VÝCHODISKA: Smích, fenomén doprovázející lidskou společnost v průběhu jejího historického vývoje, není jen tělesným projevem veselosti. Smíchem figuruje jako hlavní prostředek aktivit postavených na pozitivních účincích smíchu na člověka a na jeho zdraví (např. jóga smíchu, terapie smíchem, atd.). Smyslem příspěvku bylo přinést základní vhled do problematiky významu smíchu v kontextu tělocvičné rekreace, upozornit na potenciál celého tématu a přiblížit ho odborníkům i široké veřejnost CÍLE: Cílem příspěvku je pomocí vyhledání, kritickému zhodnocení a shrnutí literatury vypracovat odbornou kompilaci zaměřenou na smích, jeho účinky a aplikace, následně pak posoudit smích jako specifický prostředek tělocvičné rekreace. METODIKA: Základní metodou byla sekundární analýza dat. Byla určena klíčová slova a identifikována kritéria pro zařazení a vyloučení. Pro nalezení vzájemných vztahů a pro posouzení smíchu jako specifického prostředku tělocvičné rekreace byla použita tematická analýza dat. VÝSLEDKY: Smích splňuje základní znaky specifikované pro prostředek tělocvičné rekreace, neboť jsou zde zřejmé shody mezi účinky smíchu a tím, o co tělocvičná rekreace usiluje. ZÁVĚRY: Příspěvek představuje prvotní teoretický materiál určený k odborné diskusi a dalším výzkumům, které se v budoucnu budou tomuto či podobnému tématu věnovat a které pomohou zodpovědět otázky z něj pramenící.
BACKGROUND: Laughter, the accompanying phenomenon of human so- ciety in the course of its historical development, i s not just a physical manifesta- tion of hilarity. Laughter acts as the main means o f activities built on the positive eff ects of laughter on man and on his health. This includes laughter yoga and laughter therapy. OBJECTIVE: The aim of this paper is to critically evaluate and summarize the literature, and to develop an expert compilatio n of laughter, its eff ects and applications, and to assess laughter as a specifi c means of physical recreation. In addition, this paper was to provide a basic insight into the issue of the importance of laughter in the context of physical recreation, to highlight the potential of the topic and bring it to professionals and to the general public. METHOD: The basic method was a secondary analysis of data. I used various keywords and identifi ed criteria for inclusion and exclusion. To assess laughter as a specifi c means of physical recreation was used as a thematic analysis of the data. RESULTS: Laughter meets the basic attributes specifi ed for the means of physical recreation, because there is a consensus b etween the eff ects of laughter and the aims of physical recreation. CONCLUSIONS: In light of the physical recreation we see potential in the use of laughter as a specifi c means of physical rec reation. The paper presents theoretical material for discussion and further res earch in this or a similar topic.
- Klíčová slova
- člověk, jóga smíchu, rekreologie,
- MeSH
- dítě hospitalizované MeSH
- dítě MeSH
- dobrovolníci v nemocnici MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- jóga MeSH
- lidé MeSH
- pohyb fyziologie MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- psychický stres prevence a kontrola MeSH
- rekreace MeSH
- smích * fyziologie psychologie MeSH
- terapie smíchem MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- vtip a humor jako téma dějiny MeSH
- zdraví MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- MeSH
- dějiny lékařství MeSH
- dějiny starověku MeSH
- drama * dějiny MeSH
- jazyk (prostředek komunikace) dějiny MeSH
- lékařství v literatuře * MeSH
- lidé MeSH
- mytologie MeSH
- terminologie jako téma * MeSH
- vtip a humor jako téma dějiny MeSH
- Check Tag
- dějiny starověku MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Řecko MeSH
- starověké země MeSH
This essay is orientated towards educators. It addresses the need to respond more with person-accepting reactions rather than with humor-disguised, disability-focused reactions to persons with disabilities. This essay draws attention to the use of disability humor, especially by persons with disabilities, to promote inclusiveness and person-accepting reactions toward persons with disabilities. This essay puts forward the philosophical perspectives of Plato and Descartes concerning the nature of the human person to provide a viable theoretical basis for personaccepting reactions to persons with disabilities. Plato and Descartes are selected because they not only provide us with their theories of human nature, but they also specifically, though briefly, address laughter and humor in the context of misfortune, including disabilities. The final part of the essay addresses some suggestions for classroom applications as to how educators might try to shape the use of humor to promote inclusiveness and person-accepting reactions toward persons with disabilities in the classroom.
- MeSH
- dějiny MeSH
- lékaři dějiny MeSH
- lékařství MeSH
- literatura MeSH
- vtip a humor jako téma dějiny MeSH
- Publikační typ
- bibliografie MeSH
