Náš článek prezentuje kazuistiku pacientky s přetrvávající poruchou vědomí po vyvedení z celkové anestezie. 65letá pacientka s Crohnovou nemocí byla indikována k plánované laparoskopicky asistované ileocékální resekci. Operace proběhla bez komplikací v celkové anestezii. V bezprostředním poanestetickém období dominovala kvantitativní porucha vědomí charakteru výrazné somnolence až soporu. Stav vědomí se s postupujícím časem nelepšil, a proto byly pacientce s podezřením na protrahovaný účinek opioidů aplikovány naloxon a aminofylin. Jejich podání však nevedlo k úpravě stavu vědomí. Po vyloučení všech ostatních příčin poruchy vědomí jsme pomýšleli na centrální anticholinergní syndrom (CAS) a přistoupili k podání fyzostigminu. U pacientky došlo během minut k obnovení plné vigility, zrychlení psychomotorického tempa a zlepšení svalové síly. Další průběh hospitalizace probíhal bez pozoruhodností.

Our article presents a case report of patient with persistent impaired consciousness on awakening from general anesthesia. A 65-year-old patient with Crohn's disease was indicated for scheduled laparoscopic assisted ileocecal resection. The operation was performed without complications under general anesthesia. In the immediate post-anesthetic period, a quantitative disorder of consciousness of the nature of significant somnolence to sopor dominated. The state of consciousness did not improve over time and therefore naloxone and aminophyllin were administered to patients with a suspected prolonged opiate effects. However, their administration did not lead to an adjustment of the consciousness. After excluding all other causes of disturbances of consciousness, we considered central anticholinergic syndrome (CAS) and proceeded to the administration of physostigmine. Patients regained full alertness, accelerated psychomotor pace, and improved muscle strength within a minute. Further course of hospitalization without any sights.

• MeSH
• aminofylin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• anticholinergní syndrom * diagnóza   farmakoterapie   patologie   MeSH
• celková anestezie škodlivé účinky   MeSH
• cholinesterasové inhibitory aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Crohnova nemoc chirurgie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• fysostigmin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• naloxon aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• poruchy vědomí chemicky indukované   farmakoterapie   MeSH
• probouzení z anestezie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Nevratné degenerativní změny pohybového aparátu, především nosných kloubů, můžeme bez pochyby označit za civilizační onemocnění. V konečném stadiu těchto změn je pacient indikován k implantaci totální endoprotézy postiženého kloubu. Jedná se o invazivní operační zákrok, při kterém nevyhnutelně dochází k poškození měkkých tkání. Po operaci trpí pacienti silnými bolestmi, které standardně řešíme indikací farmakologické terapie (multimodální postup analgetizace, femorální blok, epidurální infuze) s cílem snížit bolesti. Pooperační péče o pacienta je bez diskuse multioborovou záležitostí, do níž neodmyslitelně patří i řízená rehabilitace vedená kvalifikovaným fyzioterapeutem. Moderní medicína neustále hledá nová alternativní řešení, a to jak operační, tak i pooperační problematiky. To nás vedlo k myšlence, zda je možné snížit subjektivní vnímání bolesti pomocí řízené rehabilitace. Cíl studie: V této intervenční, randomizované (adaptivně) jednou zaslepené, prospektivní, původní studii, jsme se zabývali otázkou, jestli je možné pomocí vzpěrných cvičení v polohách ontogenetického vývoje snížit subjektivní vnímání bolesti pacientů po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu (v akutním stadiu). Metodika: Studie se zúčastnilo 30 pacientů, kteří byli rozděleni do 2 skupin. Skupina A absolvovala pooperační rehabilitaci podle principů Akrální koaktivační terapie, skupina B byla kontrolní a rehabilitovala podle standardu SMN Přerov. Pacienti vyplnili před operací a po ukončení rehabilitace (10. pooperační den) upravený ACD dotazník, který obsahoval VAS stupnici. Výsledky: Výstupní měření dokázala, že skupina A udávala prokazatelně nižší bolesti VAS = 2,1) v porovnání se skupinou B (VAS = 4,7). Závěr: Výsledky prokázaly, že řízená rehabilitace vedená podle principů Akrální koaktivační terapie má vliv na urychlení snížení subjektivního vnímání bolesti u pacientů po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu v akutním pooperačním období..

Introduction: Irreversible degenerative changes in the musculoskeletal system, in particular weight-bearing joints, can be designated as lifestyle disease without any doubt. In the final stage of these changes a patient is recommended to undergo the total hip replacement of the affected joint. It is invasive surgery during which the soft tissue is inevitably damaged. After the surgery the patient suffers from severe pain, which is commonly treated by means of pharmacological agents (multimodal analgesia, femoral nerve block, and epidural infusion) aimed at pain reduction. No doubt that postoperative care of patients is a multiple-field affair and managed rehabilitation care controlled by a qualified healthcare professional is part and parcel. The modern medicine keeps seeking new alternative solutions in both operative and postoperative issues. That has resulted in an idea: is it possible to reduce subjective perception of pain by means of managed rehabilitation? Study objective: In this intervention, (adaptive) randomized, single-blind, prospective, original study we dealt with the issue whether it was possible to reduce subjective perception of pain of the patients after the total hip replacement (in the acute stage) by means of practising prop up exercises in ontogenetic development positions. Methods: Thirty patients divided into two groups took part in the study. Group A underwent postoperative rehabilitation treatment based on the Acral Coactivation Therapy principles. Group B was a control group following the rehabilitation standards of Středomoravská nemocniční a.s. Přerov. Before the surgery and after completion of the rehabilitation treatment (10 days after the surgery) the patients filled in customizable ACD questionnaires including the VAS scale. Results: The output measure proved that the patients from the group A had experienced demonstrably less severe pain (VAS = 2.1) compared to the group B (VAS = 4.7). Conclusion: The results proved that the managed rehabilitation following the Acral Coactivation Therapy principles influenced acceleration of reduction of the patients´ subjective perception of pain after total hip replacement in the acute postoperative stage.

• Klíčová slova
• akrální koaktivační terapie,
• MeSH
• analgetika terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti metody   MeSH
• náhrada kyčelního kloubu * rehabilitace   MeSH
• pooperační bolest * farmakoterapie   rehabilitace   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rehabilitace metody   MeSH
• senioři MeSH
• techniky cvičení a pohybu metody   MeSH
• vizuální analogová stupnice MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH