Úvod: Neurologická ultrazvuková studie je otevřená, randomizovaná, multicentrická studie, probíhající ve 4 neurosonologických centrech v České republice. Sekundárním cílem studie bylo zjistit, zda existuje rozdíl v počtu vaskulárních příhod při léčbě fluvastatinem a fenofibrátem. Metodika: Celkem 376 pacientů s neurologickými symptomy, aterosklerotickým plátem v karotické bifurkaci nad 2,0 mm (průměr 3,05 mm) a hladinou celkového cholesterolu nad 5,0 mmol*l-1 (průměr 6,54 mmol*l-1) bylo randomizováno do dvou terapeutických větví – fluvastatin 40 mg a fenofibrát 200 mg. Pacienti byli sledováni ultrasonograficky a klinicky každé 3 měsíce po dobu 2 let. Výsledky: Počet vaskulárních příhod byl statisticky nesignifikantně menší ve skupině fenofibrátu – 29 příhod u 24 pacientů vs 36 příhod u 31 pacientů ve skupině fluvastatinu. Riziko vaskulární příhody bylo významně vyšší u pacientů po tranzitorní ischemické atace či cévní mozkové příhodě, u pacientů s větší vstupní šíří aterosklerotického plátu, nižší hladinou HDL-cholesterolu či jeho menším nárůstem během sledování, vyšší hladinou triglyceridů či menším snížením jejich hladiny během sledování a vyšším poměrem LDL/HDL cholesterolu. Závěr: Ačkoli výsledky studie NUS potvrdily lepší efekt fluvastatinu než fenofibrátu na zpomalení progrese aterosklerotického plátu v karotické bifurkaci, nebyl prokázán rozdíl v celkovém počtu vaskulárních příhody po dobu prvních dvou let léčby.
Introduction: A neurological ultrasound study is an open, randomized multicentric trial realized in 4 neurosonological centres in the Czech Republic. A secondary aim of the study was to find out differences in the number of vascular accidents occurring in the course of therapy with fluvastatine and phenofibrate. Methods: Totally 376 patients with neurological symptoms, atherosclerotic plate in the carotid bifurcation over 2.0 mm (mean 3.05 mm) and the total level of cholesterol over 5.0 mmol*l-1 (mean 6.54 mmol*l-1) were randomized into two therapeutical branches – fluvastatine 40 mg and phenofibrate 200 mg. The patients were followed up ultrasonographically and clinically every 3 months for 2 years. Results: The number of vascular accidents was statistically insignificantly lower in a group of phenofibrate – 29 accidents in 24 patients vs 36 accidents in 31 patients in a fluvastatine group. The risk of vascular accidents was significantly higher in patients after a transitory ischemic attack or cerebrovascular accident, in patients with an initially wider atherosclerotic plate, lower level of HDL-cholesterol or its smaller increase in the course of studying, higher level of triglycerides or smaller reduction of their levels during follow-up, and higher ratio of LDL/HDL cholesterol. Conclusion: Although the results of NUS study have confirmed better effects of fluvastatine if compared with phenofibrate on slowing down the progression of an atherosclerotic plate in the carotid bifurcation, there was demonstrated no difference in the total numnber of vascular accidents during the first two years of treatment.
- MeSH
- cholesterol metabolismus škodlivé účinky MeSH
- fenofibrát aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- nemoci cév farmakoterapie komplikace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- statiny aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Úvod: Evidence komplikací a jejich rozbor jsou základním předpokladem hodnocení kvality poskytované péče. Jednotný systém sledování anesteziologických komplikací v ČR neexistuje, vybrané údaje přináší Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, sledující počet zemřelých v průběhu anestezie (mors in tabula) a během 24 hodin po anestezii. Jiné údaje o komplikacích spojených s anesteziologickou péčí nejsou v současné době k dispozici. Cílem práce byla analýza anesteziologických komplikací ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové v období 1999–2001. Místo studie: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Soubor a metody: Retrospektivní analýza prospektivně sledovaných údajů za období 1999–2001. Sledované ukazatele: celkový počet anestezií, úmrtí během anestezie (mors in tabula) a do 24 hodin po anestezii, aspirace/regurgitace, prodloužené zotavení z anestezie, reintubace po anestezii, nechtěná punkce dury, alergická reakce, laryngo/bronchospasmus, poranění zubů, neplánované přijetí na JIP, neplánovaná hospitalizace při ambulantním výkonu, tzv. závažné komplikace a jejich charakteristika (ASA klasifikace, typ komplikace, důsledek komplikace, vztah k anestezii, kvalifikace lékaře, typ výkonu, systém postižený komplikací). Anesteziologická mortalita byla definována jako úmrtí během anestezie nebo během hospitalizace, podmínkou byla jednoznačná nebo pravděpodobná souvislost komplikace s anestezií. Výskyt komplikace je vyjádřený poměrem k počtu 10 000 anestezií nebo v procentech. Výsledky: Celkem bylo evidováno 55 679 anestezií, mors in tabula (~ 8:10 000), úmrtí do 24 hodin po anestezii (~ 5:10 000), aspirace (~ 2:10 000), prodloužené zotavení (~ 2:10 000), alergická reakce (~ 5:10 000), poranění zubů (~ 4:10 000). Analyzováno bylo 120 tzv. závažných komplikací, nejčastěji se jednalo o komplikaci v průběhu anestezie a operace (48 %) a úmrtí v průběhu anestezie (29 %). Jednoznačný vztah závažné komplikace k anestezii se vyskytl ve 44 případech (37 %), pravděpodobnou souvislost s anestezií mělo 19 případů (16 %) a bez vztahu k anestezii bylo 57 případů (47 %).U komplikací typu „úmrtí během anestezie“ byl pouze v jednom případě zaznamenán vztah komplikace k anestezii jako „ano“. Smrt během hospitalizace v důsledku závažné komplikace, kde byl vztah k anestezii označen jako „pravděpodobně ano“ se vyskytla u třech pacientů. Tzv. anaesthesia-related mortality byla ~ 0,71:10 000. Závěr: Za období 1999–2001 bylo evidováno celkem 55 679 anestezií, tzv. závažné komplikace se vyskytly u 120 pacientů, nejčastěji postiženým systémem byly dýchací cesty, respirační a kardiovaskulární systém. Jednoznačná souvislost s anestezií u pacientů zemřelých v průběhu anestezie se vyskytla v jednom případě, pravděpodobný vztah anestezie k úmrtí v průběhu hospitalizace byl zaznamenán ve 3 případech. Výsledky práce prokazují srovnatelnost mortality v souvislosti s anestezií i výskytu ostatních komplikací s vyspělými zeměmi a rozsáhlými databázemi.
Introduction: Several surveys have evaluated the incidence of anaesthesia-related complications and deaths, however the statistical data regarding anaesthesia mortality and morbidity fromthe Czech Republic have not been reported yet. The aim of the study was to report and analyze anaesthesia-related complications over a 3 years period from a university hospital. Setting: Dept. of Anesthesiology and Intensive Care. Material and Methods: A retrospective analysis of prospectively collected data during the period between 1999 and 2001 was conducted. The number of anaesthesia cases, ASA status, deaths during anaesthesia and within 24 hours, selected complications (aspiration, prolonged recovery, unintentional dural puncture, anaphylactic reaction, dental injury) and so called major and fatal complications were recorded. The major and fatal complications had to be recorded within 24 hours of the event into the special protocol comprising all details regarding the event (demographic data, an ASA status, a type of a complication, a system related to a complication, sequels of a complication, relationship to anaesthesia, qualification of an anaesthesiologist). Anaesthesia-related mortality was defined as any death during anaesthesia or during a hospital stay with even possible relationship to anaesthesia. The incidence of the event is expressed as a rate per 10 000 or in percentage. Results: There were totally 55 679 anaesthesia cases during the observed period. The incidence of all deaths during anaesthesia and within 24 hours was ~ 8:10 000, resp. ~ 5:10 000, however the majority of deaths were related to non-anaesthesia causes. The incidence of selected complications: aspiration (~ 2:10 000), prolonged recovery (~ 2:10 000), dural puncture (1.1%),anaphylactic reaction ~ 5:10 000,dental injury ~ 4:10 000. Major and fatal complicationswere recorded in 123 cases, 3 of them after the review process were considered as a minor and not analyzed. Severe life-threatening complications during anaesthesia occurred in 48%, deaths during anaesthesia occurred in 29%. The relationship to anaesthesia was found in 44 cases (37%), possible relationship in 19 cases (16%) and no relationship in 57 cases (47%) of all major and fatal complications. Anaesthesia-related mortality was ~ 0.71:10 000. Conclusion: The overall incidence of anaesthesia-related complications did not differ from similar studies. Major and fatal complications occurred in 120 cases (0.21% of all anaesthesias), of those total or possible relationship to anaesthesia was found in 63 cases (53%). Anaesthesia-related mortality was ~ 0.71:10 000, which is comparable to other developed countries.
- MeSH
- anestezie mortalita škodlivé účinky využití MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- morbidita analýza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- edém mozku MeSH
- hypokapnie MeSH
- intrakraniální tlak MeSH
- lidé MeSH
- oxymetrie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
