Smoothie drinks are currently very popular drinks sold especially in fast food establishments. However, smoothies are a significant source of microorganisms. The aim of this study was to evaluate the microbiological quality of smoothies purchased in Eastern Bohemia. A higher prevalence of mesophilic aerobic bacteria (5.4-7.2 log CFU/mL), yeast (4.4-5.9 log CFU/mL) and coliform bacteria (3.1-6.0 log CFU/mL) was observed in vegetable smoothies, in which even the occurrence of enterococci (1.6-3.3 log CFU/mL) was observed. However, the occurrence of S. aureus, Salmonella spp. and Listeria spp. was not observed in any samples. Nevertheless, antimicrobial resistance was observed in 71.8% of the isolated strains. The highest level of resistance was found in isolates from smoothie drinks with predominantly vegetable contents (green smoothie drinks). Considerable resistance was observed in Gram-negative rods, especially to amoxicillin (82.2%) and amoxicillin with clavulanic acid (55.6%). Among enterococci, only one vancomycin-resistant strain was detected. The vast majority of isolated strains were able to form biofilms at a significant level, which increases the clinical importance of these microorganisms. The highest biofilm production was found in Pseudomonas aeruginosa, Kocuria kristinae and Klebsiella pneumoniae. Overall, significant biofilm production was also noted among isolates of Candida spp.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
The purpose of this study was to test the in vitro effects of ampicillin, ciprofloxacin, clindamycin, erythromycin, gentamicin, and tetracycline on planktonic cells of Arcobacter-like microorganisms and on their biofilm formation ability. The minimum inhibitory concentrations (MICs) were determined by the microdilution method. Further, biofilm formation ability in the presence of various concentrations of antibiotics was evaluated by a modified Christensen method. Most of the 60 strains exhibited high susceptibility to gentamicin (98.3%), ciprofloxacin (95.0%), and erythromycin (100.0%). High level of resistance was observed to clindamycin and tetracycline with MIC50 and MIC90 in range of 4-32 mg/L and 32-128 mg/L, respectively. Combined resistance to both clindamycin and tetracycline was found in 38.3% of tested strains. In general, higher biofilm formation was observed especially at lower concentrations of antibiotics (0.13-2 mg/L). However, a significant decrease in biofilm formation ability of Pseudarcobacter defluvii LMG 25694 was exhibited with ampicillin and clindamycin at concentrations above 32 or 8 mg/L, respectively. Biofilm formation represents a potential danger of infection and also a risk to human health, in particular due to antimicrobial-resistant strains and the ability to form a biofilm structure at a concentration that is approximately the MIC determined for planktonic cells.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- potravinářská mikrobiologie * MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- potravinářská mikrobiologie MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- MeSH
- Arcobacter * MeSH
- biofilmy * MeSH
- MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- kontaminace potravin * MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- potravinářská mikrobiologie MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
Cíl práce: Účelem této studie bylo detekování biofilmu patogenních mikroorganismů vyskytujících se v potravinářském průmyslu a porovnání jeho tvorby při různých kultivačních podmínkách. Materiál a metody: Ke studii byly zvoleny následující mikroorganismy – Staphylococcus aureus, Listeria innocua, Listeria ivanovii, Cronobacter sakazakii, Cronobacter muyt-jensii, Arcobacter butzleri, Arcobacter cryaerophilus, Campylobacter jejuni a Campylobacter coli. Pro detekci biofilmu vybraných mikroorganismů byla použita Christensenova metoda v mikrotitračních destičkách a metoda kultivace na kuponech z nerezové oceli. Výsledky: U všech sledovaných mikroorganismů byla potvrzena schopnost tvorby biofilmu, a to jak v mikrotitračních destičkách, tak na kuponech z nerezové oceli. Tvorba biofilmu byla ovlivněna jak kultivačním médiem, použitým materiálem a dobou kultivace, tak samotným mikroorganismem. Bylo prokázáno, že různé druhy a kmeny téhož rodu tvoří biofilm rozdílně. Rozdíl byl zjištěn i při porovnání sbírkových kultur a izolátů z prostředí. Některé bakterie tvořily biofilm ve větší míře na povrchu polyetylenových mikrotitračních destiček a na nerezových kuponech pak méně, nebo tomu bylo naopak. Některé patogeny byly schopny zvýšit denzitu planktonních buněk původní suspenze během 72 hodin až o 3 řády a zároveň vytvořit velké množství biofilmu. Závěry: Sledování tvorby biofilmu obávaných patogenů je velice důležité, a to nejen v potravinářském průmyslu. Podle získaných výsledků je zřejmé, že se bakteriální biofilmy formují již po relativně krátkém čase (v našem případě 24 hodin). Vzhledem ke struktuře těchto biofilmů je jejich likvidace velice náročná, je tedy žádoucí předcházet samotnému vzniku biofilmu. Klíčová slova: nerezová ocel – biofilm – patogeny – planktonní buňky – mikrotitrační destička
Objective: Detection of biofilm formation by microbial pathogens relevant to the food industry and comparison of biofilm formation under different conditions of culture. Material and methods: The following microorganisms were selected for the study: Staphylococcus aureus, Listeria innocua, Listeria ivanovii, Cronobacter sakazakii, Cronobacter muytjensii, Arcobacter butzleri, Arcobacter cryaerophilus, Campylobacter jejuni, and Campylobacter coli. To detect biofilm formation the microtiter plate assay, as described by Christensen and culture on stainless steel coupons were used. Results: The biofilm forming capacity was confirmed in all microorganisms tested, both on the microtiter plates and stainless steel coupons. Biofilm formation was influenced by the culture medium, material used, and culture duration as well as by the test microorganism. It was found that different species and strains of the same genus differ in biofilm formation. Differences were also found between the collection strains and isolates from the environment. Some bacteria tended to form biofilm more readily on the surface of the polyethylene microtiter plates and less readily on stainless steel coupons while others appeared to have an opposite tendency. Some pathogens were able to increase the planktonic cell density in the initial suspension even by three orders of magnitude within 72 hours while producing plenty of biofilm. Conclusions: The study of biofilm formation by high risk pathogens is of utmost importance, not only to the food industry. From the obtained results, it is evident that bacterial biofilms form rapidly (within 24 hours in the present study). Due to their architecture, these biofilms are difficult to eradi-cate, and therefore, it is crucial to prevent biofilm formation. Keywords: stainless steel – biofilm – pathogens – planktonic cells – microtiter plate
- Klíčová slova
- planktonní buňky, mikrotitrační destička,
- MeSH
- Arcobacter fyziologie růst a vývoj MeSH
- bakteriální adheze MeSH
- biofilmy * růst a vývoj MeSH
- Campylobacter coli fyziologie růst a vývoj MeSH
- Campylobacter jejuni fyziologie růst a vývoj MeSH
- časové faktory MeSH
- Cronobacter sakazakii fyziologie růst a vývoj MeSH
- Cronobacter fyziologie růst a vývoj MeSH
- kultivační techniky metody statistika a číselné údaje MeSH
- Listeria fyziologie růst a vývoj MeSH
- nerezavějící ocel * MeSH
- potravinářská mikrobiologie * MeSH
- potravinářský průmysl MeSH
- povrchové vlastnosti MeSH
- Staphylococcus aureus fyziologie růst a vývoj MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
