Cílem článku je vymezit pojem „pociťovaný smysl“, který do psychologie a psychoterapie zavedl E. T. Gendlin, tak aby se objasnil jeho vztah k tělesným počitkům a jeho odlišnost od emocí. Gendlinova vlastní definice, podle níž je pociťovaný smysl pojmově vágním tělesným pocitem s implicitním významem, je pro tento úkol příliš obecná. Gendlinova definice je v článku upřesněna poukazem jednak na různé vrstvy vědomí tělesných pocitů, jednak na rozdíl mezi tělesnou přípravou k jednání a motivací k jednání. Podle upřesněné definice je pociťovaný smysl vědomím připravenosti k jednání nesené konfigurací tělesných počitků. Proti emocím se liší tím, že jednání, na které připravuje, není schopen sám motivovat. Článek též rozebírá intuici, která vedla Gendlina k založení vlastní psychoterapeutické techniky, a srovnává ji s psychoanalytickým pojetím propracování odporu během terapie.

The paper aims to define the concept of “felt sense”, introduced in psychology and psychotherapy by E. T. Gendlin, in order to clarify its relation to bodily sensations and its difference from emotions. Gendlin's own definition, according to which the felt sense is a conceptually vague bodily feeling with implicit meaning, is too general for this task. Gendlin's definition is specified by pointing out, first, the different layers of awareness of bodily feelings and, second, the difference between bodily readiness for action and motivation for action. According to the more precise definition, the felt sense is the awareness of readiness to act carried by the configuration of bodily sensations. The felt sense differs from emotions because it is not able to motivate the action for which it makes us ready. The article also discusses the intuition that led to the founding of Gendlin's psychotherapeutic technique and compares it with the psychoanalytic concept of working through resistance during therapy.

• Klíčová slova
• Focusing - využívání tělesných pocitů k překonání nevědomých blokací prožívání,
• MeSH
• chování MeSH
• emoce MeSH
• emoční regulace MeSH
• interocepce MeSH
• lidé MeSH
• nevědomí (psychologie) MeSH
• percepce MeSH
• psychoanalytická teorie MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

The paper explores the transformation of phenomenological inquiry which took place in the early Merleau-Ponty, and shows what role the lived human body plays in it. The position of Merleau-Ponty not only brings new items of knowledge on the functioning of human body but it also shows what are the starting points of different types of investigations of the body. In an effort to grasp the particular activity of body, Merleau-Ponty suspends the presumption of atomic data, which does not explain the emergence of consciousness of the object perceived. At the same time, he denies the philosophy of consciousness, which is not able to conceptually discern the human body from other objects in the world. Merleau-Ponty’s main objection against Husserl’s conception of phenomenology consists in the principal opacity of the human body. The activity of the lived body in perceiving and projecting life space are not given to the inquiring consciousness as an object of consciousness, and so every investigation of corporeity is in danger of distorting its subject by applying its own categories. Merleau-Ponty does not try to evade this danger by invoking the certainty of mathematics, as the natural sciences do, or by reducing the object to its evident core, as Husserl suggests. In this paper, I shall show a new model of understanding hidden beneath the acceptance of the opacity of the human body for consciousness, and a new way of phenomenological inquiry in which the difference between the healthy and the sick body plays the central role.

• Klíčová slova
• fenomenologie, diference, rozumění, evidence,
• MeSH
• behaviorální vědy MeSH
• behaviorismus MeSH
• chování a mechanismy chování * MeSH
• hermeneutika MeSH
• lidé MeSH
• lidské tělo * MeSH
• nemoc MeSH
• patologie MeSH
• vědomí * MeSH
• zdraví MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH