Úvod: Atlantookcipitální disociace (AOD) je vzácné nestabilní poranění kraniocervikálního přechodu doprovázené velmi vysokou mortalitou a morbiditou. Nejčastější příčinou je vysokoenergetické trauma s hyperextenzí lebky v rámci dopravních nehod. Vzhledem k anatomickým predispozicím jsou nejčastější postiženou skupinou děti a mladší dospělí. Zlepšující se systém akutní přednemocniční a časné nemocniční péče vede ke vzrůstajícímu záchytu tohoto poranění. Metody: Retrospektivní analýzou všech poranění krční páteře ošetřených v rámci traumacentra Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem v intervalu deseti let mezi roky 2008 a 2018 bylo identifikováno 7 pacientů s atlantookcipitální disociací. Soubor tvořilo 5 mužů a 2 ženy. Průměrný věk pacientů byl 19,6 roku, přičemž nejmladšímu pacientovi bylo 9 let a nejstaršímu 35. Ve všech případech se jednalo o dopravní nehodu. Výsledky: U všech pacientů bylo na základě CT vyšetření diagnostikováno vysoce nestabilní poranění segmentu C0-C1. Čtyři pacienti zemřeli během pokračující kraniocerebropulmonální resuscitace ještě na oddělení emergency. Dva pacienti s nepříznivým neurologickým obrazem a MR verifikovanou lézí přechodu prodloužené a horní krční míchy byli ošetřeni halo fixací a zemřeli do 3 dnů od úrazu. Pouze jeden pacient s novou deteriorací neurologického stavu během vyšetřovacího procesu byl úspěšně řešen otevřenou akutní zadní kraniocervikální fixací a fúzí. Závěr: Vzrůstající incidence AOD zvyšuje nároky na včasnou diagnózu minimalizující riziko následné klinické deteriorace. Diagnostickou metodu volby je CT hodnocení kondyl-C1 intervalu (CCI) v kombinaci s MR vyšetřením. Standardní léčbou instabilních AOD u stabilizovaných pacientů je časná zadní okcipitocervikální stabilizace a fúze v rozsahu C0-C2.

Introduction: Atlanto-occipital dissociation (AOD) is a rare and unstable injury of the craniocervical junction, associated with very high morbidity and mortality. The most common cause of this injury is high energy trauma with hyperextension of the cranium, such as car accidents. Due to specific anatomical predispositions, children and young adults are the frequently affected populations. Improving pre-hospital and early emergency care has resulted in a higher sensitivity of AOD diagnosis.Methods: A retrospective analysis of all patients with cervical spine trauma, treated at the Masaryk Hospital Trauma Center between 2008 and 2018, identified 7 patients with AOD. The cohort consisted of 5 males and 2 females, with a mean age of 19,6 years and with the age range 9 to 35 years. All cases occurred as a result of a car accident. Results: All patients in the cohort had findings of a highly unstable C0-C1 injury on their CT scans on admission. Four patients died early, while undergoing CPR in the emergency department. Two patients were in severe neurological states, with lesions of the upper cervical spinal cord and medulla oblongata on MRI. These patients were treated with external halo fixation and died within 3 days of the trauma. Only one patient with a new progressive neurological deficit was successfully treated using acute occipitocervical stabilization and fusion. Conclusion: The increasing incidence of AOD requires an early diagnosis, which minimizes the risk of successive clinical deterioration. The diagnostic method of choice is the C1-condyle interval (CCI) CT assessment along with cervical spine MRI. Standard treatment of stable patients with unstable AOD injuries consists in posterior occipitocervical stabilization and fusion of C0-C2.

• MeSH
• atlantookcipitální kloub * chirurgie   patologie   zranění   MeSH
• dislokace kloubu * diagnostické zobrazování   chirurgie   mortalita   MeSH
• dítě MeSH
• dopravní nehody MeSH
• dospělí MeSH
• fúze páteře MeSH
• krční obratle chirurgie   patologie   zranění   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Atlantookcipitální dislokace (AOD) představuje vysoce nestabilní a často fatální poranění kraniovertebrální junkce. Vzhledem k současným možnostem integrovaného záchranného systému a propracované resuscitační péči se mohou pacienti s tímto poraněním dostat k definitivnímu ošetření do nemocnice. Tyto skutečnosti nás vedly ke zhodnocení vlastní série s cílem upozornit na úskalí tohoto vzácného poranění. Pacienti a metody: Byla provedena retrospektivní analýza dostupné dokumentace všech pacientů s AOD přijatých do Krajské nemocnice Liberec za období 1993–2010. Výsledky: Soubor tvořilo šest pacientů (čtyři ženy a dva muži, průměrného věku 36,2 let). Při příjezdu do nemocnice byli všichni pacienti intubováni a řízeně ventilováni, bez známek pohybu na končetinách, a to ani na algický podnět. U všech pacientů byly přítomny jasné radiologické známky AOD. Krátce po provedení základních diagnostických testů pět z nich zemřelo. Poslední pacientka po stabilizaci stavu podstoupila zadní stabilizaci C0–C2, po dvou měsících však podlehla ventilační pneumonii a sepsi. Závěr: Náš soubor potvrdil vysokou mortalitu AOD. Ideálním diagnostickým nástrojem je spirální CT dle protokolu pro polytrauma. Aplikace halo fixačního aparátu je možná u některých méně závažných forem, případě jako dočasná imobilizace. Pouze okcipitocervikální fúze však nabízí okamžitou a solidní stabilizaci kraniovertebrální junkce. Klíčová slova: atlantookcipitální dislokace – kranioverte­brální junkce – mortalita – poranění míchy

Objective: Atlantooccipital dislocation (AOD) represents highly unstable and usually fatal injury of craniovertebral junction. Improved prehospital emergency care enables AOD sufferers to actually reach a hospital alive. Consequently, we decided to analyse our own series of AOD patients with the aim to highlight the difficulties associated with this injury. Patients and methods: We conducted a retrospective analysis of patients admitted during 1993–2010 with the diagnosis of AOD to Regional Hospital Liberec. Results: This series included 6 patients (4 women and 2 men, mean age 36.2 years). Upon arrival, all patients were intubated and ventilated. There was no sign of movement on the extremities. All patients had clear radiological findings of AOD. Five patients succumbed to the injury shortly after the diagnosis was established. The sixth patient underwent C0–C2 fusion but died after two months due to ventilator-associated pneumonia and sepsis. Conclusion: Our series confirmed high mortality among AOD patients. Spiral CT is the diagnostic test of choice. External orthosis can be used in some selected cases or as a temporary measure. Occipitocervical fusion is the only approach providing immediate and solid stabilization of craniovertebral junction. Key words: atlantooccipital dislocation – craniovertebral junction – mortality – spinal cord injury The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• atlantookcipitální kloub * patologie   MeSH
• dislokace kloubu * mortalita   MeSH
• dospělí MeSH
• fúze páteře metody   MeSH
• Glasgowská stupnice následků MeSH
• kóma po poranění hlavy MeSH
• kraniocerebrální traumata * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• neurochirurgie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• smrt MeSH
• tomografie spirální počítačová MeSH
• týlní kost MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH