Maximal-effort upfront or interval debulking surgery is the recommended approach for advanced-stage ovarian cancer. The role of diagnostic imaging is to provide a systematic and structured report on tumour dissemination with emphasis on key sites for resectability. Imaging methods, such as pelvic and abdominal ultrasound, contrast-enhanced computed tomography, whole-body diffusion-weighted magnetic resonance imaging and positron emission tomography, yield high diagnostic performance for diagnosing bulky disease, but they are less accurate for depicting small-volume carcinomatosis, which may lead to unnecessary explorative laparotomies. Diagnostic laparoscopy, on the other hand, may directly visualize intraperitoneal involvement but has limitations in detecting tumours beyond the gastrosplenic ligament, in the lesser sac, mesenteric root or in the retroperitoneum. Laparoscopy has its place in combination with imaging in cases where ima-ging results regarding resectability are unclear. Different imaging models predicting tumour resectability have been developed as an adjunctional objective tool. Incorporating results from tumour quantitative analyses (e.g., radiomics), preoperative biopsies and biomarkers into predictive models may allow for more precise selection of patients eligible for extensive surgery. This review will discuss the ability of imaging and laparoscopy to predict non-resectable disease in patients with advanced ovarian cancer.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
We report a rare case of primary nodal, poorly differentiated endometrioid carcinoma associated with Lynch syndrome. A 29-year-old female patient was referred by her general gynecologist for further imaging with suspected right-sided ovarian endometrioid cyst. Ultrasound examination by an expert gynecological sonographer at tertiary center revealed unremarkable findings in the abdomen and pelvis apart from three iliac lymph nodes showing signs of malignant infiltration in the right obturator fossa and two lesions in the 4b segment of the liver. During the same appointment ultrasound guided tru-cut biopsy was performed to differentiate hematological malignancy from carcinomatous lymph node infiltration. Based on the histological findings of endometrioid carcinoma from lymph node biopsy, primary debulking surgery including hysterectomy and salpingo-oophorectomy was performed. Endometrioid carcinoma was confirmed only in the three lymph nodes suspected on the expert scan and primary nodal origin of endometroid carcinoma developed from ectopic Müllerian tissue was considered. As a part of the pathological examination immunohistochemistry analysis for mismatch repair protein (MMR) expression was done. The findings of deficient mismatch repair proteins (dMMR) led to additional genetic testing, which revealed deletion of the entire EPCAM gene up to exon 1-8 of the MSH2 gene. This was unexpected considering her insignificant family history of cancer. We discuss the diagnostic work-up for patients presenting with metastatic lymph node infiltration by cancer of unknown primary and possible reasons for malignant lymph node transformation associated with Lynch syndrome.
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
There are multiple classifications in imaging and surgery of endometriosis and in this article, we offer a review of the main evaluation systems. The International Deep Endometriosis Analysis group consensus is the leading document for ultrasound assessment, while magnetic resonance imaging is guided by the European Society for Urogenital Radiology recommendations on technical protocol. In surgery, the revised American Society for Reproductive Medicine classification is the oldest system, ideally combined with newer classifications, such as Enzian or Endometriosis Fertility Index. Recently, The World Endometriosis Research Foundation Endometriosis Phenome and Biobanking Harmonisation Project introduced detailed proforma for clinical and intraoperative findings. There is still no universal consensus, so the initial emphasis should be on the uniform reporting of the disease extent until research clarifies more the correlations between extent, symptoms and progression in order to develop a reliable staging system.Impact StatementWhat is already known on this subject? There have been several reviews of surgical classifications, comparing their scope and practical use, while in the imaging the attempts for literature review has been scarce.What do the results of this study add? This is the first up to date review offering detailed analysis of the main classification systems across the three main areas involved in endometriosis care - ultrasound, MRI and surgery. The mutual awareness of the radiological classifications for surgeons and vice versa is crucial in an efficient multidisciplinary communication and patient care. On these comparisons we were able to demonstrate the lack of consensus in description of the extent of the disease and even further lack of prognostic features (with the exemption of one surgical system).What are the implications of these findings for clinical practice and/or further research? Future attempts of scientific societies should focus on defining uniform nomenclature for extent description. In the second step the staging classification should encompass prognostic value (risk of disease and symptoms recurrence).
- MeSH
- endometrióza klasifikace MeSH
- gynekologické chirurgické výkony * MeSH
- gynekologie normy MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie * MeSH
- společnosti lékařské MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- ultrasonografie * MeSH
- určení symptomu metody normy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
This is a case report of a rare finding of an extragonadal yolk sac tumor in a 37-year-old patient who presented with shortness of breath and abdominal bloating. During imaging and staging surgery, the findings were strongly suggestive of an extragonadal advanced tumor presenting with peritoneal dissemination, predominantly affecting omentum, with no clear primary origin. Histology revealed an extragonadal yolk sac tumor in a pure form outside the ovaries. Lacking an obvious origin elsewhere, the tumor was highly suspected to have truly originated from the omentum. The patient underwent surgery and four cycles of chemotherapy consisting of cisplatin, etoposide, and bleomycin. One-year outpatient follow-up thereafter showed no relapse. We herein discuss a possible site of the tumor origin and its development, as well as diagnostic challenges and disease prognosis.
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl studie: Shrnutí současných poznatků a trendů v oblasti základní diagnostiky adenomyózy, endometroidních cyst a pánevních adhezí. Typ studie: Literární přehled. Název a sídlo pracoviště: Centrum pro komplexní léčbu endometriózy a Onkogynekologické centrum, Gynekologicko-porodnická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice Praha; Department of Gynaecology and Obstetrics, Burton Hospitals NHS, UK. Metodika: Systematický přehledový článek. Výsledky: Endometrióza je relativně běžné onemocnění, které často uniká včasné diagnóze, přestože sonografické známky adenomyózy, endometroidních cyst a pánevních adhezí lze jednoduše posoudit už při základním ultrazvukovém vyšetření. Endometroidní cysty jsou charakterizovány výskytem u premenopauzálních pacientek jako ovariální cysty s echogenním obsahem vzhledu mléčného skla, s jednou až čtyřmi lokularitami, bez přítomnosti cévně zásobených papilárních prominencí. Adenomyóza je charakterizovaná asymetrickým ztluštěním děložních stěn na podkladě špatně ohraničené léze v myometriu. Léze je nehomogenní echogenity, vzhledem k přítomnosti myometriálních cyst a hyperechogenních ostrůvků s typickými vějířovitými akustickými stíny a neporušeným uspořádáním radiálních cév probíhajících lézí kolmo na endometrium. V adenomyóze mohou být přítomny projekce hyperechogenního endometria vybíhající do vnitřní vrstvy myometria jako tenké linie či tzv. pučení doprovázené nepravidelnou či přerušovanou junkční zónou. Pánevní adheze mohou být detekovány na podkladě dynamického ultrazvukového vyšetření, na jejichž přítomnost poukazuje ztráta posunlivosti dělohy anebo ovarií proti okolním strukturám doprovázená bolestivostí. Další známkou přítomnosti adhezí je změna tvaru a uložení dělohy a ovarií. Závěr: Prvním krokem základního transvaginálního ultrazvukového vyšetření je zobrazení dělohy a ovarií, jejich pohyblivosti a bolestivosti během vyšetření. Znalost ultrazvukových charakteristických známek adenomyózy, endometroidních cyst a přítomnosti adhezí umožní včasnou diagnostiku endometriózy v rukou registrujícího gynekologa a odeslání pacietky na specializované pracoviště léčby endometriózy.
Objective: To summarise the current knowledge and trends in the basic ultrasound diagnosis of adenomyosis, endometroid cysts and pelvic adhesions. Design: Review article. Setting: Centre for diagnostics and treatment of endometriosis and Gynecologic Oncology Centre, Department of Obstetrics and Gynaecology, First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague, Department of Gynaecology and Obstetrics, Burton Hospitals NHS, United Kingdom. Methods: Literature review. Results: Endometriosis is a relatively common disease, which often escapes timely diagnosis, although sonographic features of adenomyosis, endometriomas and pelvic adhesions can be easily assessed on the basic ultrasound examination. Endometriomas are ovarian cysts in a premenopausal patient with ground glass echogenicity of the cyst fluid, one to four locules and no papilary projections with detectable blood flow. Adenomyosis is characterised by an asymmetrical thickening of the myometrium due to an ill-defined myometrial lesion with fan-shaped shadowing, non-uniform echogenicity with myometrial cysts, hyperechogenic islands, hyperechogenic subendometrial lines and buds with an irregular or interrupted junctional zone, and translesional vascularity containing vessels crossing the leasion perpendicular to the endometrium. Pelvic adhesions can be detected using dynamic aspect of ultrasound examination demonstrating negative sliding sign of the uterus and/or ovaries against surrounding tissue planes and site-specific tenderness. Distorted pelvic anatomy (the presence of uterine "question mark sign" and/or kissing ovaries') is another sign of adhesions. Conclusion: First step in basic transvaginal ultrasound is visualisation of the uterus and ovaries, assessment of their mobility and tenderness during examination. Knowledge of the characteristic ultrasound features of adenomyosis, endometriomas and adhesions enables timely diagnosis of endometriosis by the community gynecologist and prompt referral to the endometriosis centre.
Cíl studie: Shrnutí současných poznatků a trendů v oblasti diagnostiky hluboké endometriózy. Typ studie: Literární přehled. Název a sídlo pracoviště: Centrum pro komplexní léčbu endometriózy a Onkogynekologické centrum, Gynekologicko-porodnická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice Praha, Department of Gynaecology and Obstetrics, Burton Hospitals NHS, UK. Metodika: Systematický přehledový článek. Výsledky: Ložiska hluboké endometriózy (DE) v pánvi se dělí na postižení předního a zadního kompartmentu. V předním kompartmentu DE postihuje močový měchýř a močovody, v zadním kompartmentu nejčastěji sakrouterinní vazy, rektum, rektosigmoideum, sigmoideum a vzácně rektovaginální septum a zadní poševní klenbu. Extrapelvická endometrióza je vzácná a typicky se nachází v orálním úseku střeva (jejunum/ileum/apendix), v břišní stěně včetně pupku, v jizvách po spontánním porodu anebo po císařském řezu, v plicích a na bránici. Závěr: Ultrazvuková diagnostika pánevní DE má vysokou přesnost v rukou zkušeného sonografisty. Extrapelvická endometrióza je sporadické onemocnění a zobrazovací metody první volby záleží na lokalizaci, například využití magnetické rezonance u retroperitoneálního postižení (například nervus ischiadicus), počítačové tomografie nebo endoskopie při postižení hrudníku.
Objective: To summarise the current knowledge and trends in the diagnosis of deep endometriosis. Design: Review article. Setting: Centre for diagnostics and treatment of endometriosis and Gynecologic Oncology Centre, Department of Obstetrics and Gynaecology, First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague, Department of Gynaecology and Obstetrics, Burton Hospitals NHS, United Kingdom. Methods: Literature review. Results: Deep endometriosis (DE) in the pelvis is divided into lesions in the anterior and posterior compartment. In the anterior compartment DE infiltrates bladder and ureters, while in the posterior compartment it is mostly uterosacral ligaments, rectum, rectosigmoid and sigmoid colon and rarely rectovaginal septum and posterior fornix. Extrapelvic endometriosis is a rare disease typically located in the proximal bowel segments (jejunum/ileum/appendix), abdominal wall including umbilicus, scars after spontaneus delivery and/or after cesarian section, lungs and diaphragm. Conclusion: Ultrasound diagnosis of pelvic DE has a high accuracy in the hands of an experienced sonographer. Extrapelvic endometriosis is sporadic and imaging of choice depends on the location, such as use of magnetic resonance in retroperitoneal disease (sciatic nerve), computed tomography or endoscopy in thoracic lesions.
Cíl studie: Shrnutí současných poznatků a trendů v oblasti diagnostiky endometriózy. Typ studie: Literární přehled. Název a sídlo pracoviště: Centrum pro komplexní léčbu endometriózy a Onkogynekologické centrum, Gynekologicko-porodnická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice Praha; Department of Gynaecology and Obstetrics, Burton Hospitals NHS, UK. Metodika: Systematický přehledový článek. Výsledky: Diagnóza endometriózy v primární péči je stanovena na podkladě anamnézy, fyzikálního vyšetření a základního ultrazvukového vyšetření, které zobrazí přítomnost endometroidních cyst, adenomyózy a nepřímé známky srůstů. Použití krevních či močových biomarkerů se nedoporučuje. Pacientky s podezřením na přítomnost endometriózy by měly být odeslány do specializovaného centra léčby endometriózy, kde jsou k dispozici zkušení sonografisté anebo radiologové v rámci expertního ultrazvuku anebo magnetické rezonance a specializovaný chirurgický tým. Vysoká diagnostická přesnost obou zobrazovacích metod nepodporuje rutinní využití laparoskopie v diagnostice endometriózy, může však být zvažována k vyloučení povrchové anebo extrapelvické endometriózy u symptomatických pacientek s negativním nálezem při zobrazovacích metodách. Závěr: Během základního ultrazvukového vyšetření by ošetřující gynekolog měl být schopen zobrazit přítomnost endometroidních cyst, adenomyózy a nepřímé známky adhezí a na základě ultrazvukového nálezu anebo typických symptomů odeslat pacientku do centra pro léčbu endometriózy. Expertní ultrazvukové vyšetření pánevní endometriózy je obvykle dostupné ve specializovaných centrech léčby endometriózy. Vzhledem k vysoké diagnostické přesnosti ultrazvuku, jeho běžné dostupnosti v gynekologii, nižší ceně a absenci kontraindikací ve srovnání s magnetickou rezonancí je ultrazvuk metodou volby v zobrazení rozsáhlé pánevní endometriózy, zatímco magnetická rezonance je využívána jako metoda druhé volby v obtížných případech.
Objective: To summarise the current knowledge and trends in the diagnosis of endometriosis. Design: Review article. Setting: Centre for diagnostics and treatment of endometriosis and Gynecologic Oncology Centre, Department of Obstetrics and Gynaecology, First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague; Department of Gynaecology and Obstetrics, Burton Hospitals NHS, United Kingdom. Methods: Literature review. Results: Diagnosis of endometriosis in the primary care is based on patient‘s history, physical examination and basic ultrasound, which can demonstrate endometriomas, adenomyosis and indirect signs of adhesions. Use of blood and urine biomarkers is not recommended. Patients with suspected endometriosis should be referred to the specialized endometriosis centre where imaging experts in ultrasound and/or magnetic resonance, and experienced surgical team are available. High diagnostic accuracy of both imaging methods does not support routine use of laparoscopy in the diagnosis of the disease, but it may be considered eventually to exclude superficial and extrapelvic endometriosis in symptomatic patients with negative findings on imaging. Conclusion: Community gynecologists should be able to perform basic ultrasound to diagnose endometriomas, adenomyosis and signs of pelvic adhesions, leading to an appropriate referral of the patient to a specialized endometriosis centre. Expert ultrasound diagnosis of advanced endometriosis including detection of pelvic deep endometriosis is usually reserved for specialised endometriosis centres. Due to broad availability of ultrasound in gynecology, its lower cost and absence of known contraindications, ultrasound should be the diagnostic method of choice while magnetic resonance imaging should be used as a second stage test for difficult cases as a problem solving methods.
