AIMS: Heart failure oral therapies (HFOTs), including beta-blockers (BB), renin-angiotensin system inhibitors (RASi) and mineralocorticoid receptor antagonists, administered before hospital discharge after acute heart failure (AHF) might improve outcome. However, concerns have been raised because early administration of HFOTs may worsen patient's condition. We hypothesized that HFOTs at hospital discharge might be associated with better post-discharge survival. METHODS AND RESULTS: The study population was composed of 19 980 AHF patients from the GREAT registry. The primary and secondary outcomes were 90-day and 1-year all-cause mortality, respectively. Survival was estimated with univariate and covariate-adjusted Cox proportional hazards regression models for the whole population and after propensity-score matching. HFOTs at discharge were consistently associated with no excess mortality in the unadjusted and adjusted analyses of the whole and matched cohorts. In the matched cohort, BB and RASi at discharge were associated with lower 90-day mortality risks compared to the respective untreated groups [hazard ratio (HR) 0.56, 95% confidence interval (CI) 0.46-0.69; and HR 0.53, 95% CI 0.42-0.66, respectively]. The favourable associations of BB and RASi at discharge with 90-day mortality were present in many subgroups including patients with reduced or preserved left ventricular ejection fraction and persisted up to 1 year after discharge. The combination of RASi and BB was associated with an even lower risk of death than RASi or BB alone. CONCLUSIONS: Administration of HFOTs at hospital discharge is associated with better survival of AHF patients.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů aplikace a dávkování   MeSH
• antagonisté receptorů pro angiotenzin aplikace a dávkování   MeSH
• aplikace orální MeSH
• časové faktory MeSH
• inhibitory ACE aplikace a dávkování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• propuštění pacienta trendy   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• registrace * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• tendenční skóre MeSH
• tepový objem účinky léků   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Laboratorní diagnostika představuje spolu s fyzikálním vyšetřením, elektrokardiogramem a zobrazovacími metodami důležitou součást klinického vyšetření na oddělení urgentního příjmu. V závislosti na symptomech daného pacienta jsou rozličné parametry laboratorního vyšetření nutné k tomu, aby bylo možno stanovit diagnózu při nejasném klinickém obrazu, zahájit iniciální léčbu, stratifikovat riziko a kontrolovat průběh léčby onemocnění – naproti tomu zbytečné testy stojí čas i peníze. Toto sdělení má ukázat, kdy se mají používat jednotlivé ukazatele a metody urgentního laboratorního vyšetření.

Die Labordiagnostik ist neben der klinischen Untersuchung, dem EKG und der Bildgebung eine der wichtigsten Säulen in der Notaufnahme. Je nach Symptomen sind unterschiedliche Parameter wichtig, um unklare Krankheitsbilder zu diagnostizieren, die initale Therapie zu unterstützen, das Risiko zu stratifizieren und den Verlauf zu kontrollieren – unnötige Tests kosten hingegen Zeit und Geld. Welche Notfallparameter und Testverfahren wann eingesetzt werden sollten, zeigt dieser Beitrag.

• MeSH
• biologické markery analýza   MeSH
• časové faktory MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• klinické laboratorní techniky * metody   normy   MeSH
• lidé MeSH
• náhlé příhody * MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• urgentní služby nemocnice normy   organizace a řízení   MeSH
• ústavní laboratorní služby normy   organizace a řízení   MeSH
• vyšetření u lůžka normy   organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH