Přehledová studie se věnuje tématu opožděného vývoje jazykových schopností (dále OVJ), který představuje rané opoždění v jazykovém vývoji. Toto rané opoždění může být symptomem některých neurovývojových poruch (nejčastěji poruchy autistického spektra, vývojové poruchy intelektu, vývojové poruchy jazyka a vývojové poruchy učení), nebo může v průběhu vývoje spontánně vymizet. Druhá varianta vývojové trajektorie se v komunitě českých klinických logopedů označuje jako OVJ prostý. V českém prostředí je na jedné straně upozorňováno na nadužívání tohoto termínu, na druhé straně zde postrádáme informace, které by danou kategorii jasněji ohraničily a vymezily situace, kdy můžeme označovat potíže v jazykovém vývoji tímto termínem. Tato studie proto podává přehled dosavadních poznatků, díky nimž můžeme vymezit kvalitu jazykových obtíží a věkové rozmezí, které lze k OVJ vztahovat. Dále na podkladě zahraničních výzkumů informuje o prevalenci, etiologii a diagnostice OVJ a jeho vztahu k neurovývojovým poruchám. Jsou zde popsány také konkrétní diagnostické postupy pro identifikaci OVJ v raném věku a pro odlišení OVJ prostého od OVJ doprovázejícího neurovývojové poruchy. Zvláštní prostor je v tomto směru věnován vývojové poruše jazyka v souvislosti s diagnostickými markery, které představují spolehlivý nástroj diferenciální diagnostiky, což je doloženo i řadou longitudinálních studií.
The review study focuses on the topic of language delay (LD), which represents an early delay in language development. This early delay may be a symptom of certain neurodevelopmental disorders (autism spectrum disorders, developmental intellectual disabilities, developmental language disorders, developmental learning disorders) or may spontaneously disappear during development. The second variant of the developmental trajectory is referred to in the Czech clinical speech therapy community as simple language delay. In the Czech environment, on the one hand, the overuse of this term is pointed out; on the other hand, there is a lack of information that would more clearly delimit the category and define the situations in which we can use this term to refer to difficulties in the language development. Therefore, this study provides an overview of the existing knowledge that allows us to define the quality of language difficulties and the age range that can be related to the LD. It also reports on the prevalence, aetiology and diagnosis of LD and its relationship to neurodevelopmental disorders based on international research. It also describes specific diagnostic procedures for identifying LD in early life and for distinguishing simple LD from LD accompanying neurodevelopmental disorders. A special section of the text is devoted to developmental language disorders in the context of diagnostic markers that represent a reliable tool for differential diagnosis, as evidenced by longitudinal studies.
Commonly applied approaches to enhance the dissolution properties of low water-soluble crystalline active pharmaceutical ingredients (APIs) include their amorphization by incorporation into a polymeric matrix and the formation of amorphous solid dispersions, or blending APIs with low-molecular-weight excipients and the formation of a co-amorphous system. This study focused on the preparation and characterization of binary (consisting of indomethacin (IND) and polymer - copovidone (PVP VA 64), as a carrier, or amino acid - L-arginine (ARG), as a co-former) and ternary (comprising the same API, polymer, and amino acid) formulations. Formulations were produced by ball milling (BM) and/or hot-melt extrusion (HME), and extensive physicochemical characterization was performed. Specifically, the physicochemical and solid-state properties of a model IND-ARG system incorporated into a polymeric matrix of PVP VA 64 by HME and BM as well as by combined BM/HME method together with the impact of the preparation strategy on the dissolution profiles and long-term physical stability were investigated. Ball-milled binary and ternary formulations were found to be amorphous. The residual crystals corresponding to IND-ARG salt were identified in the ternary formulations produced via HME. Despite the presence of a crystalline phase, dissolution tests showed that ternary systems prepared by HME exhibited improved IND solubility when compared to pure crystalline IND and their corresponding physical mixture. None of the binary and ternary formulations that were initially fully amorphous did undergo recrystallization during the entire period of preservation (minimum of 12 months) in dry conditions at 25 °C.
- MeSH
- arginin * MeSH
- indomethacin * MeSH
- polymery MeSH
- rozpustnost MeSH
- vinylové sloučeniny MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Přehledová studie reflektuje problematiku nejasného pojetí vývojové dysfázie v českém prostředí a zamýšlí se nad zdroji nejednotnosti diagnostických postupů profesionálů v praxi, kteří se věnují dětem s vývojovou dysfázií (VD). Ústřední rámec studie tvoří explanace konceptu diagnostických markerů VD, které nejsou v českém prostředí dostatečně výzkumně studovány a systematicky popsány, a nejsou tudíž zohledňovány v procesu diagnostiky VD. Na teoretickém konceptu tří úrovní symptomů vývojových poruch (Snowling & Hulme, 2009) autorky vysvětlují, že diagnostické markery odráží kognitivní úroveň příznaků, spojenou s „jádrovými procesy“ určité poruchy, kterou lze zkoumat pouze prostřednictvím psychometrických diagnostických metod. Vzhledem k nedostatečné nabídce kvalitních aktuálních českých psychometrických nástrojů pro hodnocení jazykových schopností se diagnostika VD v českém prostředí opírá dominantně o klinické postupy, které umožňují nazírat pouze behaviorální, pozorovatelnou úroveň příznaků VD, což komplikuje porozumění podstatě této poruchy. Nejasnosti v pojetí VD se pochopitelně odrážejí i v kvalitě intervenčních postupů, které jsou u jedinců s touto poruchou užívány.
The review study reflects the issue of unclear concept of Specific Language Impairment (SLI) in the Czech environment and reflects the sources of inconsistency of the diagnostic procedures of professionals in practice who work with children with SLI. The central framework of the study is the explanation of the concept of diagnostic markers of SLI which are not sufficiently researched and systematically described in the Czech language. Therefore diagnostic markers of SLI are not taken into account in the diagnostic process of SLI in our enviroment. Based on the theoretical concept of three levels of symptoms of developmental disorders (Snowling & Hulme, 2009) the authors explain that the diagnostic markers reflect the cognitive level of symptoms of the disorder and relate to „key processes“ of the disorder. Diagnostic markers can be only detected through psychometric diagnostic methods. There is an insufficient amount of quality and current psychometric instruments for the assesment of language development in Czech enviroment. Therefore diagnostic process of SLI dominantly depends on clinical procedures but clinical procedures allow to see only the behavioral (observable) level of the symptoms of SLI and this problem complicates the understanding of the essence of this disorder. The uncertainties in the concept of SLI influence the quality of intervention procedures that are used for children with this disorder.
