Cíl: Navzdory narůstajícímu trendu klostridiové kolitidy a vysoké míře kolonizace Clostridium difficile mezi mladšími dětskými pacienty, malé dětí zůstávají k nemoci poměrně rezistentní. Cílem studie bylo rozlišit, zda existuje rozdíl v klostridiové kolitidě mezi dětmi s průjmem a bez průjmu, určit počet záchytů klostridiové kolitidy ve sledované skupině, zhodnotit závažnost klostridiové kolitidy u dětí do 3 let věku s průjmem. Metody: Prospektivní hodnocení bylo vedeno od května 2015 do června 2016. Děti mladší 3 let byly zapsány do dvou skupin. Každý vzorek stolice byl testován dvoustupňovým algoritmem zahrnující imunochromatografický test a polymerázovou řetězovou reakci. Výsledky: Zapsáno 147 pacientů s průjmem a 75 kontrol. Počet záchytů klostridiové kolitidy u dětí s průjmem byl 2 % (3/147), počet záchytů toxigenních kmenů ve skupině s průjmem ve srovnání s kontrolní skupinou byl 11,6 % (3/147) vs. 10,6 % (8/75) (p < 0,9999). Závěr: Nebyl pozorován žádný významný rozdíl mezi dětmi s průjmem a bez průjmu. Nedoporučujeme cíleně vyšetřovat děti na Clostridium difficile při absenci rizikových faktorů.

Aims: Despite an increasing trend in Clostridium difficile infections (CDI) and high C. difficile colonization rate especially among younger children, infants remain quite resistant to the disease. The goals of this study were to distinguish whether there exists a difference in CDI between children with or without diarrhoea, ascertain the prevalence of CDI, and assess CDI severity in children under 3 years with diarrhoea in our institution. Methods: A prospective study was conducted from May 2015 to June 2016. Children 3 years of age or younger were enrolled and into two groups. Every faecal sample was tested using a diagnostic two-step screening algorithm including an immunochromatographic test and polymerase chain reaction. Results: The study enrolled 147 children with diarrhoea and 75 control patients. The prevalence of CDI in children with diarrhoea was 2% (3/147), the prevalence of toxigenic C. difficile in the diarrhoeal group compared to the control group was 11.6 % (17/147) vs. 10.6% (8/75) (p < 0.9999). Conclusions: No significant difference was observed between infants with diarrhoea and the control group. We recommend not examining for C. difficile children not exhibiting specific risk factors.

• Klíčová slova
• kolonizace,
• MeSH
• Clostridioides difficile * MeSH
• klostridiové infekce * mikrobiologie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• pediatrie MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průjem etiologie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH

Cíl práce: Clostridium difficile (C. difficile) sehrává okrajovou, ale významnou úlohu v pediatrii. Cílem práce je objektivizace dat a jejich význam v klinické praxi, sdělit naše zkušenosti s léčbou pediatrických pacientů. Materiál a metodika: Sběr dat probíhal retrospektivně u pacientů (0–19 let) z pětiletého období 2013–2017 hospitalizovaných s diagnózou klostridiová kolitida na Klinice dětských infekčních nemocí (KDIN) FN Brno. Každý pacient byl testován dvoustupňovým diagnostickým algoritmem metodou imunochromatografického testu a polymerázové řetězové reakce (PCR). Výsledky: 35 pacientů s mediánovým věkem 10,3 roků (1–17,5 roku) bylo zapsáno do studie. Věková skupina 6–19 let tvořila dohromady téměř 70 %. U jednoho pacienta nebyl odhalen žádný rizikový faktor, 41,6 % případů tvořili pacienti s onkologickou diagnózou a nespecifickými střevními záněty, ve 2,5 % syndrom krátkého střeva. Mediánová doba ústupu průjmů byla 2,5 dne po cílené léčbě na klostridiovou kolitidu. Ve více jak polovině případů byl použit metronidazol. V 5 případech byl podáván fidaxomicin s dobrou tolerancí. Ve 3 případech došlo k selhání terapie po metronidazolu. K rekurenci po nedokončené léčbě došlo v jednom případě. V 86 % případů se jednalo o klostridiovou kolitidu spojenou se zdravotní péčí. Více atak kolitidy bylo zaznamenáno u čtyř dětí (2krát malignita, 1krát nespecifický střevní zánět, 1krát syndrom krátkého střeva). Závěr: Průběh klostridiové kolitidy je obecně v pediatrické populaci mírný, bez rizikového faktoru je vzácná. Pediatričtí pacienti dobře odpovídají na léčbu metronidazolem. Fidaxomicin byl úspěšně tolerován ve všech případech. U vysoce rizikových skupin (imunosuprese, syndrom krátkého střeva, nespecifický střevní zánět) preferujeme primárně léčbu fidaxomicinem.

Aims: Clostridium difficile (C. difficile) plays a minor but important role in paediatrics. The aims of this study were to objectivise data, to show their significance in clinical practice, and to present our experience with the treatment of paediatric patients. Materials and methods: A retrospective study was conducted in patients (0–19 years of age) hospitalized for Clostridium difficile infection (CDI) in the Department of Paediatric Infectious Diseases, University Hospital in Brno between 2013 and 2017. Each patient was tested using a two-step diagnostic screening algorithm including immunochromatography and polymerase chain reaction assays. Results: Thirty-five patients with a median age of 10.3 years (range 1–17.5 years) were enrolled in the study. Almost 70% of patients were aged between 6 and 19 years. No risk factor was identified in one patient, 41.6% of cases were patients with malignancy or inflammatory bowel disease, and 2.5% of patients had short bowel syndrome. After targeted CDI treatment, the median time to resolution of diarrhoea was 2.5 days. Metronidazole was used in more than half of cases. Five patients received fidaxomicin, which was well tolerated. Metronidazole failed in three cases. Recurrence after incomplete treatment with metronidazole occurred in one patient. Health care-associated CDI was recorded in 86% of cases. Recurrent CDI was reported in four children (two with malignancy, one with inflammatory bowel dissease, and one with short bowel syndrome). Conclusions: The course of CDI is generally mild in the paediatric population. CDI without a risk factor is rare. Paediatric patients respond well to metronidazole. Fidaxomicin was well tolerated by all patients. We prefer the treatment with fidaxomicin in high-risk groups (immunocompromised condition, inflammatory bowel disease, and short bowel syndrome).

• Klíčová slova
• klostridiová kolitida,
• MeSH
• Clostridioides difficile MeSH
• dítě MeSH
• fidaxomicin terapeutické užití   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí MeSH
• klostridiové infekce * epidemiologie   mikrobiologie   terapie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• metronidazol terapeutické užití   MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průjem farmakoterapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• cefotaxim terapeutické užití   MeSH
• gentamiciny terapeutické užití   MeSH
• kojenec MeSH
• leukocytóza diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• pleurální výpotek MeSH
• Salmonella enteritidis MeSH
• salmonelóza * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• sepse etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH