Studijní texty
1. vyd. 54 s. : il. ; 21 cm
Ankylozující spondylitida je chronické zánětlivé onemocnění pohybového aparátu doprovázené u mnoha pacientů přidruženými komplikacemi (např. iridocyklitida, plicní fibróza, neurologické útlakové syndromy atd.). Cílem naší studie bylo zjistit ventilační funkce a funkční stav kardiálního autonomního nervového systému u skupiny osob s tímto onemocněním. Bylo vyšetřeno 22 osob s ankylozující spondylitidou, průměrného věku 52,4 let (14 mužů a 8 žen). Kontrolní skupina obsahovala 30 osob zdravých, průměrného věku 51,0 let (13 mužů a 17 žen). Ventilační funkce byly vyšetřovány spirometrem ZAN 100 Hundy USB. Aktivita kardiálního autonomního nervového systému byla hodnocena metodou spektrální analýzy variability srdeční frekvence. Byla zjištěna významně nižší aktivita autonomního nervového systému u skupiny osob s ankylozující spondylitidou oproti kontrolní skupině zdravých osob. Dále byla zjištěna snížená hodnota VC pod hladinu normy u 4 osob a snížené hodnoty FEV1 a PEF pod hladinu normy u jiných 5 osob s AS.
Dýchání je základní vitální funkce nezbytná pro život. Poruchy dýchání provázejí nejen onemocnění dýchacího systému, ale také některá neurologická onemocnění. U takto nemocných je důležitá včasná diagnostika poruch dýchání. Tyto poruchy mohou být provázeny oslabením inspiračních i exspiračních svalů, změnou dechových pohybů, dušností, limitací pohybové aktivity a tím také omezením denních činností. Pokud nejsou tyto poruchy včas diagnostikovány, může docházet k akutní nebo chronické respirační insuficienci. Cílem tohoto článku je podat informace o možných poruchách dýchání u onemocnění spojených s postižením centrálního a periferního nervového systému a u svalových onemocnění.
Plicní rehabilitace je nejen součástí komprehenzivní rehabilitace, ale také i komplexní péče u nemocných s onemocněním dýchacího systému a u nemocných, jejichž primární onemocnění s sebou přináší poruchy dýchání. Mezi tato onemocnění patří také neurologická onemocnění. U takto nemocných by měla být plicní rehabilitace součástí léčby nemocných hospitalizovaných v nemocnici, ale i u nemocných v ambulantní péči a při lázeňské léčbě. Cílem plicní rehabilitace je snížení symptomů, zabránit ztrátě výkonnosti, zlepšení denních aktivit, kvality života a pomoci nemocnému vyrovnat se s jeho nemocí. Dechová rehabilitace zahrnuje dechová cvičení a dechovou gymnastiku, respirační fyzioterapii, měkké a mobilizační techniky, fyzický trénink, edukaci o nemoci, výživě, psychologickou a sociální podporu. Aktivní techniky používané v respirační fyzioterapii jsou cíleny ke snížení bronchiální obstrukce, zlepšení průchodnosti dýchacích cest a také pomáhají kontrolovat záněty v dýchacích cestách. Instrumentální techniky využívají různých typů nádechových a výdechových pomůcek. Využívají se k obnovení dýchacích pohybů, zlepšení mobility hrudníku, usnadnění expektorace a aktivaci inspiračních a exspiračních svalů. Plicní rehabilitace by měla být vytvářena vždy individuálně pro jednotlivé nemocné a měla by vést ke zlepšení celkového zdravotního a psychického stavu nemocných. Cílem tohoto článku je podat informace o jednotlivých technikách plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie při poruchách dýchání u neurologicky nemocných.
