Integrace CT do nukleárně kardiologických metod umožňuje neinvazivně zobrazovat kalcifikované i nekalcifikované pláty a zjišťovat jejich hemodynamickou významnost. CT koronarografie i zobrazování perfuze myokardu pomocí SPECT jsou nezávislými testy pro diagnostiku ICHS u pacientů se střední předtestovou pravděpodobností ischemické choroby srdeční. CT koronarografie může být vhodnější spíše při nižší až střední pravděpodobnosti nemoci (< 50 %), typicky u mladších pacientů, a pokud je normální, další test není nutný. Avšak abnormální nebo nejednoznačné nálezy na CT je nutné ověřit pomocí SPECT. V řadě případů je proto nezbytné hybridní zobrazování. Oproti samostatné CT koronarografii umožňuje kombinace SPECT/CT signifikantní zlepšení specificity a pozitivní prediktivní hodnoty. U rizikových pacientů s předpokladem nemoci více tepen (diabetes mellitus, dilatace levé komory apod.) může přidaná informace o kalciovém skóre nebo CT koronarografii vést ke zlepšení senzitivity SPECT nebo PET. Současně je však třeba mít na paměti, že kombinace více metod je nákladná a zvyšuje radiační zátěž.
Integration of CT and nuclear cardiology methods have enabled noninvasive imaging of calcified and non-calcified plaques and assessing of its hemodynamic significance. CT angiography or myocardial perfusion imaging with SPECT are independent tests recommended in patients with intermediate pre-test likelihood of coronary artery disease. CT angiography would probably be convenient in low to moderate likelihood (< 50 %), typically in younger patients, and when is normal, further tests are avoided. However, abnormal or equivocal findings have to be confirmed by SPECT. Thus, hybrid imaging is essential in many cases. Compared to CT angiography alone, the combination of SPECT/CT resulted in a significant increase in specificity and positive predictive value. In patients with probability of multivessel disease (diabetes mellitus, left ventricle dilatation, etc), the addition of calcium scoring or CT angiography can improve sensitivity of SPECT or PET. However, increase imaging costs and radiation doses associated with combination of more methods must be taken into consideration.
- Keywords
- CT koronarografie, koronární kalciové skóre,
- MeSH
- Plaque, Atherosclerotic radiography MeSH
- Radiation Dosage MeSH
- Diagnostic Imaging methods MeSH
- Financing, Organized MeSH
- Myocardial Ischemia radiography MeSH
- Calcinosis radiography MeSH
- Coronary Angiography methods instrumentation MeSH
- Humans MeSH
- Multimodal Imaging methods instrumentation adverse effects MeSH
- Coronary Artery Disease diagnosis radiography MeSH
- Nuclear Medicine methods MeSH
- Tomography, X-Ray Computed methods MeSH
- Image Processing, Computer-Assisted MeSH
- Positron-Emission Tomography methods MeSH
- Risk Factors MeSH
- Calcium metabolism MeSH
- Myocardial Perfusion Imaging methods instrumentation MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Úvod: PET/CT vyšetření má v dnešní době nezastupitelnou úlohu u onkologických onemocnění. ICRP v dokumentu Statement on Tissue Reactions ref 4825-3093-1464 navrhuje nový práh absorbované dávky v oční čočce pro vznik radiačně indukované katarakty ve výši 500 mGy. V současné klinické praxi (zvláště při opakovaných CT vyšetřeních v oblasti hlavy) již není tak obtížné této hodnoty dosáhnout. Cílem práce je poskytnout informace o radiační zátěži oční čočky z CT části PET/CT vyšetření a možnostech jejího snížení. Materiál a metoda: Byla provedena analýza radiační zátěže oční čočky pacientů vyšetřovaných na pracovišti PET/CT Kliniky nukleární medicíny Fakultní nemocnice Olomouc. Absorbovaná dávka v oční čočce byla určena pro PET/CT vyšetření trupu, mozku, celotělové vyšetření a CT sloužící ke korekci na zeslabení. Pro vyšetření trupu a celotělové vyšetření včetně hlavy bylo k analýze použito vždy osmi pacientských studií. Pro vyšetření mozku a CT pro korekci na zeslabení pouze jedna studie pro každý případ. Výsledky: Programem ImPACT vypočtená absorbovaná dávka v oční čočce při vyšetření trupu byla 6 mGy,při celotělovém vyšetření 3,7 mGy, při vyšetření mozku 49 mGy a při korekci na zeslabení záření 1,4 mGy. Závěr: Námi vypočtené hodnoty jsou v souladu s literárními údaji. Nejvyšší radiační zátěž oční čočky je při vyšetření mozku. Stejně jako v ostatních případech je však hluboko pod prahovou dávkou pro vznik radiačně indukovaných poškození oční čočky.
x
