Zvířecí modely představují klíčový nástroj pro studium Huntingtonovy nemoci (HN). V posledním desetiletí byla snaha vytvářet velké zvířecí modely této choroby z důvodu zlepšení znalostí o patologických změnách v mozku, který se co nejvíce podobá lidskému. Transgenní miniprase exprimující N‑terminální část lidského mutovaného huntingtinu se 124 CAG/CAA repeticemi se zdá být velmi nadějným modelem pro studium HN. Jelikož předchozí charakterizace tohoto modelu prokázala rozličné fenotypy postihující subcelulární, buněčnou stejně tak i orgánově‑systémovou úroveň. Cílem této studie bylo detekovat a analyzovat patologický vzorec ve fyzické aktivitě transgenních (TgHD) kanců ve věku 3 let pomocí telemetrie. Do experimentu bylo zařazeno pět TgHD a pro srovnání pět netransgenních (WT) kanců. Fyzická aktivita byla u kanců měřena pomocí telemetrického systému rodentPACK2, přičemž transmiter byl umístěn do límce na krku. Na základě analýzy bylo zjištěno signifikantní snížení totálního zrychlení reprezentujícího fyzickou aktivitu u TgHD kanců mezi 4:40 a 5:30 ráno (po nočním spánku – před ranním krmením) v porovnání s WT jedinci, které může být vysvětleno narušeným energetickým metabolizmem. Telemetrická analýza bude jistě hrát v budoucnosti významnou roli ve studii fyzické aktivity a biopotenciálů důležitých pro podrobnější charakterizaci preklinické a klinické fázi HN u velkých zvířecích modelů. Klíčová slova: Huntingtonova nemoc – miniprase – telemetrie – límec – fyzická aktivita – akcelerace Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Animal models represent a key tool for Huntington's disease (HD) research. During the last decade large animal models of HD have been established to improve knowledge of HD under large brain conditions. Transgenic minipig expressing N‑terminal part of human huntingtin with 124 CAG/CAA repeats seems to be very promising HD model. Its previous characterization has shown various phenotypes affecting subcellular, cellular as well as organ systems level. The goal of this study was to detect and analyze a pathological pattern in physical activity of transgenic (TgHD) boars at the age of three years using telemetry approach. Into the study we have included five TgHD and five wild type (WT) animals for comparison. The physical activity was measured by the telemetric system rodentPACK2 whereas transmitter was placed into the collar. The analysis have shown significant decrease of total acceleration representing physical activity in TgHD boars between 4:40 and 5:30 a. m. (after night sleep – before morning feeding) in comparison with WT ones which could be explained with disturbed energy metabolism. Telemetry approach will play an important role in the study of physical activity and biopotentials essential for deeper characterization of large animal HD models in their preclinical and clinical phase.
- MeSH
- cirkadiánní rytmus * MeSH
- geneticky modifikovaná zvířata MeSH
- Huntingtonova nemoc * MeSH
- miniaturní prasata MeSH
- modely u zvířat MeSH
- pohybová aktivita * fyziologie MeSH
- prasata MeSH
- telemetrie statistika a číselné údaje MeSH
- zrychlení MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
Laboratorní testy na běhátku zřejmě neposkytují úplně správné výsledky pro hodnocení ekonomiky běhu a aerobní kapacity u běžců a tím pádem neposkytují nejlepší informace pro trenéry a plánování tréninků. Mobilní zařízení pro měření kardiorespiračních funkcí dovoluje měřit běžce ve specifických podmínkách na dráze. V této práci jsme chtěli vyzkoušet a ověřit způsob měření kardiorespiračních funkcí běžců na dráze při různých rychlostech běhu a odvodit ukazatele ekonomiky běhu a aerobní kapacity. Měření bylo provedeno telemetrickým zařízením (Oxycon Mobile, Viasys, Hoechberg, Germany) na 400m atletické dráze. Testu se zúčastnilo 5 běžců stejného věku (18-22 let) a stejných tréninkových podmínek. Pro hodnocení ekonomiky běhu jsme použili čtyři pětiminutové úseky při rychlostech: 10, 12, 14 a 16 km/hod. Po 10 min pauze následoval test do maxima (začátek na 18km/hod a zvyšování o 1km/hod po 200m do vyčerpání) pro stanovení aerobní kapacity. Výsledky: Ukazatel ekonomiky běhu u pěti běžců – VO2max/rychlost (ml. kg-1.km-1): při 10 km/hod: 191-207; při 12 km/hod: 186-199; při 14 km/hod: 187-197 a při 16 km/hod: 176-197. Aerobní kapacita - VO2max 56,7-75,2 ml.kg-1.min-1. Zjistili jsme, že Oxycon Mobile se jeví jako vhodný a spolehlivý pro měření kardiorespiračních funkcí v terénu z nichž se dají odvodit ukazatele běžecké ekonomiky a aerobní kapacity. Pro srovnání těchto výsledků s laboratorními je potřeba měření zopakovat se stejnými běžci v laboratoři na běhátku.
The laboratory tests on the treadmill apparently do not provide perfectly correct results for reviewing of the running economy and aerobic capacity of the runners and therefore, they do not provide accurate information for trainers and scheduling of trainings. A mobile device for measurement of cardio-respiratory functions allows measuring of the runner under specific conditions on the track. The purpose of this study was to test and verify the method of measuring the cardio-respiratory function of the runners on the track at various running speeds and to derive relevant running economy and aerobic capacity indicators. A telemetric device (Oxycon Mobile, Viasys, Hoechberg, Germany) was used on a 400m long athletic track for the measurement. Five male elite distance runners, aged from 18 to 22 years old, participated the study. All participants were seasoned competitors and were recruited from one Czech club with the same training conditions. Four fiveminute stretches at speeds of 10, 12, 14 and 16 km/h, respectively, were used for reviewing the running economy. After a 10-minute pause, the maximum test was followed (started at 18 km/h and increased by 1 km/h on 200m track until exhaustion) in order to determine the aerobic capacity. From running economy indicators for the five runners, it was found that VO2max/speed (ml.kg-1.km-1) at 10 km/h was 191-207; at 12 km/h it was 186-199; at 14 km/h it was 187-197, and at 16 km/h it was 176-197. The aerobic capacity VO2max was 56.7-75.2 ml.kg-1.min-1. It is concluded that Oxycon Mobile seems to be a suitable and reliable field measure of the cardio-respiratory functions giving good grounds for deriving the running economy and aerobic capacity indicators. To compare these results with laboratory ones, measurements should be repeated on the same runners in the laboratory using a treadmill.
