Pozitivní zkušenost žen s péčí v mateřství souvisí s kvalitou péče a je stejně důležitá jako objektivně měřitelné perinatální výsledky. Spokojenost je koncept relativně široký s poměrně obtížnou operacionalizací. Nástroje pro její měření zahrnují nejčastěji proměnné týkající se struktury, procesu a výsledků. Změnu současné praxe k lepšímu podmiňuje přesná identifikace stávajících nedostatků v péči a hlavních determinant spokojenosti žen s péčí v mateřství. Cíl: Prostřednictvím literárního přehledu kontextuálně poukázat na identifikované významné determinanty spokojenosti žen. Metodika: Prostřednictvím PICo rámce byla formulována klinická otázka, podmiňující vyhledávání a definování kritérií pro zařazení článků. Otázka je zaměřena na determinanty související se spokojeností žen s péčí poskytovanou během mateřství. Populací jsou ženy žijící v podobném kulturním kontextu, se standardním průběhem těhotenství a s prožitou zkušeností. Uvedené pojmy byly transformovány do předmětových hesel a použity pro vyhledávání a následnou prezentaci v textu. Výsledky: Hodnocení kvality péče poskytované ženám v mateřství je nedílně spjato s konkrétní zkušeností ženy. Prožitek je podmíněn specifickými determinantami vztahujícími se k jednotlivým fázím mateřství a specifickými také pro různé sociodemografické skupiny žen a skupiny žen se zvýšenými nároky na péči. Existují ale i determinanty obecně platné pro všechny ženy bez rozdílu. Patří k nim kontinuální respektující péče, partnerská komunikace, naplnění osobních očekávání ženy, vysoká míra profesionality, podpora ze strany zdravotníků, zapojení ženy do rozhodování a respekt k její volbě. Závěr: Článek poskytuje přehled významných determinant spokojenosti žen s péčí, které byly zjištěny napříč různými zeměmi - zejména v evropském kontextu, ale i mimo něj. Zkušenosti žen z mateřství mohou významně ovlivnit život matky i dítěte. Je žádoucí, aby byly zkoumány a staly se standardním kritériem pro hodnocení kvality péče poskytované ženám v mateřství.
Women's positive experience of maternity care is related to the quality of care and is as important as objectively measurable perinatal outcomes. Satisfaction is a relatively broad concept with relatively difficult operationalisation. The tools for measuring it most often include variables related to structure, process, and outcomes. Improving current practice requires the accurate identification of existing care deficits and the main determinants of women's satisfaction with maternity care. Aim: To contextually highlight significant determinants of women's satisfaction that have been identified through a literary review. Methods: A clinical question was formulated through the PICo framework to determine the search and define inclusion criteria for articles. The question focused on determinants related to women's satisfaction with the care provided during motherhood. The population under consideration is women living in a similar cultural context, with a normal course of pregnancy, and lived experience. These concepts were transformed into subject headings used in the search and text presentation strategies. Results: The evaluation of the quality of care provided to women in maternity is inextricably linked to the specific experience of the woman. The experience is determined by specific factors related to the different phases of motherhood, as well as factors specific to different socio-demographic groups of women and groups of women with increased care demands. However, there are also determinants generally applicable to all women without distinction. These include continuous respectful care, communication with the partner, meeting the woman's personal expectations, a high level of professionalism, support from health professionals, the woman's involvement in decision-making, and respect for her choice. Conclusions: The paper provides an overview of the existing important determinants of women's satisfaction with the care, which have been identified across different countries - particularly in the European context and beyond. A woman's motherhood experience can significantly influence the lives of both mother and child. It is desirable that women's experiences are examined and become a standard criterion for assessing the quality of care provided to women during maternity.
Cílem předkládaného textu je kritická reflexe zahraničních výzkumů týkající se porodních plánů a jejich implementace v praxi. Pozornost je tak věnovaná dopadu užití porodních plánů na zkušenost ženy s porodem, ženou pociťovanou kontrolu během porodu, ale i na průběh porodu a zdravotní stav ženy a novorozence po porodu. Vedle kritické reflexe metodologických studií zkoumajících efektivitu porodních plánů jsou zde popsány i faktory, které mohou užití porodních plánů i jejich efektivitu v praxi ovlivnit. Konkrétně se jedná o postoje zdravotníků k porodním plánům a rozlišení mezi porodními plány nabízenými zdravotníky či institucí a porodními plány, se kterými přicházejí ženy z vlastní inciativy. Dále pak je pozornost věnována podobě porodních plánů, rodičkami v porodních plánech nejčastěji uváděným požadavkům, charakteristikám žen, které mohou ovlivnit podobu porodního plánu, a souvislosti mezi porodními plány a představami žen o průběhu porodu.
The aim of the presented paper is a critical reflection on foreign researches regarding birth plans and their implementation in practice. It focuses on the impact of the use of birth plans on the birth experience and a sense of control experienced by a woman during childbirth, but also on the impact of the use of birth plans on delivery outcomes from a medical point of view. Besides the critical reflection on methodological studies examining the effectiveness of birth plans, factors that may influence the use of birth plans and their effectiveness in practice are also described. Specifically, these comprise the attitudes of healthcare professionals towards the use of birth plans and the distinction between birth plans offered by healthcare professionals /institutions and those developed on the women’s own initiative. In addition, attention is paid to the form of birth plans, to the most common requests mentioned in women’s birth plans, to women’s characteristics that may affect the form of the birth plan, and to the relationship between birth plans and women’s visions of the birth process.
- Klíčová slova
- porodní plán,
- MeSH
- kooperační chování MeSH
- lidé MeSH
- pacientova přání ohledně budoucí terapie psychologie MeSH
- porod * psychologie MeSH
- těhotenství MeSH
- vedení porodu * psychologie MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- zapojení pacienta MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl výzkumu. Depresivní porucha je velmi rozšířenou duševní poruchou. PHQ-9 (Patient Health Questionnaire-9) je velmi často užívanou metodou pro screening depresivní poruchy pro klinické i výzkumné účely. Cílem studie bylo zhodnotit psychometrické vlastnosti českého překladu metody PHQ-9. Výzkumný soubor. Soubor tvořilo 1654 respondentů (66,6 % žen, 33,4 % mužů) oslovených prostřednictvím sociálních sítí v rámci širší studie zabývající se motivacemi k sexu. Statistické analýzy. Byla provedena konfirmační faktorová analýza k ověření, která z dříve uváděných faktorových struktur (jedno- a dvoufaktorové řešení) více odpovídá datům. Bylo provedeno testování invariance dvou verzí překladu metody PHQ-9. První verze byla přeložena výzkumným týmem, druhá je volně dostupná na stránkách společnosti Pfizer. Dále byla testována invariance pro pohlaví. Výsledky. Výsledky poukazují na dvoufakotorové řešení metody s pěti „somatickými“ položkami a čtyřmi „nesomatickými“ či „emočně- -kognitivními“ položkami. Testování invariance překladů metody umožnilo přijmout částečně invariantní model se dvěma položkami lišícími se mezi překlady z hlediska sycení faktoru depresivity. Zhodnocení invariance pro pohlaví u dvou verzí překladu umožňuje přijmout pro verzi DOMOV invariantní model pro muže a ženy a pro verzi Pfizer částečně invariantní model s jednou položkou způsobující neinvarianci. Doporučení z toho plynoucí jsou uvedena v diskuzi. Výsledky položkové analýzy poukazují na vhodnost položek pro škálu, rovněž hodnota vnitřní konzistence metody je uspokojivá. Korelace mezi PHQ-9 a BDI-II je konzistentní s výsledky metaanalytické studie. Metodu PHQ- 9 lze považovat za vhodný nástroj pro měření deprese u obecné populace. Limity. Další výzkum by se měl zaměřit na klinickou populaci.
Research objectives. Depression is a very common mental disorder. The Patient Health Questionnaire- 9 (PHQ-9) has been frequently used to assess depression in primary healthcare, as well as in research studies. The aim of this study was to assess the Czech version of the PHQ method. Sample and setting. The final study population included 1654 respondents (66,6 % of women and 33,4 % of men) addressed via social networks within a broader study on motivations for sex. Statistical analysis. The authors calculated the Confirmatory Factor Analysis to assess which of the previously hypothesized factor structures (one- or two-factor solutions) would best fit the data. The authors calculated the Multi Sample Analysis to assess measurement invariance across two translations of the method into Czech. First version was translated by the authors. The second version, which is available online is the Pfizer company translation. The authors further tested the data for gender invariance. Results. The two-factors model suggests the best fit with five ‘somatic’ items and four ‘nonsomatic’ or ‘affective’ items. The model was partially invariant across the two translations. Two items were responsible for non-invariance. The model for version DOMOV was invariant across gender. The model for version Pfizer was partially invariant across gender. One item was responsible for non-invariance. Recommendations are suggested in the discussion. The item analysis indicates that the items are suitable for the scale and the internal consistency of the scale is satisfactory. The correlation between PHQ-9 and BDI-II is consistent with previous findings of a meta-analytic study. The Czech version of PHQ-9 is a useful tool for assessing depression in the general population. Study limitations. Future research should focus on clinical populations.
- MeSH
- depresivní poruchy * diagnóza klasifikace MeSH
- faktorová analýza statistická MeSH
- lidé MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- překlady MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychometrie * metody MeSH
- rozdělení chí kvadrát MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Článek si klade za cíl představit problematiku posttraumatické stresové poruchy po porodu odborníkům z řad zdravotnických profesionálů. Text se zaměřuje na diagnostické vymezení posttraumatické stresové poruchy po porodu, její symptomy, fyziologické pozadí poruchy, prevalenci, průběh, rizikové faktory a důsledky posttraumatické stresové poruchy po porodu pro ženu, její dítě a jejího partnera. Nastíněny jsou i možnosti prevence a terapie. KLÍČOVÁ SLOVA: posttraumatická stresová porucha po porodu, poporodní deprese, rizikové faktory, debriefing, terapie
The aim of this paper is to introduce the issue of post-traumatic stress disorder after childbirth to health care professionals. The text focuses on the diagnostic definition of post-traumatic stress disorder after childbirth, symptoms, physiological background, prevalence, course, risk factors and consequences of post-traumatic stress disorder after childbirth for a woman, her child and her partner. Options for interventions and therapy are outlined as well. KEYWORDS: posttraumatic stress disorder after childbirth, postnatal depression, risk factors, debriefing, therapy
Studie zjišťuje, zda existuje souvislost mezi charakteristikami matek – mateřskou rysovou úzkostností (STAI-T), mateřskou depresivní symptomatologií (BDI-II) a mateřským sebehodnocením (MSRI-s) a popisovanou mírou plačtivosti kojence. Psychologické charakteristiky matek byly zjišťovány pomocí výpovědí o sobě v dotaznících ve třetím měsíci těhotenství. Matky vyplňovaly záznamy o pláči kojenců mezi čtvrtým a osmým týdnem po porodu. Byly zjištěny souvislosti mezi mateřskou rysovou úzkostností a mateřským sebehodnocením (po porodu) a subjektivní úrovní plačtivosti kojence. Nebyla nalezena žádná souvislost mateřských charakteristik s popisovanou dobou plačtivosti kojence.
- Klíčová slova
- mateřské sebehodnocení, depresivita, rysová úzkostnost matky, kojenecký pláč,
- MeSH
- chování kojenců psychologie MeSH
- deprese psychologie MeSH
- financování organizované MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- matky psychologie MeSH
- pláč MeSH
- úzkost psychologie MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
