JavaScript NENÍ povolen !

Úvod: Správný postup u pacientů s akutním infarktem myokardu s ST elevacemi (STEMI) v přednemocniční neodkladné péči (PNP) zkracuje čas do provedení perkutánní koronární intervence (PCI) a minimalizuje následky onemocnění. PNP může být v České republice poskytována zdravotnickými pracovníky s rozdílnou kvalifikací a kompetencemi. Cíl práce: Srovnání efektivity PNP poskytované pacientům se STEMI výjezdovými skupinami s přítomností a bez přítomnosti lékaře. Metoda: Retrospektivní analýza dat konsekutivních pacientů se STEMI z let 2011 až 2013. Sledovanými kvalitativními parametry byly indikace k přímému transportu k PCI, zahájení medikamentózní léčby v PNP a přežití do přijetí v nemocnici při výskytu náhlé zástavy oběhu (NZO). Výsledky: Ze 625 pacientů se STEMI lékaři ošetřili 385 (61,6 %) a výjezdové skupiny bez lékaře 240 (38,4 %) pacientů. Z lékařské skupiny bylo 354 (92,0 %) nemocných směřováno primárně k PCI, v nelékařské skupině 217 (90,4 %, P = 0,507). Antiagregační a antikoagulační léčba byla zahájena u 373 (96,9 %) pacientů v lékařské skupině a v nelékařské skupině u 225 (93,8 %, P = 0,061). Incidence NZO byla u nemocných směřovaných primárně k PCI 3,3 %. V lékařské skupině bylo resuscitováno 14 nemocných, z nichž 11 přežilo do předání v nemocnici, v nelékařské skupině přežili 4 nemocní z 5 resuscitovaných. Závěr: Ve vybraných parametrech hodnocení přednemocniční léčby pacientů se STEMI nebyla prokázána horší kvalita poskytnuté péče výjezdovými skupinami bez přítomnosti lékaře.

Introduction: The appropriate pre-hospital care provided to patients suffering from ST segment elevation acute myocardial infarction (STEMI) can reduce time to percutaneous coronary intervention (PCI) and minimize complications. However, there is a medical personnel with different level of education and competences involved in pre-hospital care in the Czech Republic. Objective: The aim of the study was to compare effectiveness of pre-hospital care provided by a physician staffed and a non-physician staffed response teams in patients with STEMI. Methods: Retrospective analysis of consecutive patients treated pre-hospitally with STEMI during 2011–2013. Direct transports for PCI, therapeutic interventions and survival rates until hospital admission in case of out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) were evaluated as quality indicators. Results: In total, 625 STEMI patients were treated by pre-hospital system, of which 385 (61,0 %) were treated by a physician staffed response teams and 240 (38.4 %) by a non-physician staffed teams. In a physician treated group, 354 (92.0 %) patients were triaged directly for PCI and 373 (96.9 %) received antiplatelet and antithrombotic treatment. In a non-physician treated group, 217 (90.4 %, P = 0.507) were triaged for PCI and 225 (93.8 %, P = 0.061) received antiplatelet and antithrombotic drugs. Among 575 patients referred directly to PCI, 19 (3.3 %) developed OHCA. 11 of 14 patients resuscitated by physicians survived until hospital admission compared to 4 of 5 resuscitated in a non-physician treated group. Conclusion: In evaluated endpoints of pre-hospital treatment of STEMI we did not prove lower quality of care provided by a non-physician staffed emergency medical service.

Článek online

Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace: hodnocení efektivity a analýza událostí v Královéhradeckém regionu v roce 2014
[Telephone assisted resuscitation: evaluation of its effectivity and event analysis in Hradec Králové Region in the year 2014]

Urgentní medicína. 2015 ; 18 (3) : 27-31.

Urgent. med.
ISSN 1212-1924
Medvik
Zdroj

Úvod: Analýzou hovorů s vedením telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR) je možné sledovat a porovnat efektivitu práce dispečerů a vytvořit podklady pro nastavení standardů sledování kvality zdravotnických operačních středisek. Metodika: Od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 byla provedena retrospektivní analýza tísňových hovorů s vedením TANR. Soubor byl rozdělen na skupinu posádkou po příjezdu nepotvrzených náhlých zástav oběhu (NZO) a potvrzených NZO. Byla zhodnocena skupina dispečery nerozeznaných NZO. Byl proveden výpočet sledovaných časových intervalů a hodnota přežití v závislosti na vstupním rytmu. Výsledky: Z celkového počtu 552 událostí s vedením TANR byla u 418 případů po příjezdu posádky potvrzena NZO a bylo pokračováno v KPR. U 134 případů NZO potvrzena nebyla. Medián doby do rozeznání NZO byl 39 s (22 s – 1 min 13 s), medián doby do zahájení první komprese byl 2 min 30 s (1 min 51 s – 3 min 36 s). Celkové přežití pacientů po NZO s vedením TANR (CPC 1,2) bylo 8,4 %. U pacientů s vstupním defibrilovatelným rytmem bylo sekundární přežití 34 %. Závěr: Identifikace náhlé zástavy oběhu je dispečery provedena do doporučené jedné minuty, zahájení první komprese je však nad dvě minuty. Byla potvrzena příznivá prognóza v hodnotě sekundárního přežití s vstupním defibrilovatelným rytmem.

Objective: The analysis of the emergency calls with dispatch-assisted CPR helps to follow and compare the effectiveness of the dispatchers' procedures as well as to set up standards for evaluation of a quality management system. Design and methods: We reviewed dispatch recordings of 552 identified out-of-hospital cardiac arrests (OHCA) by dispatchers between January 1, 2014 and December 31, 2014. The group was divided to the confirmed cardiac arrests and non-confirmed cardiac arrest subgroup. Evaluation with regard to recognition of OHCA and survival rate to hospital discharge with a good neurological status (CPC 1,2) was performed. Results: Out of 552 calls with DA-CPR the confirmed cardiac arrest was in 418 cases and 134 cases with non-confirmed cardiac arrest. The median time to cardiac arrest identification was 39 s, the median time to the first chest compression was 2 min 30 s. The overall survival rate to hospital discharge (CPC 1,2) was 8, 4 %, resp. 34 % for patients with initial fibrillation. Conclusion: Cardiac arrest is identified by dispatchers within the recommended one minute, but the first chest compression is still delayed. A good prognosis for the patients with initial fibrillation was proved. Emphasis on dispatchers´ continual education is highly recommended.