BACKGROUND: Providing palliative care at the end of life (EOL) in intensive care units (ICUs) seems to be modified during the COVID-19 pandemic with potential burden of moral distress to health care providers (HCPs). We seek to assess the practice of EOL care during the COVID-19 pandemic in ICUs in the Czech Republic focusing on the level of moral distress and its possible modifiable factors. METHODS: Between 16 June 2021 and 16 September 2021, a national, cross-sectional study in intensive care units (ICUs) in Czech Republic was performed. All physicians and nurses working in ICUs during the COVID-19 pandemic were included in the study. For questionnaire development ACADEMY and CHERRIES guide and checklist were used. A multivariate logistic regression model was used to analyse possible modifiable factors of moral distress. RESULTS: In total, 313 HCPs (14.5% out of all HCPs who opened the questionnaire) fully completed the survey. Results showed that 51.8% (n = 162) of respondents were exposed to moral distress during the COVID-19 pandemic. 63.1% (n = 113) of nurses and 71.6% of (n = 96) physicians had experience with the perception of inappropriate care. If inappropriate care was perceived, a higher chance for the occurrence of moral distress for HCPs (OR, 1.854; CI, 1.057-3.252; p = 0.0312) was found. When patients died with dignity, the chance for moral distress was lower (OR, 0.235; CI, 0.128-0.430; p < 0.001). The three most often reported differences in palliative care practice during pandemic were health system congestion, personnel factors, and characteristics of COVID-19 infection. CONCLUSIONS: HCPs working at ICUs experienced significant moral distress during the COVID-19 pandemic in the Czech Republic. The major sources were perceiving inappropriate care and dying of patients without dignity. Improvement of the decision-making process and communication at the end of life could lead to a better ethical and safety climate. TRIAL REGISTRATION: NCT04910243 .

• MeSH
• COVID-19 * epidemiologie   MeSH
• jednotky intenzivní péče MeSH
• lidé MeSH
• mravy MeSH
• paliativní péče * MeSH
• pandemie MeSH
• postoj zdravotnického personálu MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• smrt MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinická studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl studie: Paliativní péče v závěru života je nezbytnou součástí komplexního přístupu k pacientům na jednotkách intenzivní péče (ICU, Intensive Care Unit). Cílem průzkumu bylo identifikovat subjektivní popis a praxi péče v závěru života na ICU v České republice. Typ studie: průřezová, dotazníková studie Materiál a metodika: Respondenty byli zdravotničtí pracovníci (lékař, sestra) s profesní praxí na ICU během pandemie COVID-19 (Coronavirus Disease 2019). Elektronický dotazník (40 položek) byl distribuován prostřednictvím odborných společností ČR zdravotníkům, kteří byli přímo zapojeni do péče o pacienty s COVIDEM-19. Vyhodnocení dat bylo provedeno pomocí deskriptivní statistické analýzy. Výsledky: Analyzováno bylo 313 vyplněných dotazníků. Respondenti uvedli až 15 různých pojmů pro označení péče v závěru života, nejčastěji byl uveden pojem paliativní péče (75,1 %, n = 235). U podpůrné terapie byla nejčastěji uvedena úprava dle potřeb pacienta, a to zejména navýšení sedativ. Naopak paušálně bylo uvedeno vysazení nejčastěji parenterální (35,8 %, n = 112) a enterální (17,3 %, n = 54) výživy. V rámci managementu orgánové podpory bylo uvedeno ukončení eliminačních metod (69,7 %, n = 218) a katecholaminů (60,4 %, n = 189). Nejméně se ukončovala umělá plicní ventilace (24,6 %, n = 77), zajištění dýchacích cest endotracheální kanylou (11,5 %,n = 36) a tracheostomickou kanylou (2,9 %, n = 9). Další vzdělávání v paliativní péči by uvítala většina dotazovaných. Závěr: Paliativní péče v závěru života je zásadním tématem nejen během pandemie COVID-19. Používaná terminologie v ČR i samotná praxe se mohou významně lišit. Pro vzdělávání a výzkum vedoucí ke sjednocení postupů na ICU je tak stále významný prostor.

Study goal: Palliative care is an essential part of a complex approach to patients in the intensive care unit (ICU). This study aimed to describe palliative care practice in ICU in the Czech Republic. Study type: a cross-sectional, questionnaire study Material and methods: The inclusion criteria for study participation were nurses or physicians taking care of patients in the ICU for patients with Coronavirus Disease 2019 (COVID-19). The participants could participate by filling out the electronic survey with 40 questions. The questionnaire was evaluated by descriptive statistical analysis. Results: 313 questionnaires were analyzed. Participants reported up to 15 different terms for end-of-life care, the most often being palliative care (75.1%, n=235). The supportive care, especially sedatives, was most frequently adjusted according to the patient’s needs. On the other hand, as a standard approach, the parenteral (35.8%, n=112) and enteral (17.3%, n=54) nutrition were most often withdrawn. Regarding organ support, renal replacement therapy (69.7%, n=218) and vasopressors (60.4%, n=189) were often withdrawn. The most rarely withdrawn organ support was artificial ventilation (24.6%, n=77), endotracheal intubation (11.5%,n=36), and tracheostomy cannula (2.9%, n=9). The majority of respondents would appreciate further education in palliative care. Conclusion: Palliative care is an essential theme not only in the COVID-19 pandemic. The palliative care terminology and practice used in the Czech Republic are heterogeneous. There is a space for further research and education in palliative care.

• Klíčová slova
• studie PEOpLE-C19,
• MeSH
• COVID-19 MeSH
• dospělí MeSH
• jednotky intenzivní péče * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče * MeSH
• pandemie MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• terminologie jako téma MeSH
• zdravotničtí pracovníci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: V rámci vzdělávacího programu specializačního vzdělávání v oboru anesteziologie a intenzivní medicína je nově nutné úspěšné absolvování kurzu Simulace kritických stavů. Cílem projektu bylo zaprvé zhodnotit porovnání sebehodnocení participantů před a po simulacích, zadruhé, jak budou simulace s vysokou mírou věrnosti mladými lékaři vnímány a zda budou mít vliv na jejich další zájem o pokračování v simulačním tréninku. Typ studie: Observační, dotazníkové šetření (survey). Typ pracoviště: Klinika anesteziologie univerzitní nemocnice. Materiál a metoda: Cílovou skupinou byli lékaři před absolvováním základního kmene. Každý prošel dvěma simulace mi s vysokou mírou věrnosti. Scénáře se týkaly akutních anesteziologických stavů – obtížného zajištění dýchacích cest a komplikací regionální anestezie. Simulace probíhaly na operačním sále s kompletním vybavením, vždy se zapojením anesteziologické sestry. Během situace jsme sledovali počínání lékaře, sestry a jejich spolupráci. Po ukončení simulace byla účastníkům poskytnuta zpětná vazba formou strukturovaného debriefingu. Pro studijní účely lékaři vyplnili dotazník před a po absolvování simulací. Otázky v dotazníku byly cílené jak na sebeevaluaci lékaře, tak na zhodnocení kurzu. Výsledky byly zpracovány metodami deskriptivní statistiky. Výsledky: Do simulací se zapojilo všech 14 lékařů kliniky v předkmenové přípravě. Všichni lékaři po simulacích projevili zájem o jejich častější nácvik, 93 % lékařů pak tyto scénáře motivují k dalšímu prohlubování teoretických znalostí. Všichni dotazovaní mají zájem absolvovat další simulace. Závěr: I přes malý studijní soubor ze šetření vyplývá, že tento koncept výuky je velice dobře přijímán, simulace motivují k prohlubování teoretických znalostí a praktických dovedností. Z tohoto pohledu mají simulace v postgraduálním vzdělá vání lékařů své opodstatnění a jejich implementace může přispět ke zvýšení erudice v našem oboru.

Objective: Successful completion of a simulation course on critical states has recently become required in Anaesthesiology and Intensive Care Board Certification process. Firstly, the objectives of this study were to compare data from self-assessment questionnaires answered by the participants before and after completing high-fidelity simulations and, secondly, to evaluate the perception of these simulations by young trainees and whether they will have an effect on their interest in continuing such a training. Design of the study: Observational; Survey research. Setting of the study: Department of Anesthesiology at University Hospital. Materials and methods: The target group were trainees enrolled in the residency training program at our department. Each of them completed two high-fidelity simulation sessions. The clinical scenarios focused on emergencies in anesthesiology i.e. difficult airway management and complications of regional anaesthesia. The simulations were held in an actual operat ing theatre with complete equipment and participating nurse anaesthetists at all times. Overall performance and skills of each trainee and the nurse were assessed, including their level of cooperation. A structured debriefing providing feedback to the participants was held following each simulation. For study purposes, each trainee answered two questionnaires (one preceding the first simulation and the other following the second). The questions aimed at self-assessment and evaluation of the course as such. Methods of descriptive statistics processed the results. Results: All of 14 residents enrolled in postgraduate training at our institution had participated in the study. Each of them expressed interest in increasing the frequency of training sessions following the simulations; 13 (93 %) felt motivated to gain new theoretical knowledge. All participants were interested in completing additional simulations. Conclusion: Despite the relatively small study population, the survey demonstrated this education concept very well accept ed. Simulations instigate trainees to deepen their theoretical knowledge and practical skills. From this perspective, medical simulations do have their place in postgraduate training, and their implementation could have a share in increasing erudition in our field.

• MeSH
• lidé MeSH
• odborná způsobilost * MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• simulace přesné reality pro potřeby výcviku * MeSH
• studium lékařství specializační postgraduální MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH