Cíl studie: Ověřit, zda nedostatek spánku jako stresor navozený noční směnou/službou u zdravotníků pracujících na resuscitačním oddělení prodlouží QT interval a změní hodnotu indexu kardio-elektrofyziologické rovnováhy (ICEB), ukazatelů náchylnosti k arytmiím. Typ studie: Observační. Typ pracoviště: Lůžkové resuscitační oddělení fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Sestry/lékaři v nočních směnách/službách. Standardní dvanáctisvodové EKG před noční směnou/službou, po ní. Automatizovanou analýzou byly zjištěny hodnoty srdeční frekvence, QRS, QT, výpočtem korigovaný QTc (Hodges), ICEB = QT/QRS. Dotazník o zdravotním stavu, spánkových zvyklostech. Výsledky: 59 lidí, 18 mužů (30,5 %), 41 žen (69,5 %), 45 sester (76,3 %, 35 žen, 10 mužů), 13 lékařů (22 %, 7 mužů, 6 žen), 1 sanitář (1,7 %), stáří 35,3 ? 5,6 roku, všichni podle preventivní prohlídky schopni noční práce, cítili se zdrávi. Průměrná obvyklá doba spánku 6,7 ? 0,6 hod, průměrná doba spánku před směnou/službou 6,3 ? 1,9 hodiny, sestry v noční směně nespaly, lékaři spali 4,3 ? 1,0 hod s 0–3 přerušeními. Srdeční frekvence před 68 ? 10, po 64 ? 10, QRS 90,9 ? 12,3 ms, respektive 92,6 ? 12,8 ms, QT 387,6 ? 28 ms, respektive 402,9 ? 31,3 ms, korigovaný QT interval podle Hodgese 400,2 ? 19,3 ms, respektive 409,2 ? 21,5 ms, ICEB stoupl ze 4,32 ? 0,57 na 4,43 ? 0,66. Nebyly významné arytmie. Závěr: Prokázali jsme, že jedna noc nedostatečného spánku v důsledku noční směny/služby na velkém resuscitačním oddělení prodlužuje QT, QTc, zvyšuje ICEB. Tyto změny mohou přispívat k negativním účinkům práce ve směnách na zdraví zdravotnického personálu i v dlouhodobé perspektivě.

Objective: To determine the impact of sleep deprivation due to night shift/duty in ITU nurses and doctors on the QT interval and the index of cardio-electrophysiological balance (ICEB), predictors of arrhythmias. Design: Observational trial. Setting: University Hospital ITU. Materials and methods: Nurses/doctors on night shift/duty. Standard 12-lead ECG before and after the shift was recorded. Heart rate, QRS, QT from automated analysis, corrected QTc using Hodges formula and ICEB = QT/QRS were calculated. A questionnaire on the health status and sleep behaviour was filled in. Results: Total 59 participants, 18 men (30.5%), 41 women (69.5%), 45 nurses (76.3%, 35 women, 10 men), 13 doctors (22 %, 7 men, 6 women), 1 hospital attendant (1.7%), age 35.3 ? 5.6 years, all fit for night shift/duty. Mean usual sleep duration was 6.7 ? 0.6 hours, mean sleep duration before the shift was 6.3 ? 1.9 hours, nurses did not sleep during the shift, doctors slept for 4.3 ? 1.0 hour with 0-3 interruptions per night. Heart rate before the shift was 68 ? 10, after the shift 64 ? 10, QRS 90.9 ? 12.3 ms and 92.6 ? 12,8 ms respectively, QT 387.6 ? 28 ms and 402.9 ? 31.3 ms respectively, corrected QT interval (Hodges) 400.2 ? 19.3 ms and 409.2 ? 21.5 ms respectively, ICEB increased from 4.32 ? 0.57 to 4.43 ? 0.66. Conclusion: One night of insufficient sleep due to a night shift on the ITU prolongs the QT and QTc intervals, and increases ICEB. These changes might contribute to the negative impact of shift work on the health status of healthcare workers in the short and long-term perspective.

• Klíčová slova
• noční směny, studie EQUINDOC,
• MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokardiografie využití   MeSH
• kardiovaskulární fyziologické jevy MeSH
• lékaři MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• noční péče o pacienty * pracovní síly   MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• resuscitační péče pracovní síly   MeSH
• senioři MeSH
• spánková deprivace * patofyziologie   MeSH
• syndrom dlouhého QT * MeSH
• vliv směnného provozu na zdraví * fyziologie   MeSH
• zdravotní sestry MeSH
• zdravotnický personál MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Shift work is associated with increased risk of health problems. We chose to test the parameters of wakefulness at shift-working nurses using the Performance Vigilance Task (PVT-192). The visual analogue scale of sleepiness (VAS) and selected sleep history data were included in the investigation. 20 nurses working in a 12-hour rotating shift regimen were included. Exclusion criteria comprised the use of sleep-modulating drugs, the presence of history-based sleep disorders, morbidity. Each of the nurses underwent a total of four PVT tests, before and then after her (day or night) duty. The reaction time (RT) mean value before the day shift was 261.3ms (SD±38.7), after the day shift 260.1ms (SD±33.1), before the night shift 251.3ms (SD±23.5), after the night shift 260.5ms (SD±26.1). There were significant differences in RT before and after the night duty, and between the RT of both evening measurements. The difference in RT before and after duty was significantly greater after night shifts. There was a significant difference between the rate of PVT test errors before the day shift and after the night shift. VAS-based subjective rating of daytime sleepiness was 3.3 (SD±2.2) before and 3.5 (SD±2.8) after the day shift, 3.1 (SD±2.4) before and 5.9 (SD±2.3) after the night shift. There was a significant difference between VAS before and after night shifts, and a significant difference in the VAS difference between the beginning and end of the night shift in comparison with the day shift. Clearly enough, the circadian aspect has a major role to play in the testing.

• MeSH
• arousal MeSH
• chybná zdravotní péče statistika a číselné údaje   MeSH
• cirkadiánní rytmus MeSH
• financování organizované MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• noční péče o pacienty pracovní síly   MeSH
• personál sesterský nemocniční MeSH
• poruchy cirkadiánního rytmu (spánek) epidemiologie   etiologie   komplikace   MeSH
• poruchy spánku a bdění etiologie   komplikace   MeSH
• reakční čas MeSH
• vliv směnného provozu na zdraví fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH