The mammalian body possesses remarkable adaptability to cold exposure, involving intricate adjustments in cellular metabolism, ultimately leading to thermogenesis. However, cold-induced stress can impact immune response, primarily through noradrenaline-mediated pathways. In our study, we utilized a rat model subjected to short-term or long-term mild cold exposure to investigate systemic immune response during the cold acclimation. To provide human relevance, we included a group of regular cold swimmers in our study. Our research revealed complex relationship between cold exposure, neural signaling, immune response, and thermogenic regulation. One-day cold exposure triggered stress response, including cytokine production in white adipose tissue, subsequently activating brown adipose tissue, and inducing thermogenesis. We further studied systemic immune response, including the proportion of leukocytes and cytokines production. Interestingly, γδ T cells emerged as possible regulators in the broader systemic response, suggesting their possible contribution in the dynamic process of cold adaptation. We employed RNA-seq to gain further insights into the mechanisms by which γδ T cells participate in the response to cold. Additionally, we challenged rats exposed to cold with the Toll-like receptor 2 agonist, showing significant modulation of immune response. These findings significantly contribute to understanding of the physiological acclimation that occur in response to cold exposure.
- MeSH
- aklimatizace imunologie MeSH
- cytokiny metabolismus MeSH
- hnědá tuková tkáň imunologie metabolismus MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- lidé MeSH
- nízká teplota * MeSH
- receptory antigenů T-buněk gama-delta imunologie metabolismus MeSH
- T-lymfocyty imunologie MeSH
- termogeneze imunologie MeSH
- toll-like receptor 2 * metabolismus genetika imunologie MeSH
- zánět * imunologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Hlavním cílem příspěvku je sledování testů soběstačnosti v časné fázi po cévní mozkové příhodě a vývoje jejich výsledků ve vztahu k tíži počátečního postižení pacientů. Pozornost je věnována hledání vztahu mezi rehabilitační léčbou a stavem pacientů rok po propuštění z oddělení včasné rehabilitace. Ve sledovaném souboru bylo 87 pacientů z akutních lůžkových rehabilitačních oddělení na třech různých místech České republiky. Jeden rok po propuštění bylo znovu testováno 29 z nich. Hodnoty testu soběstačnosti FIM (Functional Independence Measures) z kontrolního hodnocení statisticky významně (na hladině významnosti 0,05) korelovaly s tíží disability při přijetí na popisovaná rehabilitační lůžka. Pacienti s těžším postižením se zlepšili více než pacienti s postižením lehčím. Ke stejnému výsledku dospějeme při sledování vlivu počtu dnů, které uplynuly mezi vznikem iktu a přijetím na rehabilitační lůžka. Čím dříve byli pacienti přijati, tím většího zlepšení mohli dosáhnout (na hladině významnosti 0,05). Sledování vývoje funkčního stavu a zlepšování soběstačnosti je zcela zásadní pro indikaci rehabilitace a mapování jejích výsledků. V České republice bohužel stále ještě hledáme jednotná kritéria hodnocení disability a mnoho pacientů kvůli tomu prochází celým systémem rehabilitace bez jasného vedení.
The main objective of this paper is the study of patient self-sufficiency functional tests in the early rehabilitation stage of stroke, and their further development in relation to the initial disability severity. Attention is paid to the identification of links between the first weeks of early rehabilitation therapy and the patients' state one year after their discharge from the early rehabilitation ward. There were 87 patients in early rehabilitation wards in three different parts of the Czech Republic. One year after their discharge, 29 of them were tested again. The FIM (Functional Independence Measure) values from the follow-up check statistically significantly correlate with the severity of patients' functional disability at the time of admission one year ago (at the significance level of 0.05), more severe patients improved more than less severe ones. The same applies if we look at the effect of the number of days between the first onset of stroke and the admission to the early rehabilitation ward (at the significance level of 0.05). The sooner the patients were admitted, the bigger the improvement they could achieve. Monitoring of changes in the functional state and the self-sufficiency progress in stroke patients is crucial for rehabilitation indication and the tracking of its outcomes. In the Czech Republic, unfortunately, we still tend to look for unified criteria for disability evaluation, and many patients must pass through the rehabilitation system without clear guidance.
Kvalita života pacientů a náklady spojené s léčbou následků cévních mozkových příhod jsou jednou z důležitých otázek českého zdravotnictví. Včasná rehabilitace osob po cévní mozkové příhodě má významný potenciál pro zlepšení kvality života pacientů a může přispět i k úspoře dlouhodobých společenských nákladů, které s tímto onemocněním a jeho následky souvisí. Ve třech iktových centrech v ČR byla provedena pragmatická longitudinální studie, která se zaměřila na nákladovou analýzu včasné rehabilitace po prodělání cévní mozkové příhody. Do studie bylo zahrnuto celkem 87 pacientů (29 z Prahy, 31 z Ústí nad Labem a 27 z Ostravy). Všem pacientům zařazeným do studie byla poskytnuta včasná rehabilitace nejpozději 70 dní po prodělání cévní mozkové příhody. Sběr dat probíhal souběžně se standardní péčí o pacienty na principu zdola nahoru. Rozdíly mezi jednotlivými poskytovateli spočívaly především v závažnosti stavu pacientů při přeložení z neurologických oddělení na lůžka včasné rehabilitace, délce hospitalizace, průměrných nákladech na hospitalizaci a do určité míry také na výsledcích rehabilitace (měřených pomocí skóre FIM). Analýza dat ukázala zlepšení klinických výsledků u všech skupin pacientů ve všech nemocnicích. Rozdíly v hospitalizačních nákladech byly způsobeny zejména rozdílnou délkou hospitalizace. Rozdíly v průměrných denních nákladech byly způsobeny výhradně léčebnými postupy a provozními zvyklostmi v jednotlivých nemocnicích.
Quality of life and costs related to stroke survivors are important issues for the Czech healthcare system. Early rehabilitation after stroke has a great potential to improve patients' quality of life as well as to contribute to saving long-term societal costs. A tri-centre pragmatic longitudinal study was focused on the economic analysis of early rehabilitation after stroke in hospitals in the Czech Republic. The research also revealed dissimilarities in procedures between the involved hospitals. The number of patients included in the study was 87 (Prague - 29, Ústí nad Labem - 31, Ostrava - 27). All of them were admitted to the early rehabilitation unit less than 70 days after stroke. Data were collected using the bottom-up method alongside the standard patient care. The inter-hospital differences manifested themselves mainly in the severity of the patients transferred from neurology to early rehabilitation wards, length of the hospitalization, average cost of the hospital stay, and to some degree also in the clinical outcomes (represented by the FIM scores). The analysis showed improvements in clinical outcomes in all groups and all hospitals. The differences in the costs of the hospitalization were caused predominantly by hospitalization length. The differences in the average one-day costs were caused only by particular hospitals' treatment procedures and operational processes.
