Úvod: Dlouhodobé následky akutního covidu-19 jsou poněkud přehlíženou realitou post-pandemického období nejen v EU. Stále neexistuje celosvětově akceptovaná terminologie ani jednotná definice. Epidemiologická data jsou velmi různorodá. Nemáme dostupné diagnostické biomarkery a dosud neexistuje efektivní farmakoterapie. Hlavním cílem práce je detailněji popsat nemocné, u kterých se po propuštění z hospitalizace následně vyvinul post-covid a popsat jeho klinickou podobu. V rámci ČR jde o první takto rozsáhlý projekt. Materiál a metodika: Retrospektivní studie všech pacientů hospitalizovaných pro akutní covid-19 ve velké univerzitní nemocnici spádově pokrývající region milion osob. Do studie byli zařazeni dospělí pacienti s první hospitalizací pro covid-19 nezávisle na věku, pohlaví či komorbiditách. U všech hospitalizovaných byly retrospektivně zjištěny a poté manuálně z elektronické dokumentace validovány parametry týkající se symptomů, laboratorních testů, terapie a výsledků hospitalizace. Následně byla systematicky získána data o všech nemocných, kteří kdykoliv po opuštění nemocnice navštívili ambulantní centrum postcovidové péče. Forma postcovidového postižení byla následně u každého z nich popsána. Výsledky: V pandemickém období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2022 bylo hospitalizováno pro akutní covid-19 celkem 4 001 pacientů. Ve 3 880 případech (53 % mužů, 54 % nekuřáků, průměrného věku 64 let s BMI 28) šlo o první hospitalizaci v důsledku akutního covidu-19. V nemocnici zemřelo 579 (14,9 % poprvé přijatých) osob a 3 301 (85,1 %) nemocných bylo propuštěno domů či do zařízení zdravotně-sociální péče. U 267 z nich (8,1 % propuštěných) došlo po více jak 3 měsících k diagnóze postcovidového postižení. Rizikové faktory pro rozvoj post-covidu zahrnovaly mužské pohlaví, nekuřáky, vyšší BMI, průduškové astma, imunosupresivní status a těžší stav (JIP) při hospitalizaci. Post-covidové postižení trvalo minimálně 6 měsíců, u 10 pacientů >24 měsíců. Dominantní postižení post-covidem bylo respirační (u 55 % osob). Mimoplicní projevy udávalo 42 % a chronickou únavu 38 % pacientů s projevy post-covidu. Neurologické změny pozorovalo 22 % post-covid nemocných. Nadto 29 % nemocných mělo objektivně poškozené plíce i přesto, že byli asymptomatičtí. Pacienti hospitalizovaní pro akutní covid-19 v omikronové fázi pandemie měli nižší pravděpodobnost přítomnosti post-covidu a menší riziko mimoplicní symptomatologie, pokud se u nich post-covid objevil. Závěr: Post-covid postižení se vyvinulo u 8 % pacientů propuštěných z nemocnice po akutním covidu-19. Rizikem pro post-covid bylo mužské biologické pohlaví, nadváha, nekouření, astma, imunosuprese a závažnější průběh akutní fáze covidu-19. U menší části nemocných trvají obtíže i déle než 24 měsíců. Osoby s hospitalizací během omikronového období jsou postiženi post-covidem méně často.
x
- MeSH
- antivirové látky farmakologie terapeutické užití MeSH
- heparin nízkomolekulární farmakologie terapeutické užití MeSH
- hormony kůry nadledvin farmakologie terapeutické užití MeSH
- hospitalizace * MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- mortalita MeSH
- postakutní syndrom COVID-19 * epidemiologie etiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- postakutní syndrom COVID-19 * diagnóza patologie terapie MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- prospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
We stratified post-COVID patients into four newly established clinical groups based on the presence or absence of at least one subjective respiratory symptom and at least one objective sign of pulmonary involvement. Nearly half of outpatients and one third of hospitalized post-COVID patients had objective signs of pulmonary involvement without accompanying subjective respiratory symptoms three months after diagnosis.
- MeSH
- COVID-19 * komplikace epidemiologie patologie MeSH
- hospitalizace MeSH
- lidé MeSH
- plíce patofyziologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Drug-induced cardiotoxicity is a serious problem associated with the administration of many drugs. MicroRNAs (miRNAs) have been reported to be affected by drugs and other xenobiotics, and the potential of miRNAs as biomarkers and diagnostic tools has been considered. In recent years, an association of certain miRNAs with the cardiotoxicity of some drugs, namely anthracyclines, bevacizumab, cyclosporine A and isoprenaline, has already been found. This review article summarizes available information about the changes in miRNA levels induced by cardiotoxic drugs. Three aspects are discussed: the altered expression of miRNAs in the heart upon treatment with cardiotoxic drugs, circulating miRNAs as promising early biomarkers of cardiotoxicity, and the potential of miRNAs in the prevention and/or attenuation of drug-induced cardiotoxicity. The targeted changes in the level of certain miRNAs by antagomiRs and miRNA mimics are also described and evaluated. In addition, the cardioprotective mechanism of various natural compounds via their effect on miRNA levels are examined.
