Cílem předkládaného článku je přehlednou a stručnou formou seznámit čtenáře s debatou vedenou na téma spravedlnost ve zdraví a předložit jim k diskusi vybrané poznatky týkající se této problematiky v ČR.
The goal of the proposed article is to introduce contemporary health equity debate, the definition of this term, and also briefly summarized the situation in the Czech Republic.
- MeSH
- dostupnost zdravotnických služeb MeSH
- lidé MeSH
- revize kvality lékařské péče MeSH
- sociální spravedlnost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Článek se zabývá problematikou „přidělování“ nákladné péče, jež je spojena s nutností vybírat mezi pacienty, neboť z kapacitních, finančních či jiných důvodů není možné péči poskytnout všem, kdo by z ní měli klinický prospěch. V sérii rozhovorů s vedoucími lékaři vybraných oddělení, poskytujících superspecializovanou péči, byla probírána aktuální situace z pohledu změn spojených s transformací zdravotnictví, především byl sledován dopad změn financování v r. 1997. Dále se diskutovalo o otázce výběru nemocných, transparentnosti přidělování péče a interferenci neklinických aspektů do procesu přidělování péče. Přidělování péče probíhá na základě uplatňování jak explicitních, tak implicitních kritérií. Z explicitních se uplatňují především klinické charakteristiky. Až na malé výjimky byla situace v době výzkumu (r. 2000) hodnocena z pohledu rationingu pozitivně, bez známek velkých disproporcí mezi klinickou potřebou a kapacitními možnostmi.Toto hodnocení je pravděpodobně silně ovlivněno neustálým porovnáváním aktuálních možností se situací před r. 1989, není však vyloučeno, že potřeba superspecializované péče je poddimenzována v důsledku špatné koordinace služeb na nižších úrovních zdravotnického systému a „zadržování“ nemocných v primární či ambulantní specializované péči.
The paper deals with the problem of „rationing“ expensive care which is connected with the necessity of selecting patients because it is not possible to provide that care to all of the patients who could be clinically benefited by it, be it for insufficient capacity of the facility, financial or other reasons. In a series of interviews with the heads of selected departments providing super-specialized healthcare there has been discussed the current situation from the point of view of changes connected with the transformation of healthcare with special emphasis on the impact of changes in financing since 1997. Further, there has been discussed the problem of selecting patients, the transparency of allotting care and the interference of non-clinical aspects into the process of that allotting. The providing of healthcare proceeds on the basis of applying explicit as well as implicit criteria.Among the explicit ones it is first of all clinical characteristics that assert themselves. Except for minor exceptions the situation at the time of the survey (year 2000) was assessed positively from the point of view of rationing, without any marked signs of disproportions between clinical need and available capacities. Such evaluations are probably influenced to a large degree by continual comparisons of current possibilities with the situation preceding the year 1989, however, it cannot be ruled out that the need of super-specialized healthcare is very under-dimensioned due to bad coordination of services at lower levels of the healthcare system and the „holding up“ of patients in primary and out-patient specialized care.
Autoři se věnují problémům vznikajícím v důsledku rozvoje zdravotnických technologií, především je to problém růstu nákladů, ale v neposlední řadě i „dehumanizace či depersonalizace“ medicíny. Řešení je nutné hledat ve způsobu hodnocení technologií a regulace jejich využití.
The authors pay attention to problems which arise as a result of the development of medical technologies. It is in particular a problem of increasing costs, but last not least also „dehuminatization or depersonalization“ of medicine. The solution must be sought in the mode of evaluation of technologies and regulation of their application.
Hodnocení technologií (technology assessment) je nezbytnou podmínkou jejich racionálního využívání. Je to jeden ze základních způsobů, jakýmlze technologie, jejich zavádění a využívání dostat pod určitou kontrolu. Uplatňuje se ve světě od poloviny 80. let, kdy došlo ke globálnímu poklesu ve výkonnosti hospodářství a kdy došlo k prvnímu vážnějšímu střetu požadavků na rozvoj zdravotní technologie a dostupných finančních zdrojů. Hodnocení technologií je velmi rozsáhlé pole: v jeho rámci je pozornost věnována nejen technickému provedení, klinické bezpečnosti a účinnosti, finančním nákladůma souvisejícím ukazatelům, vhodnýmpodmínkám pro zavedení a používání technologie, ale i sociálním, právním, etickým a politickým dopadům.
Technology assessment is an essential prerequisite of its rational use. It is one of the basic ways how to control technology, its introduction and use. It is used worldwide since the mid-eighties when a global drop of the effectiveness of economy occurred as well as the first serious conflict between demands on health technology and available financial funds. Technology assessment is a very wide field: within its framework attention is paid not only to technical implementation, clinical safety and effectivenes, financial costs and associated indicators suitable conditions for introduction and the use of technology but also to social, legal, ethical, and political effects.
