age of 60 (50-84) years. Intermittent pneumatic compression of lower extremities was performed in 7 patients, manual lymphatic drainage in one. We assessed the clinical effect (improvement of feeling of edema and heavy legs) in relation to transport capacity of lymphatic system and presence of dermal backflow. Paired t-test was used for comparison. Results: Subjective improvement after lymphodrainage reported 3 patients (38 %) (group 1), 2 of them (66 %) showed dermal backflow. 5 patients (62 %) (group 2) did not refer any or questionable effect, dermal backflow had only 2 patients in this group (40 %). Transport capacity of lymphatic system did not differ between these two groups even for single extremities. Conclusion: Lymphodrainage of lower extremities improved subjective feeling in one third of our patients, two thirds of them had a dermal backflow. However, there was no significant difference in lymphatic transport capacity between patients who improved and who did not. We, therefore, assume, that lymphatic transport capacity reached it maximum and even lymphodrainage cannot increase it. Thus, the treatment should be directed to decrease interstitial fluid production.
- MeSH
- diabetická noha * diagnostické zobrazování terapie MeSH
- dospělí MeSH
- drenáž přístrojové vybavení MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfedém * diagnostické zobrazování terapie MeSH
- lymfoscintigrafie MeSH
- pilotní projekty MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- nukleární lékařství dějiny MeSH
- Publikační typ
- osobní vyprávění MeSH
- O autorovi
- Hoffmannová, Eva Autorita
- MeSH
- nukleární lékařství dějiny MeSH
- Publikační typ
- výukové testy MeSH
- MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- radiofarmacie MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
Úvod: Rozsáhlé resekční výkony na játrech jsou spojeny s rizikem vývoje jaterního selhání. V rámci indikace k operačnímu výkonu je využívána řada přímých i nepřímých metod k hodnocení funkce jaterního parenchymu i předpokládaného poresekčního rezidua. Řešená problematika: Morfologické metody odhadují funkci zejména na základě informace o objemu budoucího rezidua, laboratorní testy posuzují spíše globální funkci a nemusejí vždy korelovat s prognózou pacientů. Ze scintigrafické diagnostiky mají potenciál postupy založené na sledování akumulace derivátů iminodioctové kyseliny (IDA), zejména se jedná o stanovení hepatální extrakční frakce a výpočet rychlosti nárůstu aktivity v jaterním parenchymu. Druhý uvedený postup umožňuje identifikovat pacienty v potenciálním riziku jaterního selhání po resekčním výkonu i díky literárně definovaným hraničním hodnotám. Závěr: Scintigrafické metody mohou být využity v odhadu funkčního stavu budoucího rezidua jater, a tím i sloužit v algoritmu indikace pacientů k rozsáhlým resekčním výkonům. Z možných vyšetření umožňuje identifikovat pacienty v riziku jaterního selhání po operačním výkonu zejména výpočet rychlosti akumulace derivátu IDA v jaterním parenchymu.
Introduction: Extensive resections in liver parenchyma can lead to the liver dysfunction or liver failure due to the insufficient postoperative remnant. Indication process involves direct and indirect methods for the assessment of liver function. Topic solved: Morphological imaging methods estimate the liver remnant function mainly based on the volume calculations. Laboratory tests asses rather global function and they may not always correlate with the patient’s prognosis. Scintigraphic methods include monitoring of accumulation of iminodiacetic acid derivatives (IDA), especially determination of hepatic extraction fraction (HEF) and calculation of IDA uptake rate in liver parenchyma. Conclusion: Scintigraphic methods can be used for the estimation of the liver remnant function during the indication for the extensive liver resections. Especially the calculation of IDA uptake rate in liver parenchyma is potent to identify patients in a higher risk of future liver failure.
V následujícím přehledovém článku vás provedeme současnými výhledy na radionuklidovou terapii a nahlédneme k novým výzvám týkajícím se hodnocení léčebné odpovědi, teranostiky a plánování radioterapie. Zastavíme se na již dlouho známé problematice artefaktů a nových způsobech řešení. Poté se dostaneme k nástrojům nukleární medicíny popisujícími celulární a subcelulární biologické vlastnosti, což nám umožňuje detekci heterogenity nádoru a identifikaci metabolického vykolejení typického pro dediferenciaci nádoru. Nevynecháme ani nový pohled na „klasickou” scintigrafii skeletu, např. SPECT v časné fázi scintigrafie skeletu je předmětem rostoucího zájmu a v poslední době se toto téma stalo zdrojem několika publikací. Na závěr v tomto článku podáváme přehled o nedávném vývoji kvantifikace v nukleární medicíně a diskutujeme o současném stavu techniky v této oblasti. Již byly zveřejněny praktické pokyny EANM, které lékařům, vědcům a výzkumníkům pomohou provádět vysoce kvalitní kvantitativní hodnocení distribuce radiofarmak.
We will review nowadays trends in radionuclide therapy and new challenges in therapy respond assessment, theragnostics and radiotherapy planning. We will also mention a long-lasting problem of artefacts and new ways how to resolve them. Nuclear medicine tools describing cellular and subcellular biological properties make it possible to detect tumor heterogeneity and identification of metabolic disarray typical for dedifferentiation. There is also a new insight into classical bone scintigraphy, e.g., early SPECT is a matter of interest and there are several new publications about this topic. Last but not least is a new progress in quantification, we will also discuss current techniques in this area. EANM practical guidelines were published yet which can help physicians and scientists to perform a high-quality quantitative evaluation of radiopharmaceutical distribution.
