Východiska: Radioterapie s modulovanou intenzitou svazku (intensity modulated radiotherapy – IMRT) stala v radioterapii standardem díky výhodám, které poskytuje z hlediska pokrytí cílových objemů a šetrnosti vůči orgánům. Možnost frakcionace dávek pro různé cíle navíc umožňuje ozařovat v rámci stejného sezení vysoce rizikové oblasti vyššími dávkami a volitelné objemy nižšími dávkami, což se označuje jako simultánní integrovaný boost (SIB). Cílem této studie byla retrospektivní analýza klinických výsledků a vzorců selhání léčby u pacientů, kteří byli v našem centru léčeni pro karcinomy orofaryngu pomocí SIB-IMRT a souběžné chemoterapie a zároveň analýza faktorů přispívajících k horším výsledkům. Materiál a metody: Údaje o pacientech s karcinomem orofaryngu léčených pomocí SIB-IMRT a souběžné chemoterapie byly získány z nemocniční databáze. Byly zdokumentovány demografické údaje pacientů, histopatologické znaky, staging, podrobnosti o léčbě, vzorce selhání léčby a výsledky. Byly vyhodnoceny všechny potenciální faktory ovlivňující výsledky. Ozařování probíhalo technikou SIB-IMRT. Celková dávka na plánovací cílový objem (planning target volume – PTV) s vysokým rizikem byla 66 Gy (2,2Gy/frakce), celkové dávky na PTV se středním a nízkým rizikem byly 60 Gy a 54 Gy. Primárním endpointem byla hodnocení míry lokální kontroly (local control – LC), regionální kontroly (RC) a lokoregionální kontroly (LRC) a sekundárním endpointem bylo hodnocení výsledků přežití: celkového přežití (overal survival – OS) a úmrtnost na nádorové onemocnění. Všechny analýzy přežití byly provedeny pomocí Kaplanovy-Meierovy metody. Výsledky: Do finální analýzy bylo zahrnuto 169 pacientů. Medián věku byl 55 let (rozmezí 20–78) a 95,3 % tvořili muži. Nejčastějším primárním místem výskytu nádoru byla báze jazyka. Celkem 54 % pacientů mělo negativní uzliny a u 38 % bylo onemocnění ve stadiu IV. LC u případů N0 vs. N+ byla 74,1 vs. 62,3 % (p = 0,046). Stejně tak čtyřletá RC pro případy N0 vs. N+ byla 94,4 vs. 83,5 % (p = 0,024). Při multivariační analýze vykazovala signifikantní rozdíl mezi oběma případy pouze čtyřletá RC (p = 0,039). Mezi stadii T nebyly zjištěny žádné rozdíly v LRC a OS. Čtyřletá LRC pro stadia 1 a 2 vs. 3 a 4 byla nevýznamná (69,2 vs. 66,3 %; p = 0,178). Čtyřleté OS bylo 81,3 %. Čtyřletá LC a LRC byla 67,8 a 89,5 %. Bylo zaznamenáno 54 lokálních a 17 regionálních selhání léčby. Medián doby do selhání léčby byl 13 měsíců (rozmezí 3,6– 82,9). Závěr: SIB-IMRT poskytuje u karcinomů orofaryngu srovnatelné výsledky. Celkové přežití a lokoregionální recidivy byly významně horší u onemocnění s pozitivními uzlinami.

Background: Intensity modulated radiotherapy (IMRT) has become a standard radiotherapy treatment delivery option owing to the advantages it offers in terms of target coverage and organ sparing. Furthermore, the ability to introduce different fractionation for different targets lets us deliver higher doses to the high-risk areas and lower doses to the elective volumes at the same sitting, referred to as simultaneous integrated boost (SIB). In the current study, we intended to retrospectively analyze the clinical outcomes and patterns of the failure of oropharyngeal cancers treated with SIB-IMRT and concurrent chemotherapy at our centre and analyze the factors contributing to poorer outcomes. Material and methods: Data of oropharyngeal cancer patients treated with SIB-IMRT and concurrent chemotherapy were retrieved from the institutional database. Patient demographic details, histopathological features, staging, treatment details, failure patterns and outcomes were documented. All potential factors were evaluated for outcomes. Radiation was delivered by using the SIB-IMRT technique. High-risk planning target volume (PTV) received 66 Gy in 2.2 Gy/fraction, intermediate and low-risk PTV received 60 Gy and 54 Gy, respectively. Primary endpoint was to assess local control (LC), regional control (RC) and loco-regional control (LRC) rates and secondary end point was to evaluate the survival outcomes – overall survival (OS) and cancer-specific mortality. All survival analyzes were performed using the Kaplan-Meier method. Results: A total of 169 cases were included in the final analysis. The median age was 55 years (range 20–78) with 95.3% males. The base of tongue was the most common primary site. Around 54% cases were node negative with 38% patients having stage IV disease. The local control rates for N0 vs. N+ cases were 74.1 vs. 62.3% (P = 0.046), respectively. Similarly, the 4-year RC rates for N0 vs. N+ cases were 94.4 vs. 83.5% (P = 0.024), respectively. On multivariate analysis, only 4-year RC rates showed significant difference between the two (P = 0.039). No differences were found between T stages in LRC and OS. The 4-year LRC rates for stages 1, 2 vs. 3, 4 were non-significant (69.2 vs. 66.3%; P = 0.178). The 4-year OS rate was 81.3%. The 4-year LC and LRC rates were 67.8 and 89.5%, respectively. There were 54 local and 17 regional failures. The median time to failure was 13 months (range 3.6–82.9). Conclusion: SIB-IMRT provides comparable outcomes for oropharyngeal cancers. OS and loco-regional recurrences were significantly worse for nodal positive disease.

• MeSH
• Survival Analysis MeSH
• Radiation Dosage MeSH
• Adult MeSH
• Kaplan-Meier Estimate MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Lymph Nodes pathology   MeSH
• Oropharyngeal Neoplasms * drug therapy   pathology   prevention & control   radiotherapy   MeSH
• Prognosis MeSH
• Radiotherapy, Intensity-Modulated * methods   MeSH
• Aged MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Treatment Failure MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Publication type
• Clinical Study MeSH

Východiska: Karcinomy dutiny ústní s těsnými okraji pooperačně patří do středně až vysoce rizikové kategorie z hlediska selhání léčby. Při reexcizi kvůli těsnému okraji je značná pochybnost o tom, zda reexcidovaná tkáň patří do stejné oblasti jako původní těsný okraj. Proto jsme provedli retrospektivní analýzu případů s těsnými okraji, které byly reexcidovány s následným posouzením dodatečných resekčních okrajů (extra-resection margins – ERM). Materiál a metody: Byly získány podrobné údaje o pacientech po resekcích dutiny ústní provedených v naší nemocnici v roce 2011. Byly vyčleněny případy s těsnými okraji a zaznamenán stav ERM. U všech těchto případů byly zdokumentovány pooperační histopatologické údaje, údaje o radioterapii a byla posouzena míra selhání léčby. Primárním cílem studie bylo zhodnotit celkové přežití (overall survival – OS) a přežití bez známek onemocnění (disease-free survival – DFS) u případů s ERM. Sekundárním cílem bylo zhodnotit míru lokální a regionální kontroly a změny v závislosti na počtu a velikosti těsných okrajů a ERM. OS, DFS a míra selhání lokální léčby se počítaly od data registrace pacientů. Statistická analýza byla provedena pomocí statistického softwaru SPSS. Všechny analýzy přežití byly provedeny pomocí Kaplanovy-Meierovy metody. K testování statistické významnosti byl použit log-rank test. Hodnota p = 0,05 byla považována za statisticky významnou. Výsledky: Do konečné analýzy bylo zařazeno 64 případů s mediánem věku 47 let (rozmezí 29–76 let). Medián doby sledování byl 40 měsíců (rozmezí 9,5–56,5 měsíce). Dvouleté OS a DFS činily 91,5 a 88,5 %. Přibližná míra selhání lokální a regionální léčby byla 10,9 a 3,1 %. Tříletá lokoregionální kontrola byla 90,2 %. Dvouletá lokoregionální kontrola při jednom těsném okraji byla významně lepší než při počtu těsných okrajů > 1 (p = 0,049). V přežití a míře selhání léčby nebyl zjištěn žádný rozdíl z hlediska počtu ERM (jeden vs. dva) nebo velikosti těsných okrajů (≤ 3 mm vs. > 3 mm). U dvou pacientů se vyvinuly kostní metastázy. Závěr: Míra přežití a lokoregionální kontroly se mezi skupinami, které měly jeden nebo více ERM okrajů, příliš nelišily. Míra lokoregionální kontroly však byla lepší v případech s jedním těsným okrajem ve srovnání s případy s více těsnými okraji. Pro zjištění statisticky významných rozdílů ve výsledcích a pro určení faktorů, které předznamenávají špatnou prognózu v případech s těsnými okraji a ERM, jsou zapotřebí rozsáhlejší studie s delším trváním.

Background: Postoperative oral cancers with close margins belong to medium- to high-risk category for local failure. During re-surgery for close margins, there is sufficient doubt as to whether the re-excised tissue is from the same region as the close margin. Therefore, we planned a retrospective review of these cases of close margins that were re-excised with extra-resection margins (ERMs). Material and methods: Details of 2011 oral cavity patients resected at our hospital were retrieved. Cases with close margins were segregated and the status of ERMs was noted. The postoperative histopathological details, radiotherapy details, and failure patterns in all these cases were documented. The primary objective of the study was to assess the overall survival (OS) and disease-free survival (DFS) in cases with ERMs. The secondary objective was to assess the local and regional control rates and variation with the number and status of close and ERMs. OS, DFS, and local failure rates were defined from the date of registration. Statistical analysis was performed with the SPSS statistical software package. All survival analyses were performed using the Kaplan-Meier method. Log-rank test was used to test the statistical significance. A P-value of 0.05 was considered statistically significant. Results: Sixty-four cases with a median age of 47 years (range: 29–76) were considered for the final analysis. The median follow-up was 40 months (range: 9.5–56.5). The 2-year OS and DFS rates were 91.5% and 88.5%, respectively. The crude local and regional failure rates were 10.9% and 3.1%, respectively. The 3-year locoregional control rate was 90.2%. The 2-year locoregional control rate for one close margin was significantly better as compared to more than one close margin (P = 0.049). No difference in survival and failure rates was found between the number of ERMs resected (one vs. two) and ≤ vs. > 3 mm close margin status. Two patients developed bone metastases. Conclusion: The survival rates and locoregional control rates did not differ much between the groups that had one or more ERMs. However, the locoregional control rates were better in cases with one close margin as compared to those with more than one close margin. A larger study with longer follow-up is needed to detect statistically significant differences in outcomes and identify the factors that portend poor prognosis in these cases with close margins and ERMs.

• MeSH
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Survival Rate MeSH
• Mouth Neoplasms * surgery   classification   prevention & control   therapy   MeSH
• Postoperative Complications surgery   prevention & control   MeSH
• Prognosis MeSH
• Reoperation methods   statistics & numerical data   MeSH
• Margins of Excision * MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Aged MeSH