Low socioeconomic status (SES) is associated with increased morbidity and mortality. Bronchial asthma (AB), its exacerbation and its high degree is associated with a low socioeconomic situation. Low incomes are associated with reduced quality of life, increased unemployment, lower work rates, lower financial ratings, less professional downtime, often with manual work that is associated with higher asthma prevalence. The research carried out in the Pneumology and Phthisiology Out-patient Clinic of the Department of Internal Medicine of the University Hospital in Nitra included 506 respondents aged 19 and over with a diagnosis of bronchial asthma. The main research methods used were the questionnaire, the asthma control test and the medical documentation analysis. Questions in the questionnaire focused on identification, demographic and socioeconomic factors. The obtained data were processed by descriptive statistics and cluster analysis. Low SES worsened the stabilization of bronchial asthma and respondents do not use treatment of asthma regularly. Those with a higher education, employment, and a certain income (old-age pensioners) have more stabilized bronchial asthma. A better socioeconomic situation in a respondent positively affects the observation of the treatment of bronchial asthma and improves asthma control.
Nízké socioekonomické postavení (SES) je spojeno se zvýšenou morbiditou a úmrtností. Bronchiální astma (AB), její exacerbace a vysoký stupeň je spojena s nízkou socioekonomickou situací. Nízké příjmy jsou spojeny se sníženou kvalitou života, zvýšenou nezaměstnaností, nižšími pracovními náklady, nižšími finančními hodnoceními, méně profesionálními výpadky, často s manuální prací, která je spojena s vyšší prevalencí astmatu. Výzkum prováděný na ambulantní klinice Pneumologie a ftiziologie katedry interního lékařství Fakultní nemocnice v Nitře zahrnoval 506 respondentů ve věku 19 let a starších s diagnózou bronchiálního astmatu. Hlavními použitými metodami výzkumu byly dotazník, test kontroly astmatu a analýza lékařské dokumentace. Otázky v dotazníku byly zaměřeny na identifikaci, demografické a socioekonomické faktory. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou a klastrovou analýzou. Nízké hodnoty SES zhoršily stabilizaci bronchiálního astmatu a respondenti pravidelně nepoužívali léčbu astmatu. Ti, kteří mají vyšší vzdělání, zaměstnání a určitý příjem (starobní důchodci), mají více stabilizovaný bronchiální astma. Lepší socioekonomická situace u respondenta pozitivně ovlivňuje pozorování léčby bronchiálního astmatu a zlepšuje kontrolu astmatu.
Cílem výzkumu bylo analyzovat souvislosti mezi pracovními podmínkami u vybraných skupin imigrantů žijících v České republice a jejich národností. Dílčím cílem studie byl popis genderových rozdílů v pracovních podmínkách oslovených imigrantů ve vazbě na jejich národnost. Metodika: Výzkum probíhal kvantitativní metodou, technikou dotazování. Bylo osloveno 1 014 imigrantů, avšak vzhledem k neúplným údajům, které se týkaly národnosti a věku, bylo možné využít pouze 994 dotazníků od respondentů vietnamské, polské, ukrajinské, ruské a slovenské národnosti. Výsledky: Ve výzkumu byly potvrzeny statisticky významné rozdíly mezi typem práce a pracovními podmínkami u vybraných skupin imigrantů. Ukrajinští respondenti nejčastěji zastávají manuální typ práce. Tomu také odpovídala vyšší fyzická zátěž, vyšší míra hluku a prachu v zaměstnání. Vietnamští respondenti v České republice tradičně zastávají pracovní místa ve službách, tedy kombinovanou manuálně intelektuální práci. Polští, slovenští, ale i ruští respondenti statisticky významně častěji zastávají intelektuální typ zaměstnání. Vyšší spokojenost s finančním ohodnocením uváděli častěji respondenti slovenské a polské národnosti. Téměř polovina oslovených Vietnamců uváděla, že nemá jistotu práce. Rozdíly jsou patrné také v závislosti na pohlaví imigrantů. Slovenští muži statisticky významně častěji zastávají v České republice manuální typ práce než ženy této národnosti. Muži vietnamské, ukrajinské, slovenské i polské národnosti mají vyšší příjmy než ženy. Muži uváděli statisticky významně vyšší nepříznivé pracovní podmínky než ženy. Vyšší psychickou zátěž v zaměstnání statisticky významně častěji uváděly ženy.
The aim of this research was to confirm connections between work characteristics in selected groups of immigrants living in the Czech Republic and their nationality. As a part of the aim, gender differences in working conditions for the selected immigrants were also investigated. Methods: Research was conducted using the quantitative method of questioning. Data were collected from 1014 immigrants, but due to non-complete answers concerning nationality and gender “only” 994 questionnaires were used, which consisted of Ukrainians, Vietnamese, Russians, Poles and Slovaks. Results: This research has confirmed the existence of statistically significant differences between the type of work and corresponding working conditions within the selected immigrant groups. Ukrainian respondents are most frequently employed in manual labour, which also corresponds to a higher physical strain, and a noisy and dusty working environment. Respondents of Vietnamese origin most often work in the service sector, which involves a combination of manual and intellectual work. The Polish, Slovak and also Russian respondents are much more frequently engaged in intellectual work, and therefore stated an increased satisfaction with their financial situation. Almost half of the Vietnamese respondents worry about work insecurity. Gender differences are also significant; Slovak men work manually significantly more often than women. Vietnamese, Ukrainian, Slovak and Polish men have a significantly higher income, but also less favourable working conditions than women. On the other hand, women state significantly higher stress at work.
- MeSH
- emigranti a imigranti * MeSH
- lidé MeSH
- muži MeSH
- pracovní expozice klasifikace MeSH
- pracovní zátěž klasifikace MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- sociální determinanty zdraví klasifikace MeSH
- vliv směnného provozu na zdraví MeSH
- zaměstnanost klasifikace MeSH
- ženy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Každý člověk by měl mít možnost žít plnohodnotným způsobem. Nicméně mezi lidmi existují velké rozdíly ve vztahu ke zdraví a čerpání zdravotní péče. Kořeny těchto nerovností často spočívají v sociálně-ekonomických podmínkách. Koncepce deseti sociálních determinant zdraví hledá primární příčiny těchto rozdílů a navrhuje strategie, které vedou ke zvýšení rovnosti ve zdraví ve společnosti. Mezi významné sociální determinanty, které ovlivňují zdraví jednotlivce, patří sociální gradient (sociální postavení jedince ve společnosti) nebo jeho životní podmínky v dětství. Ke vzniku řady onemocnění přispívá míra stresu, úzkosti a obav, které prožíváme během života. Také chudoba a sociální vyloučení mají negativní dopad na zdraví člověka. V neposlední řadě stav výživy (ve smyslu jeho nedostatku nebo nadbytku) patří mezi sociální determinanty, které mají závažné zdravotní dopady na lidský organismus. Problematikou sociálních determinant zdraví se dlouhodobě zabývá Světová zdravotnická organizace (WHO). Česká republika se zapojuje do řady mezinárodních projektů, které se zabývají provázaností mezi sociální situací a zdravím majoritní i minoritní populace (například projekt Determine a Mighealthnet). Provázaností zdravotního stavu se sociálně-ekonomickou situací se zabývá i Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity. Předkládaný článek je přehledovou studií, jejímž cílem je teoreticky vymezit koncepci deseti sociálních determinant zdraví, předložit vědecké důkazy o aktuálnosti dané koncepce, ale i rozvinout diskusi nad dosažením strategických cílů této koncepce. Zároveň upozorňuje na její omezení a rizika. Při rešerši článků bylo čerpáno z těchto databází: ScienceDirect, Scopus, PubMed a Wiley.
Each human should have the opportunity to live a fully-fledged life. Neverthelles, there exist differences among people as for their attitude to health and health care use. The roots of this inequality often lay in social-economic conditions. The conception of ten social determinants of health looks for the primary causes of these differences and suggests strategies that lead to rising equality in the society. Among important social determinants that influence the health of an individual belongs the social gradient (social grade of an individual in the society) or their life conditions in childhood. There are several factors that contribute to the appearance of different diseases like the level of stress, anxiety and fear that we face in the course of our life. Poverty and social marginalization also have a negative impact on human health. Last but not least, the standard of nutrition (it means its lack or excess) belongs among those social determinants that have an important impact on human organism. The issue of social health determinants has been treated in the long term by World Health Organization (WHO). The Czech Republic is involved in a number of international projects which deal with the interconnection between the social situation and health of the majority and minority population (e.g. Determine and Mighealthnet project). It is the Faculty of Health and Social Studies of the University of South Bohemia that deals with the interconnection between the health condition and the social and economical situation. The present article is a generalstudy aiming to determine theoretically the conception of ten social determinants of health, to provide evidence for the currency of given conception, and to develop a discussion about reaching the strategic goals of this conception. At the same time, it points out its possible risks and limitations. During the research, the following databases were used: ScienceDirect, Scopus, PubMed and Wiley.
- MeSH
- lidé MeSH
- sociální determinanty zdraví * klasifikace trendy MeSH
- socioekonomické faktory * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
