noční směny Dotaz Zobrazit nápovědu
Cíl studie: Ověřit, zda nedostatek spánku jako stresor navozený noční směnou/službou u zdravotníků pracujících na resuscitačním oddělení prodlouží QT interval a změní hodnotu indexu kardio-elektrofyziologické rovnováhy (ICEB), ukazatelů náchylnosti k arytmiím. Typ studie: Observační. Typ pracoviště: Lůžkové resuscitační oddělení fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Sestry/lékaři v nočních směnách/službách. Standardní dvanáctisvodové EKG před noční směnou/službou, po ní. Automatizovanou analýzou byly zjištěny hodnoty srdeční frekvence, QRS, QT, výpočtem korigovaný QTc (Hodges), ICEB = QT/QRS. Dotazník o zdravotním stavu, spánkových zvyklostech. Výsledky: 59 lidí, 18 mužů (30,5 %), 41 žen (69,5 %), 45 sester (76,3 %, 35 žen, 10 mužů), 13 lékařů (22 %, 7 mužů, 6 žen), 1 sanitář (1,7 %), stáří 35,3 ? 5,6 roku, všichni podle preventivní prohlídky schopni noční práce, cítili se zdrávi. Průměrná obvyklá doba spánku 6,7 ? 0,6 hod, průměrná doba spánku před směnou/službou 6,3 ? 1,9 hodiny, sestry v noční směně nespaly, lékaři spali 4,3 ? 1,0 hod s 0–3 přerušeními. Srdeční frekvence před 68 ? 10, po 64 ? 10, QRS 90,9 ? 12,3 ms, respektive 92,6 ? 12,8 ms, QT 387,6 ? 28 ms, respektive 402,9 ? 31,3 ms, korigovaný QT interval podle Hodgese 400,2 ? 19,3 ms, respektive 409,2 ? 21,5 ms, ICEB stoupl ze 4,32 ? 0,57 na 4,43 ? 0,66. Nebyly významné arytmie. Závěr: Prokázali jsme, že jedna noc nedostatečného spánku v důsledku noční směny/služby na velkém resuscitačním oddělení prodlužuje QT, QTc, zvyšuje ICEB. Tyto změny mohou přispívat k negativním účinkům práce ve směnách na zdraví zdravotnického personálu i v dlouhodobé perspektivě.
Objective: To determine the impact of sleep deprivation due to night shift/duty in ITU nurses and doctors on the QT interval and the index of cardio-electrophysiological balance (ICEB), predictors of arrhythmias. Design: Observational trial. Setting: University Hospital ITU. Materials and methods: Nurses/doctors on night shift/duty. Standard 12-lead ECG before and after the shift was recorded. Heart rate, QRS, QT from automated analysis, corrected QTc using Hodges formula and ICEB = QT/QRS were calculated. A questionnaire on the health status and sleep behaviour was filled in. Results: Total 59 participants, 18 men (30.5%), 41 women (69.5%), 45 nurses (76.3%, 35 women, 10 men), 13 doctors (22 %, 7 men, 6 women), 1 hospital attendant (1.7%), age 35.3 ? 5.6 years, all fit for night shift/duty. Mean usual sleep duration was 6.7 ? 0.6 hours, mean sleep duration before the shift was 6.3 ? 1.9 hours, nurses did not sleep during the shift, doctors slept for 4.3 ? 1.0 hour with 0-3 interruptions per night. Heart rate before the shift was 68 ? 10, after the shift 64 ? 10, QRS 90.9 ? 12.3 ms and 92.6 ? 12,8 ms respectively, QT 387.6 ? 28 ms and 402.9 ? 31.3 ms respectively, corrected QT interval (Hodges) 400.2 ? 19.3 ms and 409.2 ? 21.5 ms respectively, ICEB increased from 4.32 ? 0.57 to 4.43 ? 0.66. Conclusion: One night of insufficient sleep due to a night shift on the ITU prolongs the QT and QTc intervals, and increases ICEB. These changes might contribute to the negative impact of shift work on the health status of healthcare workers in the short and long-term perspective.
- Klíčová slova
- noční směny, studie EQUINDOC,
- MeSH
- dospělí MeSH
- elektrokardiografie využití MeSH
- kardiovaskulární fyziologické jevy MeSH
- lékaři MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- noční péče o pacienty * pracovní síly MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- resuscitační péče pracovní síly MeSH
- senioři MeSH
- spánková deprivace * patofyziologie MeSH
- syndrom dlouhého QT * MeSH
- vliv směnného provozu na zdraví * fyziologie MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- zdravotnický personál MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Noční směny se netýkají pouze zdravotnictví, ale na rozdíl od továren málokdo ví úplně přesně, co se v nemocnicích děje, když jsou světla v pokojích pacientů zhasnutá.
Téma škodlivého vlivu noční práce na biologické funkce člověka je velmi aktuální. Cílem sdělení je na základě rozboru dostupné literatury zhodnotit účinky práce na směny (s podílem noční práce) na zdraví pracovníků, zejména s ohledem na riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Směnný provoz má negativní vliv na rozvoj rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Existuje několik složitých patofyziologických hypotéz vysvětlujících vliv směnné práce na kardiovaskulární onemocnění. Nejspíše se jedná o multifaktoriální působení cirkadiánní dysregulace, spánkové deprivace, negativních behaviorálních změn v životním stylu a působení pracovního stresu. Zhodnocení důsledků směnné/noční práce na zdraví pracovníků a mechanismů za to zodpovědných může být užitečné pro vytvoření preventivních strategií.
Deleterious effects of night work on human biological functions are a very current issue. The aim was to review the available literature to assess the impact of shift work (namely at night) on workers´ health, particularly with respect to the risk of developing cardiovascular diseases. Shift work has a negative effect on the development of cardiovascular disease risk factors. There are several complex pathophysiological hypotheses explaining how shift work contributes to cardiovascular diseases. Most likely, the cause is multifactorial effects of circadian dysregulation, sleep deprivation, negative behavioral changes in lifestyle and occupational stress. Assessing the impact of shift/night work on workers´ health and mechanisms responsible for that may be useful for developing preventive strategies.
Úvod: Zdraví zdravotníků je vystaveno řadě rizikových faktorů, ke kterým se řadí i noční práce. Cílem předkládané studie bylo zhodnotit, zda se liší výskyt endpointu kardiovaskulárních onemocnění (EP) u zdravotníků vykonávajících a nevykonávajících noční práci, a to i s ohledem na dříve stanovené riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění (KVO). Metodika: V roce 2002–2007 byla u 3 210 zaměstnanců velké nemocnice stanovena míra rizika vzniku KVO podle Framinghamské studie. Pro další hodnocení byla vybrána skupina zdravotníků, kteří měli stanovené riziko KVO nad 10 % (n = 240). U těchto osob byly zjišťovány informace o výskytu EP po 10–15 letech, data byla přístupná u 175 osob. K tomuto souboru byl k odstranění vlivu věku a pohlaví vybrán metodou přizpůsobení (matching) kontrolní soubor 175 osob s rizikem vzniku KVO pod 10 %. Byl srovnáván výskyt EP u pracujících v noci a u nepracujících v noci i s ohledem na celkové riziko KVO. Výsledky: V souboru 175 pracovníků s rizikem KVO nad 10 % bylo 73 osob pracujících v noci, EP byl zaznamenán u 19,2 % z nich. Ve skupině 102 zdravotníků, nepracujících v noci byl zaznamenán EP u 16,7 %, rozdíl nebyl signifikantní. V kontrolním souboru vykonávalo noční práci 82 osob, EP byl zjištěn u 11,0 % z nich, 93 osob tohoto souboru noční práci nevykonávalo, EP byl shledán u 10,8 %, rozdíl nebyl statisticky významný. Větší rozdíl ve výskytu EP byl při srovnání skupiny pracovníků s rizikem KVO nad 10 % a navíc konajících noční služby (19,2 %) se skupinou osob s rizikem KVO pod 10 % a bez nočních služeb (10,7 %), ale ani tento rozdíl nebyl signifikantní (p = 0,1255). Závěr: Výskyt EP byl vyšší ve skupině pracujících v noci zejména ve spojení s dalšími rizikovými faktory KVO, rozdíly však nebyly statisticky významné. Omezením studie jsou zejména malé počty osob v jednotlivých skupinách. Problematika vyžaduje další zkoumání.
Introduction: Healthcare professionals are exposed to a number of risk factors, including night work. The present study aimed to assess whether the incidence of cardiovascular disease endpoints (EP) differs in night work performing and non-performing healthcare professionals, with respect to the previously established risk of developing cardiovascular disease (CVD). Methods: To a sample of 3,210 workers of a large hospital, a risk of CVD was assigned according to the Framingham heart study between 2002 and 2007. For further evaluation, a group of healthcare professionals who had a given CVD risk above 10% (n = 240) was selected. In these individuals, data on the occurrence of EP in previous 10-15 years were found, the data were accessible to 175 people. A control group of 175 workers with a CVD risk below 10% was added to remove the influence of age and gender. The incidence of EP was compared in those performing and non-performing night work with regard to the overall risk of CVD. Results: In the group of 175 workers with CVD risk above 10%, there were 73 persons working at night, EP was recorded in 19.2% of them. In 102 night work non-performing healthcare professionals, the EP was recorded in 16.7% of them, the difference was not significant. In the control group, 82 healthcare professionals worked at night, 11.0% of them had EP, whereas 93 professionals of the group did not work at night, the EP was found at 10.8% of them, the difference was not statistically significant. A greater difference in the occurrence of EP was found when compared the EP incidence in a sample of night work performing professionals with CVD risk over 10% (19.2%) with a sample of night work non-performing professionals with CVD risk below 10% (10.7%), however, the difference was not significant (p = 0.1255) either. Conclusion: The incidence of EP was higher in night working healthcare professionals, especially in a connection with other risk factors of CVD, but the differences were not statistically significant. The limitation of the study is a small number of individuals in both groups. This issue requires further investigation.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
