Nejčastějším subtypem ovariálních nádorů je epiteliální high grade serózní karcinom. Již několik desítek let je základem jeho léčby optimální cytoredukční výkon v kombinaci s chemoterapií na bázi platiny. Vzhledem k faktu, že zhruba 70 % pacientek relabuje v prvních 3 letech po indukční terapii, hledají se strategie jak prodloužit dobu do další progrese nemoci. Udržovací terapie cílenými léky (PARP inhibitory a antiangiogenní terapie) představuje efektivní variantu, která umožnuje prodloužit dobu do progrese nemoci, dle studií zlepšuje i celkové prežití pacientek a pomáhá oddálit toxicitu navozenou chemoterapií. Léčba rekurentního ovariálního karcinomu je trvalou léčebnou výzvou a hledají se nové terapeutické přístupy (imunoterapie, protilátkové lékové konjugáty, inhibitory FRa a další), které by zlepšily špatnou prognózu těchto pacientek.

The most common subtype of ovarian cancer is high grade epithelial serous carcinoma. For several decades, the standard of care has been optimal cytoreductive surgery in combination with platinum-based chemotherapy. Due to the fact that roughly 70% of patients relapse in the first 3 years after induction chemotherapy, strategies are being sought to extend the time until further progression of the disease. Maintenance therapy with targeted drugs (PARP inhibitors and antiangiogenesis inhibitors) is an effective option that makes it possible to extend the time until the disease progresses, it also improves the overall survival and helps to delay the toxicity induced by chemotherapy. The treatment of recurrent ovarian cancer is a therapeutic challenge and new therapeutic approaches (immunotherapy, antibody drug conjugates, FRa inhibitors and others) are being sought to improve the poor prognosis of these patients.

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory vaječníků * farmakoterapie   MeSH
• PARP inhibitory farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové léčby MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východiska: Použití nivolumabu v léčbě metastatického melanomu se v uplynulých letech stalo terapeutickým standardem. I přes jeho nepopiratelnou účinnost se však mohou objevit nežádoucí reakce, vč. akutního poškození jater. Hepatotoxicita způsobená nivolumabem je obvykle popisována jako zvýšení hladin jaterních enzymů s příznaky či bez příznaků. Informace o histopatologických projevech této toxicity existují v omezené míře. Případ: Uvádíme případ 38leté ženy s metastazujícím maligním melanomem, u které došlo k poškození jater po jedné dávce nivolumabu. Jelikož žádné vyšetření v podobě biochemie, virologie, autoprotilátek ani zobrazovacích metod neodhalilo příčinu jaterního selhávání, byla provedena jaterní biopsie. Histopatologické vyšetření prokázalo edém v portálních polích a smíšený zánět sestávající z eozinofilních a neutrofilních granulocytů. Hlavním nálezem byla prominentní, převážně intracelulární cholestáza. Závěr: Podle našich znalostí nebyl tento typ jaterního postižení v souvislosti s léčbou nivolumabem dosud popsán. Tento typ jaterního poškození může být spojován s vyšší rezistencí na léčbu kortikosteroidy, s nutností agresivnějšího přístupu či s použitím dalších imunosupresiv, jako např. mykofenolátu mofetil. Tento případ dále upozorňuje na potřebnou obezřetnost, ale i nutnost dobré informovanosti o možných nežádoucích účincích souvisejících s imunoterapií, které, ač nemusejí být časté, mohou být potenciálně život ohrožující.

Background: The use of nivolumab in the treatment of metastatic melanoma has become well established during past years. Despite its undeniable efficacy, immune-related side effects may occur, including acute liver injury. Liver toxicity caused by nivolumab is usually observed as liver enzyme elevation with mild or no symptoms; further, there is limited information regarding any histopathological findings. Case: We report a case of a 38-year-old woman with metastatic melanoma who developed unusual nivolumab-induced hepatic injury after a single dose of nivolumab. A liver biopsy was performed to assess the aetiology of hepatic lesions as no other analysis concerning biochemistry, virology, autoantibodies, nor imaging studies revealed any pathology. The histopathological analysis showed an oedema in the portal fields and mixed inflammation consisting of eosinophilic and neutrophilic granulocytes. The major finding was a prominent, predominantly intracellular, cholestasis. Conclusion: To our knowledge, no such histopathological pattern of liver injury has been described in relation to nivolumab therapy elsewhere. This type of liver injury shows higher resistance to corticosteroids, which may warrant upfront high-dose corticotherapy combined with other immunosuppressive agents, including mycophenolate mofetil. This case highlights a necessary awareness regarding immunotherapy-related adverse events, which could be severe and potentially life-threatening.

• MeSH
• autoimunita MeSH
• dospělí MeSH
• hepatitida etiologie   MeSH
• lékové postižení jater * diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• melanom farmakoterapie   MeSH
• metastázy nádorů farmakoterapie   MeSH
• nivolumab * škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• protinádorové látky škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH