Anonymous gamete donation creates a specific conflict between human rights and public interests under Article 8 of the ECHR. This was first assessed in the ECtHR's landmark decision in Gauvin-Fournis and Silliau v. France of 7 September 2023. This article critically analyses this judgment, taking into account the European legal framework for anonymous gamete donation, the recommendations of the competent authorities and the previous case law of the ECtHR on the right to know one's biological origin as an integral part of one's identity that is protected under the right to private and family life.

• MeSH
• dárci tkání zákonodárství a právo   MeSH
• darování oocytu * zákonodárství a právo   MeSH
• důvěrnost informací zákonodárství a právo   MeSH
• lidé MeSH
• lidská práva zákonodárství a právo   MeSH
• získávání tkání a orgánů zákonodárství a právo   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• soudní případy MeSH
• Geografické názvy
• Francie MeSH

Článek se za pomoci analýzy a komparace dotčené právní úpravy zabývá problematikou komercializace procesu dárcovství pohlavních buněk v České republice a okolních státech. Ukazuje, že absence jednoznačných pravidel na evropské úrovni vede k tomu, že národní zákonodárci mohou všeobecně formulované požadavky na zachování altruismu a solidarity dárcovství konkretizovat. To však v řešených případech vede k nastavení vágních pravidel, která jsou poté dotvářena samotnými reprodukčními klinikami, a to skrze poskytování paušálních finančních částek, které jsou sice formálně označovány jako náhrada výdajů a nepříjemností spojených s darováním, ale jejich výše a způsob propagace svědčí o tom, že se jedná spíše o odměnu mající nejen motivační, ale také tržní charakter.

The article deals with the issue of commercialization of the process of gamete donation in the Czech Republic and neighbouring countries with the help of analysis and comparison of the relevant legislation. It shows that the absence of clear rules at the European level leads to the fact that national legislators can make the generally formulated requirements for preserving altruism and solidarity of donation more specific. However, in the cases at hand, this leads to the setting of vague rules, which are then shaped by the reproductive clinics themselves through the provision of lump sums of money, which, although formally described as compensation for the costs and inconveniences associated with donation, due to their amount and the way they are promoted, indicate that they are more likely to be rewards of a market as well as incentive nature.

Jaký je status embrya a plodu? Tato otázka je od nepaměti objektem zájmu nejen právníků, ale také odborníků z jiných vědních oborů. Přestože se znalosti ohledně okolností vzniku a vývoje lidského života během prenatálního období díky technologickému pokroku značně rozšířily, stále neexistuje shoda ohledně toho, kdy a na základě jakých kritérií se každý z nás stal kdysi osobou a nositelem práv. Záměrem tohoto článku není poskytnout širokou škálu jednotlivých filozofických či právních přístupů, ale vymezit základní východiska právního postavení embrya a plodu v českém trestním a občanském právu, a to se zaměřením na rozsah a specifika jeho právní ochrany.

What is the status of an embryo and a foetus? This question has been always the object of interest not only to lawyers but also to experts in other disciplines. Despite the fact, that knowledge about the circumstances of the origin and development of human life during the prenatal period has greatly expanded, there is still no consensus on that, when and why each of us once became a person and a holder of rights. The intention of this article is not to provide a wide range of individual philosophical or legal approaches to the problem, but to perform a definition of the legal status of an embryo and a foetus in the Czech Republic, with the focus on the specifics of its legal protection.

Náhradní mateřství lze již v dnešní době považovat za jednu z běžných součástí asistované reprodukce, se kterou je z povahy věci spojena řada kontroverzí. Cílem našeho článku bude poukázat na skutečnost, že využívání daného způsobu získání dítěte je kromě diskutovaných eticko-právních problémů spojeno rovněž s často opomíjenými důsledky psychosociálního charakteru. V tomto ohledu se zaměříme na specifickou oblast mezinárodní surrogace, jakožto novou formu reprodukční turistiky, která se na tržním principu dynamicky a do značné míry nekontrolovatelně rozvíjí na pozadí globalizace a absence nadnárodních pravidel. Uvedený stav pochopitelně vede k sociální a právní nejistotě jak žadatelů o danou proceduru, tak náhradní matky a dítěte. Celosvětové uzavírání státních hranic a omezování pohybu v důsledku zvládání pandemie koronaviru SARS-CoV-2 pak danou situaci jen prohloubilo, respektive náhle vytvořilo neočekávané překážky navázání komunikace mezi náhradní matkou a žadateli, včetně převzetí dítěte do péče, což má dopady do života všech zúčastněných osob.

Surrogacy can be already considered as one of the common parts of assisted reproduction which is due to its nature associated with a number of controversies. The aim of our article will be to point out the fact that the use of this procedure is connected not only to the discussed ethical and legal problems but also to associated and often neglected psychosocial consequences. In this regard, we will focus on a specific area of international surrogacy as a new form of reproductive tourism which develops dynamically and uncontrollable on the market principle and against the background of the globalization and the absence of supranational rules. This situation leads to the social and legal uncertainty of the applicants to this procedure, the surrogate mother and the child. The global closure of state borders and restrictions on movement due to the handling SARS-CoV-2 coronavirus pandemic only exacerbated the situation, or more precisely created unexpected barriers to communication between the surrogate mother and the applicants, including takeover of child care, what has implications for the live of all parties involved.

Problémy spojené s nízkou porodností jsou již dlouhou dobu celospolečenským tématem, které v kontextu vývoje moderních biomedicínských technologií úzce souvisí s metodami asistované reprodukce, zejména umělého oplodnění, které je v rámci diskurzu považováno za jedinou spolehlivou léčbu neplodnosti. Nehovoří se však příliš o tom, že s jeho realizací je spojeno mnoho etických a právních otázek, které souvisejí s nerespektováním integrity a důstojnosti lidského embrya. To totiž není považováno za cíl daných postupů, ale pouze jako prostředek k realizaci práva na rodinný život či rozvoj vědy, pokud se stane nadbytečným. Cílem tohoto článku bude poukázat na skutečnost, že současný právní stav v oblasti reprodukční medicíny degraduje začínající život na pouhý biologický materiál či předmět smluvního ujednání v podobě surogační dohody, aniž by mu jakožto lidské bytosti poskytoval náležitou právní ochranu. Související zákonná koncepce anonymního dárcovství navíc negativním způsobem navždy ovlivňuje společenský život a osobnostní vývoj takto počatého jedince. Za tímto účelem budeme kriticky analyzovat danou právní úpravu a poukážeme na potřebu celkové změny přístupu zákonodárce, který by měl proporcionálně zohledňovat nejen zájem společnosti, ale také každého (uměle) počatého dítěte.

Problems associated with low birth rates have been a long time a societal issue which, in the context of the development of modern biomedical technologies, is closely related to methods of assisted reproduction, especially artificial insemination, which is considered in the discourse to be the only reliable treatment of infertility. However, people don´t talk too much about the fact, that it is connected to many ethical and legal questations about disrespect the integrity and dignity of the human embryo. He is not considered to be the goal of these procedures but only a means of realizing the right to family life or the development of science if he becomes redundant. The aim of this article will be to point to the fact that the current legal situation in reproductive medicine degrades an unborn child into mere biological material or the subject of a contractual arrangement in the form of a surrogate agreement without providing him with adequate legal protection. The related legal concept of anonymous donation then has negative influence on the social life and the development of identity of the individual, who was conceived by using these methods. For this purpose, we will focus our attention on critical analysis of the legislation and we will also point to the need to reconsider the current approach of the legislator, which should proportionally take into account not only the interest of the society but also of every (artificially) conceived child.

• Klíčová slova
• nadpočetné embryo,
• MeSH
• asistovaná reprodukce * etika   zákonodárství a právo   MeSH
• cílené dárcovství tkání etika   zákonodárství a právo   MeSH
• dítě MeSH
• donorské početí etika   zákonodárství a právo   MeSH
• důstojnost lidského života MeSH
• embryo savčí MeSH
• lidé MeSH
• nakládání s embryem etika   zákonodárství a právo   MeSH
• ochrana práv dítěte etika   zákonodárství a právo   MeSH
• rodokmen MeSH
• sebepojetí MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH